Sivé hrdlo pocit svírá,
v srdci temno neumírá.
Duše křičí, ústa tichá.
V očích voda, v davu lichá.
Krokem jistým, světlu zády.
Do tmy ladně, rychlé pády.
Dlaně bílé, ve tmě jasné.
Chytají mne, mysl žasne.
Jiskra v oheň, dech se krátí.
Pevně tiskne, osud zvrátí.
Duše blouzní, mysl chtivá.
Slova čistá, v srdci živá.
Lesní panna něžným vánkem,
vzdouvá lehce, skryto zámkem.
Jemný smutek, nebe v očích.
Do tmy za mnou jistě vkročí.
V očích voda, ocel chladná.
Vláhu dává, země hladná.
Lesní panna pevně svírá.
V srdci temno, jenž umírá.
Země hltá, voda živá.
Ze tmy běží liška sivá.
Zvíře divé hlavu sklání,
dlaně bílé ve tmě chrání.
Sivé hrdlo pocit svírá,
lehkým větrem rozechvívá.
Měsíc plane, noc se blíží.
Hvězdy jasné oči klíží.
Horské štíty tmou se ztrácí,
silný vítr lesy kácí.
Lesní panna dlaně zdvihá,
krutý vítr tělo švihá.
Sivá liška běží lesem,
ona je tím nočním běsem.
Zuby cení, lačně vrčí,
rudá kane, panna křičí.
Bílé tělo k zemi klesá,
do kamene slovo tesá.
Ústa ztichlá, oči hasnou.
panna stále mysl jasnou.
Sivá liška větru vládne,
bílé tělo rychle slábne.
Silou vůle dlaní něžnou,
dotek jemný pocit rožhnou.
Zvíře civí, těžce dýchá.
Láska v nitru se mu dmýchá.
Sivá liška bolest vyje,
rudou bílé žalem pije.
Srdce tichne, smrt se vtírá.
Lesní pannu pevně svírá.
Slovo lásky vítr nese,
rozléhá se v celém lese..
