Potom,co jsem odešla z nemocnice:
Pomalu jsem mířila k hlavnímu vchodu mého domku a užívaly si slunné paprsky,dopadající mi na záda.Vytáhla jsem z kabelky klíče a odemkla si.V domě bylo obrovké horko,proto jsem se rozhodla,že si půjdu zaplavat.
Bazén byl ostatním domům ukryt vysokými jehličnatými stromky jako plotem.Na své zahradě jsem se proto vůbec nebála chodit v bikinách.Má postava je pořád perfektní,ale nedokážu překonat komplex,chodit před muži jen tak.Ikdyž před jedním bych to určitě zvládla.
Skočila jsem do azurově modrého bazénu šipku a vyplavala až na druhém konci.Potom jsem si lehla na záda a ,,vznášela'' se na vodě.Slunce mi ohřívalo břicho a voda mi chladila záda.Podlitiny co se mi začaly tvořit na spodní části zad jsem už nevnímala.Udělala jsem si je,když jsem se Starkem špatně dobrzdila na okruhu.
Najednou začal zvonit telefon.Měla jsem ho v kapse kalhot,které ležely těsně u kraje bazénu.Klidně jsem tam doplavala a mokrýma rukama vytáhla telefon.
,,Dobrý den,pane doktore''
,,Dobrý,slečno Mittchel.Volám kvůli rovnátkům.''
,,A co je s nima?''
,,Když jste u nás byla před týdnem na preventivní prohlídce,zjistili jsme jeden problém.''
,,A jaký?'' říkám neklidnějším hlasem než je mi milé.
,,Rovnátka vám do této doby nedělala nic.Ale pokud si je rozhodnete ponechat,nadobro vám zničí zuby.''
,,A není nějaký jiná možnost než je sundat?"
,,Ne'' řekl tvrdě bez sebemenšího náznaku nerozhodnosti.
,,Aha'' chvíly přemýšlím a poté říkám.
,,Dobře a kdy máte čas?.''
,,Tento měsíc mám plný a to by mohla pro vaše zuby znamenat katastrofu.Mohla byste přijet ihned?''
,,Ano,tak za 8 minut?"
,,Klidně.Naschle.''
Nedá mi šanci ani odpovědět a pokládá to.Vylezu teda z bazénu,vefénuji si vlasy a automaticky si beru černé slim jeany,dlouhou bílou košily,koženou bundu a černý klobouk(viz. obrázek).
Nemám čas se znova obléct do svých "hader".A opravdu si nemyslím,že by byl někdo o půl sedmé u zubaře.Vychazím z domu jak jsem a nasedám do svého Mitshubishi.
***********
Doktor mi odlepil rovnátka a prohlásil,že mám dokonalé bílé zuby.Pak mi složil asi další dvě poklony,jako vždy a nakonec mě pozval na večeři.Zase jsem ho,ale odmítla s tím,že nemám čas. Bohužel vím proč to dělá.Znal mě,totiž už v době před tím incidentem. Nejsmutnější na to,ale je to,že má manželku,milenku,psa a dvě zdravé děti a pořád mu to nestačí.Vyšla jsem z ordinace a začal procházet spletitými chodbami.Ortodoncie se totiž nachází v novém,ale nepřehledném paneláku.
Všechno bylo v pořádku do doby,kdy jsem uslyšela známý mužský hlas.Chvíly jsem ho nedokázala k nikomu přiřadit.Byl drsný,ironický a s velkou špetkou sarkasmu.Tony.
Doprdele.Co ten tady dělá.Byl přesně za rohem a já doufala,že se nevydá tímhle směrem.Myslela jsem,že jde od nějaké děvky,ale když jsem nad tím hlouběji zamyslela,došli mi,že je to blbost.A taky byla.
,,Nicku(Fury),Hillová,Natasho,Hawkey,Hulku,Thore a pane Nagelovaný nazdar'' slyším ho říkat.
Pak třískne s dveřma a živě vidím jak se pod vousy usmívá Rodgersově jím vymyšlené přezdívce.Sakra on jde ke mně.
Mám jenom jednu únikovou cestu.Vzpomenu si,že na jejím konci je výtah,který vede až do podzemních garáží.Rozběhnu se a honem mačkám tlačítko pro otevření dveří.V mement,kdy nastoupím zase buším do tlačítek 0 a -1.A klobou si stahuju více do tváře,kdyby to Tony náhodou stihl.A on to stihl.
Teď se před ním zranitelněji než ráno.Se svými hadry jsem totiž doma nechala i brýle a stahovací podprsenku.
Anthony se podívá,která tlačítka jsou zmáčklá a nic nedělá.To může znamenat jen jediné.Jede se mnou.
Nakonec stočí pohled ke mě.A jeho oči se roztáhnou údivem ke kterému přídá nefalšovaný úsměv.
,,Vypadá to,že jsem tě hledat nemusel." na to mu nedokážu odpovědět.
Nečekaně rychle se ke mě otočí,sundá mi klobouk a volnou rukou mě chytne za bok.
,,Vrať mi ho'' řeknu překvapivě klidným a ledovým hlasem.
,,Tak jo.'' řekne se šibalským úsměvem.
,,Ale něco za něco.''
,,Ale to nemůžeš.'' řeknu zoufalým hlasem,protože vím,že odtuď není úniku.
,,Ale ano,podívej se''
Jeho rty se přitisknou na mé.Nejdřív váhá jestli mu třeba nevlepím facku,ale potom se do nich začne dobývat jazykem.
,,23.patro''
Pouští klobouk na podlahu výtahu,aby měl obě ruce volné.
,,18.patro''
Rukama mi hladí boky a palci mi začíná pomalu odhrnovat tričko.
,,13.patro''
Oběma rukama mě chytne za zadek a já se mu obmotám nohama kolem pasu.
,,8.patro''
Nakonec seskočím na zem a on své ruce znovu přesunuje na boky.
,,3.patro''
Ruce mi nechává na bocích,ale polibky mi začne dávat na krk.
,,0.patro''
Využila jsem Tonyho ,,zaměstanosti'' a kopla ho mezi nohy.Rozběhla se směrem k východu.K autu jsem běžet nemohla,protože by mohl pomocí kamer najít moji SPZku.
Poté co jsem vyběhla z paneláku a později z té zbohatlické čtvrti jsem zamířila Bronxu.Nejnebezpečnější čtvrti New Yorku.
ČTEŠ
Two faces // Anthony Stark ff ||CZ||
FanfictionNež se to stalo, tak byla jako kdokoliv jiný, jako všichni tady okolo. Teď je ale vše zničené ... „Zastávám názor, že spravit se dá všechno." ozve se Stark.