patnáctá kapitola<3

169 3 2
                                    

V minulé kapitole jste četli :
Po celou cestu jsme si povídali, co se stalo za těch pět dní, co jsem tak s nima nebyla. Zjistila jsem že Robert bude dvojnásobný taťka.
********************

,,Nejsi unavená?" Zeptal se Nik, když jsme přijeli na nás společný byt, před kterým nás kluci vyhodili a jeli do studia.

,,Ne... ani ne." Odpověděla jsem a pousmála se.

,,Dobře. Nepůjdeme se kouknout na nějaký film?" Zeptal se a u toho se stále usmíval. Já jen kývla na souhlas a šli jsme do obýváku, kde pustil na velké televizi film.

,,Já mám hlad." Postěžovala jsem si a chytla se za břicho.

,,Tak já něco objednám z Cafeterie dobře?" Odpověděl a už se zvedal z gauče. Potom jsem si, ale vzpomněla na jednu důležitou věc, kterou by měl Dominik vědět.

,,Domi počkej je tu ještě jedna věc, kterou by jsi měl vědět." Řekla jsem a on dopadl zpátky na gauč.

,,Povídej." Řekl. Bál se šlo to vidět.

,,No... jak by se ti líbilo, kdyby byl malej Citta?" Zeptala jsem se ho a jemu se rozzářily oči.

,,Počkej. Chceš mi říct, že v tobě vzniká malej Citta?" Zeptal se a zněl strašně natěšeně. Doufal, že mu nezkazím myšlenky.

,,Ano." Odpověděla jsem a on mě obejmul a začal dávat pusinky na moje břicho z kterého odkryl tričko společně s dekou.

,,Já budu táta." Řekl zasněně a dal mi dlouhou pusu.

,,Nepůjdeme do studia?" Zeptal se po chvilce objímání.

,,Jasně jdeme a můžeme jim to rovnou říct." Odpověděla jsem a už se zvedala z gauče. Na to jen kývl.

Šla jsem do naší ložnice a převlékla se do černého trička s dlouhým rukávem, maskačových beggy džínů a na nohy obula pandy.

Make-up jsem nějak moc nehrotila a dala si jen malé nalepovací řasy.

,,Moc ti to sluší bby." Řekl Nik, když jsem šla na chodbu, kde už na mě čekal s klíčema v rukou.

,,Děkuji Domi." Poděkovala jsem a trochu se začervenala.

Domča zamčel byt, dojeli jsme výtahem do garáží a šli k černýmu Benzu, který stál na kraji vedle několika volných míst.

Vyjeli jsme a celou cestu si povídali o miminku až jsme přijeli k bytovce, ve které se nachází studio kluků.

Pohled Dominika
Odemču vstupní dveře od studio a společně s Lily vcházíme dovnitř.

,,Nazdar." Zavolal jsem na ně a všichni mě pozdravili na zpět.

,,Ahoj." Pozdravila i Lily.

,,Potřebujeme vám něco říct." Řeknu po hodině sedění ve studiu.

,,No povídej." Popohnal mě Jakub a já teda pokračoval. Podíval jsem se na Lily a ta kývla na souhlas.

,,No jak bych začal... jak by se vám líbilo, kdybych byl jako Robin, nebo Viktor?" Zeptal jsem se jich a doufal, že jim to nějak dojde.

,,Co? Jak jako?" Zeptal se Pepa a Koky ho potom doplnil.

,,No oba dva mají dítě..." Řekl jsem a sledoval jejich reakci.

,,Hovnooo! Ty už budeš taky fotr?" Zajasal Jakub a bratrsky mě bouchl do ramene.

,,Jo je to pravda a cítím, že to bude holka." Doplnila mě Lily. Snad budu dobrej táta.

***O dva dny později***

,,Mám nápad." Začal jsem na Lily.

,,No?" Odpověděla mi a pohladila si její břicho, ve kterém roste plod, který nás udělá rodičemi.

,,Když budeme mít miminko, tak byjsme mohli mít i vlastní dům,ne?" Začal jsem a koukal jí do očí.

,,Jo to určitě." Řekla a usmála se.

,,Tak jsem se tě chtěl zeptat, jestli by jsi nechtěla jít do domu bydlet už za měsíc? Jeden už mám vyhlédnutý a už jsem psal i majiteli. Co ty na to?" Řekl jsem a už jsi začal přestavovat náš společný dům.

,,Jo to by bylo super." Řekl a usmívala se jak měsíček na hnoji.

***O měsíc později***

,,Tak ta je poslední." Řekl jsem Jakubovi, který nám se stěhováním pomáhá a předal mu krabici.

,,Máš nastavenou navigaci?" Zeptal jsem se, když už nasedal do svého auta.

,,Jasně. Hochu vždyť to je jen devět kilometrů." Kývl jsem hlavou a mířil k autu, ve kterém už seděla Lily.

,,Fajn tak můžeme jet?" Zeptal jsem se a podíval se na Lily.

,,Tak mě napadlo, jestli by jsi už nechtěl pokoupit nějaký věci pro mimi." Řekla a s úsměvem se na mě otočila.

,,Jo, to by bylo super, tak něco můžeš zatím hledat na internetu a večer mi to ukážeš, ano?" Navrhl jsem jí a pohladil ji palcem od mé ruky na stejně, kde se právě nacházela.

,,Tak jo." Řekla, zapla si mobil a začala hledat.

Jeli jsme dvacet minut autem a Jakub jel za námi, takže ani tu navigaci nepotřeboval.

,,Ty vole fakt hezký to tady je." Řekl Jakub když jsme přijeli před náš dům, který musím říct jsem vybral fakt hezkej. Nic moc přeplácanýho. média <3

-----------------------------------------
Ahojky, omlouvám se že tak strašně dlouho zase nevyšla další kapitola, ale mě se vůbec nechtělo nic psát. Každopádně tohle je dost krátká kapitola.

💗800 slov💗





No to snad neKde žijí příběhy. Začni objevovat