Two faces // Anthony Stark ff ||CZ||

Říct,či neříct?Jak prosté.

*Jednoho Sherlocka Holmese hrál i Robert Downey Jr./Anthony Stark,tak abyste potom věděli:)).

Procházela jsem recepcí a divila se jak mohl kdokoliv stihnout do pondělí uklidit ten svinčík,co tu byl v sobotu. A když tohle byla oslava jen pro zbohatlíky,tak ani nechci vidět ty pravé "Starkovské kalby".

Vyjela jsem výtahem až do 32.patra a automaticky šla ke dveřím mé abnormálně velké pracovny. Nastavila jsem své oči skenerům nacházejících se hned vedle dveří přesně ve výšce mého obličeje. Dvakrát mi přejel po tváři hřejivý laser a poté se otevřely dvoukřídlé dveře vedoucí do základny celé Stark Industries.

,,Ahoj" můj hlas prořízl tíživé ticho.

Se žuchnutím jsem hodila svoji kabelku plnou papírů za výdaje na onu oslavu na stůl a začala je ještě ve stoje všelijak třídit. Ale asi po minutě mi došlo,že je tady něco špatně.

,,Tony" zvolala jsem nejistě. Avšak žádné odpovědi jsem se nedočkala.

,,J.A.R.V.I.S.I." zkusila jsem člověka,počítač,který ví o všem co se tady pohne.

,,Ano,paní ?" úlevně jsem si oddychla. Ikdyž nemůžu J.A.R.V.I.S.e vidět nebo se ho dotknout,tak mi jeho robotický hlas dodal ztracené jistoty.

,,Kde se nachází Tony?"

,,Pan Stark se nachazí ve svém pokoji."

Došlo mi,že tam jsem nikdy nebyla. Jako jedna z mála lidí jsem viděla jeho "laboratoř",ale nikdy jsem neviděla jeho pokoj. Na rozdíl od mnoho děv*k,které se tam i prospaly.

,,A mohl by si mi říct kde má Tony pokoj?" zeptala jsem se nejistě.

,,Samozřejmě. Myslím si,že Pan Stark by si teď potřeboval promluvit s přítelem. Musíte jít kolem baru a pokoj Pana Starka jsou třetí dveře zleva v té velké chodbě"

,,Díky J.A.R.V.I.S.i."

,,Není zač,slečno." hlas umlkne,ale vím,že jeho vševidoucí oči mě nadále pozorují.

Vydám se teda podle jeho pokynů a po chvíli stojím u drahých dveří z tmavého mahagonu,které kontrastují se světle hnědou chodbou. Nejistě zaklepu,zhluboka se nadechnu a vydám se dovnitř.

První co spatřím je Tony skrývající svoji tvář v dlaních.Seděl na okraji neustlané postele a na sobě měl černé kalhoty a tílko přes které prosvítala modrá zář obloukového reaktoru.

,,Tony?" měkce jsem ho oslovila.

Trhl sebou a překvapeně na mě pohlédl. ,,Amy?"

,,Co se ti stalo?" zeptala jsem se a sedla si vedle něho tak,že jsem se dotýkala nohou jeho nohy.

,,Nic jen..." vzdychne,ale větu nedokončí.

,,No?" ptám se narovinu.

,,Ještě mě žádná neodkopla,ale ona...Je to takový divný pocit." Ihned vím o kom mluví.

,,Panebože!" trochu si ulevím.A Tony zůstává netradičně potichu.

,,Jak dlouho už si tady zalezlý?"

,,No ...potom,co odešla Brittany a Lindsay a pak..."

,,Ne!Dobrý,já to nemusím vědět." přeruším ho spěšně.

On se na to jenom ušklíbne.

,,Sice nevím jak dlouho si tady zalezlý,ale musíš ven." prohlásím velitelským tónem Tonymu Starkovi,který vlastní asi milionkrát majetku než já a jeho prsty šahají všude. Dobře ta poslední poznámka sice vyzněla dvousmyslně,ale je to tak.