Anxiety

220 12 5
                                    

Payton pov:
Šel jsem do třídy, protože mělo za pět minut zvonit, když jsem ale přišel všichni ze třídy vycházeli, "hej Logane kam jdeme" zeptal jsem se kluka který se mnou chodí na španělštinu, "jsme prej spojený s pravákama jo a slyšel jsem že tam jsou hezký holky" odpověděl mi a udělal uchylný výraz, "bože" vydechl jsem, ne že bych nebyl rád spojený, to moc nejsem to uznávám, ale Logan by nemusel být takový prase. Asi by jste chtěli ještě vědět kde je Austin, on chodí do A a já do B. Přidal jsem se teda ke stádu volů který se mnou chodí do třídy a vydal se do třídy kde jsem měli být.

Když jsme do šli před třídu, učitelka zaťukala a poté jsme vešli do třídy.....

Viděl jsem ji, Nell

Nell pov:
Poslouchala jsem napůl výklad učitelky, protože jsem měla jedno sluchátko zapíchnutý v uchu, najednou jsem ale uslyšela jak někdo klepá. Ihned jsem zvedla hlavu abych zjistila co se děje, a doprdele, chcete vědět co se děje, jo, do naší třídy přišlo 10 nějakých lidí převážně KLUCI. Moje tělo to vycítilo a začalo to od znova, to že jsem si vzala čtyři prášky ráno a tři před školu, ty jakoby vyprchali. Začala jsem se koukat všude kolem aby jsem se trochu uklidnila, ale moje ruce a nohy říkali něco jiného, "tak a teď se vrhneme na rozdělování kam si kdo sedne" řekla najednou učitelka, tak teď jsem v háji, mám totiž volný místo vedle sebe. Učitelka rozdělovala různý místa dokud nedošla na mě, "poslední místo je tady u Nell, můžeš si tam sednout Paytone", koukla jsem zbrkle na toho kluka, počkej to je ten kámoš Austina, sakra. Payton pomalu šel k mé lavici, "ahoj Nell" pozdravil mě Payton, ale já jsem dělala že ho neslyším, měla jsem totiž práci se uklidnit, sakra je tady ještě víc lidí než normálně!!!!

Sednul si vedle mě a já začala cítit ještě větší úzkosti než předtím, moje ruce vypadaly jak kdyby měli klepavku, rychle jsem tedy dala ruce dole a začala si je mnout, "Nell jseš v pohodě" zeptal se Payton a koukl se na mě, jenom jsem se na něho koukla a rychle odvrátila obličej, zavřela jsem oči, uklidni se to bude dobrý, hlavně klid, nádech výdech, jenže moje tělo ale ukazovalo něco jiného. Musela jsem to udělat, rozhlédla jsem kolem třídy jestli na mě někdo nekouká, pomalu jsem se sehnula k batohu a vyndala krabičku...

Payton pov:
Učitelka mi řekla ať si sednu k Nell, nevadilo mi to, přišel jsem k její lavici a pozdravil ale ona mě ignorovala, sednul jsem si vedle ní a dal si věci na stůl. Všiml jsem si že Nell ruce a nohy se klepají a to dost, proto jsem se zeptal jestli je v pohodě, ta se na mě jenom na mě koukla a rychle odvrátila obličej k oknu, chtěl jsem ji uklidnit protože vypadá že to s ní zachvilku švihne, koukala všude možně a byla taková roztikaná. Najednou se ale sehnula a sáhla do batohu, nenápadně jsem se na ni kouknul co bude dělat, vytáhla krabičku s práškama na úzkosti, chtěl jsem ji zastavit a říct že tu jsem s ní chtěl jsem ji obejmout ale bál jsem se že ji to akorát uškodí, Nell najednou koukla nahoru jestli na ni někdo nekouká, já jsem naštěstí dělal že se koukám do mobilu, hned jak zjistila že nikdo si ji nevšímá otevřela krabičku teda povedlo se jí to až na druhý pokus protože se jí nesmírně klepaly ruce, nasypala si na ruku ČTYŘI, vždyť ji to může zabít proboha, rychle si to dala do pusy a opatrně aby se nepolila se napila, potom zavřela oči a chvíli čekala. Přestali se jí klepat ruce, otevřela oči a potom její tělo vypadalo že zachvilku odpadne, ale ona to nedávála znát a koukala se z okna.

Co se to právě stalo!

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 16, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

please don't touch me ! Kde žijí příběhy. Začni objevovat