Hlava klesá, hrana zvoní,
lehce se má záda kloní.
Klečím tiše, srdce bije,
sláva panně, v Boha žije.
Sliby víry, v lásku věří,
zrakem čistým osud měří.
Kněz se šklebí, král však civí.
Svoji zbraň jen v panně vidí.
Kyne rukou, zbroj se blyští,
nad hlavou jí šípy sviští.
Božská slova jasným hlasem,
ohýbají pole s klasem.
Vlajky vlají, mosty hoří,
vojsko v šiku, hradby boří.
Pevně stojím, mečem ostrým,
pannu chráním tělem prostým.
Vroucně věřím, věrně sloužím.
V život hledím, smrtí soužím.
Panna čistá, bitvou sílí.
Bůh ji vede, kněz se mýlí.
Zrada krutá, hlas se chvěje.
Král se rmoutí, kněz se směje.
Smutně hledím, slzy skrývám.
Mečem ostrým, pannu hlídám.
Prosím Boha, pouta pevná.
Krve bičem, bolest zjevná.
Hlasem silným pravdu hlásá.
Kat se však svým suknem pásá.
Sudba temná, lid se bouří.
Pannu živou, v Boha věří.
Slova tichá vítr pěje.
Panna v poutech v plamen spěje.
Hlava klesá, hrana zvoní.
Těžce se má záda kloní.
Panna stojí, na mne hledí.
Srdce puká, nebe šedí.
Plamen roste, ústa ztichlá.
Bůh ji volá, je si jista.
Láska k panně, tělo trhám.
Do plamene k ní se vrhám..
