Kapitola 14

114 4 0
                                    

Po roku další kapitola snad se bude libit.

Můj úkol byl těžký chitit někoho koho nesnasim to byl loki.
Ani ne po týdnů jsem nepřestala hledat porad my někdo stoji v cestě.
A já s tím nemůžu nic dělat a ani nemůžu nic říct nikdo me neposlouchá ale tomu se říká život i když je těžký a plny prekazek.
Ale jsem bohyně můj život je skoro jako pericko.

První správa.

Bylo pozdě večer když sy me zavolaly avengers a nebily to dobre správy spis spatne.
Přišla jsem k nim a zeptala jsem se co se děje nakonec my odpověděla natasha ,,no vis auroro loki byl Vídeň v Austrálii ale nejsme si tím jisti" tak Austrálie.
Chvíli jsem premyslela a pak jsem jim řekla návrh ,,mela bych se vrátit do svého zámku mám tam spoustu věci a mužů ho tam snaží najít pak vám dam vědět nebojte" kivly a já se rozplinula.

O dva dny později .

Jsem tu už dva dny a žádné výsledky jenom špatně uličky nic jiného ale pak se něco stalo na moji mapě se objevil v new yourku co by tam delal.
Neváhala jsem ani chvíli a přemístila jsem se spatky na zem a chtěla jsem to všem říct nakonec jsem jim to neřekla sla jsem ho hledat na vlastni pěst ale nebyl to dobrý nápad .
Neubehlo ani pět minut kde jsem ho viděla a už byl pric a jako na zavolanou se ozvalo ,,Auroro vzdej se si obklíčena ze všech stran není kam utéct " ach ho už zase co chtějí no není kam utéct ale mužů se teleportovat a tak jsem to udělala ale další můj pitomy nápad.
Objevila jsem se před furim a řekla jsem mu ,,co si mislite je to muj cíl a ne vas nebudete my stát v cestě jasný jsem mocnější než vy všichni do hromady mrknutím oka jste mrtvi jasný " do řekla jsem to a zase zmizela ale S.H.I.E.L.D. pro me poslal avengers aby me od lokiho drželi dal ale já jsem byla jediná kdo ho může najít a taky to udělám.

O týden později .

Uběhl týden a avengers me ještě porad hledá.
Ale nenajdou jsem kilometry daleko a porad se schovávát me už nebaví tak to udělám udělám jedinou věc a tak jsem zakricela ,,loki já si te najdu a pak zabiju me neuteces" a pak se stalo chitly me zase a tentokrát jsem se nebránila protože už vim kde je a musím na mobilní základnu protože i on je na základně a oni to neví protože ho nikdo nevidí jenže já jo to byl chitry tah ale ne moc dobrý se schovávat před bohyni života a smrti na základně kam jsou taky vlastně po pravdě on ani základnu neopustil byla to iluze a v tu chvíli mi to docvaklo byla to pas na me já jsem oběd a on bůh chce me zabit a pak bude mít samcy kde mu nikde neutecu to byla moje velká chiba se nechat chitit když po me jdou snad všichni ale co jak se říká život je zivod.

Tohle byla moje poslední kapitola snad se příběh líbil a možná bude i pokračování co vim možná brzy ale z jinym názvem a jinima postaváma a ze stejném dějem.
Omlouvam se za chyby a můj další příběh se jsemuje Aurora dívka která změnila svet.

Aurora bohyně leduKde žijí příběhy. Začni objevovat