My SurfBoy

VI.

Odešla jsem asi jako první, kalící typ moc nejsem.
Co se tyče Miy tak vůbec nevím. Zmizela mi z dohledu hned prvních 10 min. co jsme tam byli.
Zejtra už je škola a já vůbec nevím co od toho mám očekávat, abych pravdu řekla tak se možná i bojim.

*******

K snídani jsem si udělala lívance s ovocem a pomerančový džus. Hodila jsem na sebe sportovní oblečení a šla si konečně zaběhat. Co si budem, po písku se neběhá vůbec dobře. V sluchátkách mi zrovna hrála Roslyn a ten východ slunce?! To je nádhera. Sedla jsem si do písku a tiše pozorovala ranní sluneční svit.

******

Po sprše jsem si chtěla zapnout rychle a zběsile, ale vyrušilo mě mámino volání. Prej návštěva ale nechápu proč tam musím chodit zase já! „ už jdu " zařvala jsem teda zpátky a vyhrabala se z postele.

„ Taylere?! Co tady děláš? " on byl ten poslední koho bych za dveřma čekala. „ proč jsi včera odešla tak brzo, já myslel ze si spolu aspoň zatančíme " Vybalil hned. „oh, promiň já nejsem moc party typ" „oká to beru, ale mohla jsi se přijít aspoň rozloučit" upřímně jsem nečekala ze on bude zrovna ten typ co chce rozloučení. Typla bych ho spis na ošustit a opustit. „aha, no tak pro příště" řekla jsem nakonec. „dobře, jdeš ven?" zeptal se. „promiň, ale chci se poradně připravit na zítřek" výmluvy asi nebudou má silná stránka. „aspoň na chvíli pojď na prkno!! Je krásně a ty vlny jsou úžas" teď nevím jestli mi na to skočil a stačí říct ne a nebo mě prokoukl. „Em nevymlouvej se" sakra. „no dobře, ale jen na chvíli" protočila jsem očima a odběhla se převléknout.

******

„no tak makej Em, strašně ti to trvá" řve na mě od moře. „tak jdi sám, já se o tvoji pomoc neprosim a prosit nebudu" odsekla jsem a dal se rvala do té debilní kombinézy či co to je. „to si jenom myslíš" odsekl a myslel si, že jsem to neslyšela...ba naopak. Konečně jsem se do toho nějak nasoukala, vzala prkno a mohla vyrazit i přes to, že to absolutně neumím. Podívala jsem se na Taylera, který na mě čekal v sedu. Bože má tak úžasný tělo. Co to povídám sakra...

******

Vůbec ale že vůbec mi to nešlo. Tak sta milionkrat jsem hodila přímou krásnou placku do té nechutně slané vody a Tayler místo pomoci se mi jen vysmál se slovy "nikdy přece nebudeš potřebovat mou pomoc". „už toho mám plný zuby....končím" odseknu a ten úsměv mu najednou spadl. „jsme tu 15 min. vážně ti stalo za to se do toho oblékat na 15 min. " zeptal se a nezapomněl u toho zvednout jedno z jeho nevytrhaných obočí. „řekla jsem na chvíli a 15 min. je více než chvíle " řekla jsem a falešně se na něj usmála. „dobře, dobře, ale aspoň tě ještě vezmu na jedno místo" on prostě nedá pokoj. „kdyžtak příště Taylere , teď už chci mít klid" tentokrat to nebyla výmluva. „no dobře no, ale slíbíš mi to, že tě tam v brzké době vezmu" on se nenechá odbít proste. „okey okey"

******

Konečně jsem doma, sama a nikdo po mě nic nechce. Můžu si hezky v klidu konečně pustit rychle a zběsile. Pak jenom umejt vlasy nahodit masku, ať nevypadám prvni den otřesně a hurá do postele.

******

Budík očividně nebudíkoval. Představa byla tak úžasná, vstát hezky v 6 a všechno stíhat krásně, ale ta realita je přece jiná. Je 6:30 a teď se teprve hrabu z postele je mi hned jasné že to prostě nestíhám a budu muset letět abych to všechno stihla. Malování 20 min., vybíráni fitu 5 min., oblékání aj se všema šperkama a doplňkama dalších 5. Snídaně za 10 min. podotýkám ze jsem si ji nepřipravovala a následná hygiena tak cca. 8 min. Už jsem zamykala dveře, páč jsem odcházela jako poslední z baráku, když se najednou ozvalo za mými zády zatroubení a následný pískot.
„ Em!!!!! Ty nějak nestíháš. Nasedej!!" Bože kdy ten mi dá pokoj. „nazdar Taylere já si myslím, ze to zvládnu sama" já chtěla jen klidné ráno. „ už takhle nestíháš tak povol tu tvoji tvrdohlavost a nasedej" fakt jsem se překonávala, ale přece měl v jednom pravdu. Nestihla bych to. „dobře, dobře" nasedla jsem teda a až v půli cesty jsem si všimla ze jedeme jinam. „kam to jedeme?" Vykřikla jsem. „sliby se mají plnit a dnes je ta brzká doba" ušklíbne se. „Taylere ne, okamžitě to otoč já nesmím přijít pozdě, je to můj první den"
Opravdu jsem teď začínala panikařit, protože to furt neotáčel. „ jednou se neposerou když přijdeš na třetí hodinu" začal se smát. „doprdele Taylere, pro tebe je to možná normální a mě je fakt u prdele kdy ty chodíš do školy, ale teď ti kurwa říkám buď to otoč a nebo mi zastav" nenávidím tyhle situace kdy musím zvýšit hlas a kdy ho někdo následně musí zvýšit na mě. „ani za prd kotě" odsekl, debilně se usmíval, čuměl před sebe a jel dál. No jak myslí, moje trpělivost právě přetekla. Otevřela jsem dveře a to by jste se divili jak rychle zastavil. „kurwa jsi cvok nebo co ti je" zařval. „ otoč to a nebo vystoupím" zařvala jsem zpátky a trochu sebou cukla když se znovu nadechl mi odpovědět. Nakonec nic neřekl, otočil to a jel do školy.

******

Po příjezdu ke škole jsem okamžitě vyběhla a začala hledat učebnu 245. Co dělal Tayler mi bylo jedno. Tyhle věci a vůbec situace mě dokážou vždy tak moc naštvat, že nejsem schopna pak kontrolovat samu sebe a hlavně svoje akce a reakce.

***Tayler***

Že po mně takhle vyjede jsem opravdu, ale opravdu nečekal. Bude o dost těžší ji dostat než jsem myslel. Musím na to jít nějak jinak. Je jiná než ostatní holky na který jde přesně všechno co už jsem zkusil u Em.
Je zakázané zboží, ale co je zakázané je nejlepší.
Nakonec mě bude prosit a křičet moje jméno.