druhá kapitola<3

295 2 1
                                    

V minulé kapitole jste četli
Nalila jsem do třech skleniček Jacka a podala jim jen všichni tři poděkovali, tak se mi to líbí, jsou aspoň slušní.
***********
,,A ty si nedáš?" Zeptal se nejistě Toky.

,,Já musím být střízlivá." Řekla jsem, ušklíbla se a opřela se o bar.

,,No taaak. Děj si s náma." Zakňučel Kuba.

,, Jó, děj si s náma." Řekl Nik, udělal psí oči a chytl mě za ruku.

,, Tak fajn, ale jen jednoho." Řekla jsem, dala menší důraz na jednoho a pohrozila prstem.

,,Jen jednoho." Zopakoval po mě Toky.

Po menším přesvědčování jsem si taky nalila a Gabča šla zatím obsloužit ostatní co se přišli ožrat.

,,Takže v sobotu, jo?" Zeptal se Kuba a upíral pohled na mě.

,,No jo, v sobotu. Akorát v kolik to bude hodin? Možná že jsi to už psal, ale já jsem se o vás dozvěděla až dneska." Zeptala jsem se s upřímností v hlase a podívala se na všechny, včetně na to že mě Nik pořád drží za ruku. Když zaregistroval že jsem si toho všimla, tak jí rychle oddělal a já znervózněla.

,,No, mělo by to začít o půl deváté, takže jestli bysme mohli přijet o hodinu dříve?" Zeptal se opět Kuba. Jo je celkem divné, že to řeším já, přitom by to měla řešit vedoucí. Jenže ta je v poslední době dost zaneprázdněná, takže zase musíme všechno vyřizovat my, super.

,,Jasně, to by šlo" odpověděla jsem a koutkem oka jsem zahlédla že se na mě usmívá.

,,Fajn, tak teď když máme všechno vyřízené, tak si můžeme povídat." Řekl tentokrát Toky a mrkl na mě, aha to bude ještě zajímavé.

,,Kolik vás vubec je?" Upřímně až do teď jsem o nich nic neslyšela, takže fakt nevím.

,,No jako rapperů je nás 9, ale pak jsou ještě další. Jinak je tady jedna věc co mě celkem zajímá, znala jsi nás?"Řekl usměvavě Kuba. Tou otázkou mě zaskočil, ale zároveň jsem to čekala.

,,No, vlastě neznala." Řekla jsem a zahlédla se do stolu.

Za tři hodiny povídání jsme si hodně sedli, probraly jsme všelijaká témata, až jsem se sama divila že jsou tak super. Snad se po koncertě neuvidíme naposledy, ale nevím jak to má s lidmama, takže si radši nebudu nic slibovat.

,,No nic už budeme muset jít zase ještě nahrávat. Uvidíme se v sobotu, čau." Řekl Toky a podíval se na Kubu, Nika a následně na mě.

,,Jo jo tak ahoj" odpověděla jsem.

,,Čau"
,,Ahoj"Odpověděli naráz Toky s Nikem. Já se už jen usmála a šla obsloužit ostatní zákazníky a než jsem se nadála tak bylo čtvrt na tři ráno a já šla zavřít klub.

POHLED JAKUBA
Odešli jsme z baru, kde jsme si popovídali a domluvili s milou slečnou. Všiml jsem si že se s Nikem držela za ruku, ale nechtěl jsem na to upozorňovat.

Nasedli jsme do auta a vyjeli směr studio, které je v zapadlejší části centra Pardubic, aby tam nechodilo tolik lidí atd...

Potichu jsme vyjeli což je kurva divný. Protože Dominik je ukecanej a nezavře hubu, ale teď je zticha. Kouknu se do zpětného zrcátka a zaměřím pohled na Dominika, který... SPINKÁ. Awwwww to je hezké, kurva co to melu, jsem dospelej chlap a já se tady rozplývám na spícím Dominikem?!

Naznačím Tokymu, aby se koukl do zadu a jemu se na tváři rozlije úsměv. Jo jsme dobří kámoši, ale napadlo nás něco.

Zapnul jsem co nejvíc hlasitost a pustil písničku Ne od Dominika a Petra.

,,Nebejt ovce, nebejt jak ostatní, nezapadnout do kolektivu, nebýt oblíbený..." No ty píčo, to jste měli vidět ten se málem pochcal a já s Tomášem taky, akorát smíchy.

Když jsme dorazili do studia, tak jsem hned šel do nahrávací místnosti, abych to měl rychle z krku.

Po asi dvaceti minutách jsem měl hotovo, protože mi nešel narapovat refrén.

Po mě šel na řádu Dominik a ten to měl mnohem rychleji než já. Potom šel na řadu ještě Hasan. Pak jsme měli hotovo, tak jsme se sbalili a šly do našeho bytu, kde bydlíme já, Hasan, Dominik a Tokáč.

POHLED LILY
Zaparkovala jsem auto před bytem, vystoupila a šla do bytu. A ono se tam fakt nic neozývalo.

Docupitalala jsem do mého pokoje, sundala si oblečení, odmalovala se a oblékla pižamo, neboli černé tílko a černé obyčejné teplákové kraťasy.

Potom jsem únavou padla do postele a s námahou se přikryla peřinou

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Potom jsem únavou padla do postele a s námahou se přikryla peřinou. Do deseti minut jsem prokrouzla do říše snů.










-------------------------------------
Ahojky, dneska docela krátká kapitola, ale co se dá dělat.<333
Snad se vám líbila, pokud najdete pravopisnou chybu, tak mi pište.
💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗

763 slov

No to snad neKde žijí příběhy. Začni objevovat