•5•

36 5 1
                                    



(1/2)

Právě teď se snažím dostat ze Samovo silného objetí. Povedlo se! Je 10:21 a jakoby možná by jsme mohli pohnout páč pak máme sraz s klukama. Bojím se? Celkem ano. Ale věřím v to že budou v pohodě.

Udělala jsem Samovi snídani a než jsem pro něj stačila dojít už seděl u stolu a jedl.

Tara: To jak rychle si sem přiběhl?

Samo měl plnou pusu takže mi odpověděl pokrčením ramen.
Poté co dojedl dal nádobí do myčky a zapl ji. Hodný to muž že po sobě uklízí.
Než jsme se nadáli bylo 11:30 a kluci už zvonili.

Samo je pustil dovnitř a já se snažila nahodit milý výraz ve tváři, ale řekla bych že mi to moc nešlo.

Matyáš: Dobrý den krásná mladá slečno. Jsem LORD Matyáš z dalekého království.
Vitaa: Těší mě paní neznáma. Já jsem Vitaa.
Tara: Ahojte kluci. Ráda vás poznávám. Jmenuju se Tara.
Samuel: Dobre, tak keď už vás tu všetky tak pekne mám. Tak máte všetci všetko?
Matyáš: Jo jo!
Vitaa: I já!
Tara: Ehm.. Ne.
Samuel: Joj tak o tebe viem že. Ty si skočíš len rýchlo pre veci. Každopádne. Zoberte si peniaze. Koľko budete chcieť minúť tu. Pretože pôjdeme do krámu pre jedlo a pitie do busu. Jesť aj piť sa tam normálne môže, ALE! Nesmiete urobiť bordel a všetko po sebe musíte upratať.
Matyáš: Rozkaz kapitáne.
Vitaa: Hej! :( To jsem chtěl říct já!
Matyáš: Smůla! >:P
Tara: Jak malý..

Všichni jsme se zasmáli a odebrali jsme se do krámu. Tam jsme si každý nakoupil dostačující jídlo a pití a už jsme si to zas mířili k Samovi. Já rovnou využila situace a odešla jsem si k sobě pro věci a dala jsem plno čisté vody Baxy. To samé s jídlem. Rozloučila jsem se s ní a odešla jsem za kluky.

Samuel: Kto sa teší nech si zatlieska.

Bylo krásné pozorovat jak jsme všichni začali tleskat.

Dala jsem si svoje věci k věcem klukům.
Mohli by jsme z těch kufrů udělat bunkr.

Celý den jsme dělali u Sama doma bordel takže si snad umíte představit jak strašně to tam vypadá když ten byt opouštíme.
Ale né. My jsme se rozhodli že budem pořádný-snad poprvé v životě. A veškerý bordel jsme po sobě uklidili.

Teď už máme kufry v busu a sedíme. Nevím proč, ale asi máme blázna řidiče, měl černou roušku. Proč? Netuším.
Zabrali jsme si zadní sedačky.
Já sedím u levého okna. U pravého okna sedí Vitaa, vedle Vity sedí Maty a vedle Matyho Samo.
Bylo tam 5 sedaček a zabrali jsme 4 takže já mám o prostor víc.
Vzhledem k tomu že bylo už pozdě tak se začalo stmívat a po autobusu se rozsvítilo takové modré světlo. I přes to tam byla furt tma. Ale něco málo šlo vidět.

Mamce jsem napsala že jsem už v buse.
Mamka dala jen zobrazeno takže asi něco dělá a nemá čas mi odepsat.

Kluci si povídali a já měla sluchátka a koukala jsem ven z okna. Bude to dlouhá cesta.. Nakonec jsem zavřela oči a usla jsem..

Řekla bych že uběhli tak 2 hodinky.
Probudila jsem se a o někoho jsem se opírala.. Ten někdo byl.. Samo?

Samo byl na mobile a něco si psal s jeho kámošem. Podle toho jak ho má pojmenovaný jsem zjistila že se jmenuje Dominik. Meh. Divný jméno.

Tara: Proč jsem kurva spala takhle?
Samuel: Čo ja viem. Spala si a potom si sa o mňa oprela tak som ťa nechal.
Tara: Aha..

Sedla jsem si zas k oknu a slyšela jsem jak kluci zahájili záživnou konverzaci o minecraftu. Tak jsem tak nenápadně poslouchala. Když jsem se na ně otočila tak si Maty bral brambůrky a nešli mu otevřít.

Dvě strany měsíce?|Ff-Moon|Kde žijí příběhy. Začni objevovat