Pouštní pravda

Pohled Leily:
Na mé oslavě jsem dostávala veškerou pozornost. Dámy a pánové se sjížděli z  daleka jen kvůli tomu aby mě viděli
Bylo mi to velice divné že se tu sjeli až z dalekého Japonska a velké Evropy.
Mou pozornost zaujal ten roztomilí služebník. Pomalu jsem se vydala k němu a viděla jak znervozněl.

Nervózně se mě zeptal ,,vaše vísosti... Potřebujete něco? " zakroutila jsem hlavou na náznak nesouhlasu
A milé jsem ho pozdravila a začala se sním bavit.
Po pár minutách jsme se stali i přáteli řekl mi že se jmenuje Leonid a že pochází až z dalekého řecka,
Pozvala jsem ho do královské zahrady na čaj a procházku .
Zase jsem zahlédla může v černém a já jsem si řekla že tyto narozeniny by mohli být zajímavé chtěla jsem se za ním vydat ale musela jsem přemýšlet jak se nepozorovaně se vyplížit z mých vlastních narozenin. Zase jsem si všimla podívala jsem se na Leonida a šla zase za ním,, Leonide potřebuji pomoct "řekla jsem a on mi odpověděl,, jakou má vísosti? Teda Leilo" řekla jsem mu můj plán  a on mě pomocí zahaleného vozíku převezl ven mezitím jsem se stihla převleknout . Vylezla jsem a poděkovala mu objetím a vydala se nahoru za cizincem.
Byl v mém pokoji a prohlížel si můj nedokončený obraz jeho samého  blížila jsem se k němu že zadu a pozorovala jsem ho tiše řekl,, jak? Ta princezna... Kdo to k sakru je?... "ptal se a pak se otočil a zpozoroval mě,, zase ty?! Zakřičel na mě a já jsem se připravila k boji a odpověděla,, koho si čekal... Myslím si a vím že tu nemáš co dělat" řekla jsem to celkem v klidu a on jako pravý gentleman zaútočil první, chvíli jsme bojovali v mém pokoji a pak jsme se postupně přesunuli k balkonu.
Škadlivě promluvil,, měl jsem minule pravdu, že bojuješ jako malá holka " vzala jsem mu masku a provokativně jsme před ním máchala s tou maskou a vy-skákala pomalu má střechu a  provokativně jsem ho pobídla,, tak pojď ty srabotko jestli se nebojíš." zábavné se usmál z toho jsem vyčetl že ho náš boj baví.  Když vylezl nahoru tak  jsem zaujala pozici lovící volavky a on ho zaujal taky, chvíli jsme kolem sebe kroužili a pak jsme začali bojovat tak synchronizovaně že to bylo jako tanec. Byla jsem na kraji palce minimálně 30 metrů nad zemí a málem jsem spadla dolů kdyby mě cizinec nechytil za ruku. Koukala jsem se mu do jeho nádherných černých očí a on zase do mých, vytáhl mě na pevnou zem  zpátky a potom utekl do černoty noci.  Vrátila jsem se zpět do paláce, převlekla se zpět do šatů a užívala si oslavu.

Další ráno jsem se vzbudila a šla za strýcem a nedočkavě jsem se ho ptala kdy konečně půjdu na svou první misi  a on odpověděl veselé,, zítra má drahá Leilo. Budeš cestovat až do dalekého Benchlachu a budeš mít na to měsíc a 6 dní aby jsi přešla 4 pouště, 5 vesnic, 2 oázy a 1 království.
Usmála jsem se objala ho a psychicky se na to připravovala. Když tu ránu mi řekl,, budeš mít sebou i strážce "v tu chvíli jsem ho přestala obímát a zmateně jsem na něj zvýšila hlas,, ale strýčku  vždyť já nepotřebuji strážce proto jsem byla na to vytrénovaná?!!"
Strýc starostlivě odpověděl,, má drahá  slíbyl jsem tvým rodičům že se ti nic nestane a to taky dodržím, a neboj se je dobrý a silný chlapci." zavolal na ně a já je  hned poznala byl to ten kluk že střechy a Leonid! Strýc nazval toho chlapce v černém Linx.

Nevěřila jsem vlastním očím a utekla z komnaty. Běžela jsem do stáje kde jsem si osedlala koně a jela daleko do pouště a zpoměla  jsi na tátu. Vždy mi zpíval před spaním a vyprávěl příběhy z bitev a z dětství. Rozplakala jsem se tak moc že jsem ztratila vědomí kam vůbec jedu že jsem byla v poušti. Sesedla jsem z koně a vzala ho za uzdu když tu ránu jsem zapadla do tekoucího  se písku , pustila jsem koně a řekla mu ať běží rychle domu.
Písek mi byl už po pás a rychle ztoupal nahoru myslela jsem že je po mě. Najednou jsem viděla  byli záblesk v tu nejtemnejši hodinku ocitla jsem se v tmavé místnosti kde bylo rozbyté koupatko pro pračky byl vnem písek ale ne obyčejný písek byl totiž modro-bílí když jsem se ho dotkla začal zářit a já viděla jak pomalu zářící písek tvoří ženu. I když byla z písku připomínala mi někoho povědomého.,, Mami? "zeptala jsem se a žena z písku kývla na náznak souhlasu.
Nevěděla jsem co říct byla jsem úplně beze-slov. Žena z písku ukázala na rozbyté koupatko ve kterém nebyl písek ale voda a řekla mi,, napij se a uzříš pravdu." váhala jsem ale udělala jsem to a viděla jsem co se stalo když mě má matka opustila.
Pohled matky :
,, Miláčku už to je tady! Miminko chce ven!" Přerušena zpomínka.
,, Jak je na tom " zeptala se matka a pak uslyšela křik dítěte tak si odychla.
,, Je nádherná Lale, vážně nádherná děkuji ti za krásnou dceru má lásko. Má krásu po tobě "
Viděla jen jak ležím v otcově náručí a spím,, měl jsi pravdu Eriane je nádherná "přerušená vzpomínka
,, Eriane pospeš! Všechno tu hoří musíš zachránit Leilu!" přerušená vzpomínka
Matka  se na malou Leilu podívala a řekla,, mám tě ráda ale musím to udělat snad to jednou pochopíš"s brekem vešla ven a začala čarovat slyšela  jen otcuv křik jak křičí,, neee!"

Když jsi se probudila tak jsem nevěřila vlastním očím začala Jsem hned plakát a přemýšlet kdo vlastně byla má matka.
Po dlouhém pláči jsem si všimla na ruce tetování ve tvaru měsíce, hvězd, a slunce.
Pochopila jsem že má matka je paní měsíce.
Nemohla jsem tomu uvěřit a tak jsem běžela za svým strýcem a zeptala se ho na otázku,, kdo byla moje matka " odpověděl to samé co jsem řekla když jsem viděla to tetování na své paži zalapala jsem po dechu.

Nazdárek bobardíni snad se vám tento díl líbyl byl TAkkkkk tajemný a dobrodružný snad se vám budou libyt i další části zatím čusky fusky

Arabská Noc Kde žijí příběhy. Začni objevovat