Už týden Bella ví o Cullenovích a když zjistila že oni vím též a nic jsem ji neřekla tak se semnou přestala bavit. Je sobota a tudíž volno od školy. To by ovšem nebylo ono kdyby mi ne zazvonil telefon v době kdy si užívám můj klid,podívám se na to kdo mi volá a vidím jedinou osobu pro kterou bych udělala cokoliv...a ne není to Jasper i když ještě chvíli a bude pravděpodobně přednější než kdokoliv, když si uvědomím že jsem se utapěla v myšlenkách místo okamžité odpovědi tak jsem rychle vzala telefon a zvedla to "Halo?" zeptám se a uslyším jeho hlas jak je slabý to mě okamžitě vyděsí "princezno potřebuju tvoji pomoc" ta věta mě vyděsí ještě víc "co se děje?!" zeptám se a už si balím věci "j-ja je to složitý jen tě tu teď potřebujeme všichni" když řekl všichni okamžitě jsem věděla koho hlavně myslí "balím si věci a jsem na cestě budu tam jak nejrychleji můžu" odpovím bez jakékoliv dalšího rozmyšleni má rodina mě potřebuje "pošlu pro tebe tryskač, buď opatrná" řekne a naprosto slyším tu únavu v jeho hlase " ty taky, ja jsem vždy opatrná" s tím zavěsim a běžím dolů naštěstí táta je doma tak se na něj podívám a on na mě a čeká co řeknu i když už tak nějak ví co asi řeknu 'sakra nechci tu nikoho nechat!! Ale rodina na prvním místě' pomyslela jsem si a s tím sem tátovi řekl jak nejvíc jsem jen mohla "běž a buď opatrná ale myslím že by jsi nejdřív měla zajít za kluky" kývla jsem na tátu s od dechem, drapla jsem tašku, dala tátovi pusu na líčko a utíkala jsem do mého jeepu jela jsem nejdřív do rezervace když jsem byla před domem co je mi tak povědomí tak jsem vysedla a šla jsem dovnitř. Když jsem klukům všechno vysvětlila tak jsem jela k domu ke kterému mě táhne mé srdce jela jsem asi dvacet minut než jsem dojela před dům který mi začíná být tak moc známý. Vysedla jsem a šla jsem před dveře které se i okamžitě otevřeli a stal v nich můj Jasper "lásko co se děje jsi nervózní a smutná. Je všechno vpořádku?" já se něj jen slabě usmála "mohla bych mluvit s vámi všemi musím vám něco říct" řeknu i když mi v hlavě jen hraje jak se s nimi jdu vpodstatě rozloučit " jistě je tu i Bella i a tou?" zeptá se mě Jasper a ja jen kývnu hlavou na potvrzení. Jasper mě vezme do obýváku kde už sedí všichni a čekají co jim chci říct " J-ja jsem se přišla-přišla r-rozloučit musím na nějakou dobu pracovně...vycestovat..." řeknu nervózně a čekám na jejich reakci no spíš na Jasperovu reakci "Cože? Kam? Co? Ne?!! Teď jsem tě našel nemůžeš teď nikam odejít!!" začne Jasper a já cítím slzy v očích "Jazzy musím nemám na výběr musím ale já se za tebou zase vrátím přísahám -" cinkne mi telefon tak se podívám a vidím že už se čeká jen na mě a za hodinu musím být na letišti "ale teď už musím jít... Miluji tě pamatuj si to ano? Bells jako vždy ti mám na cestách něco vzít?" otočím se k Belle a snažím se nevěnovat pozornost tomu jak se mi mou cestu Jazz snaží rozmluvit " Ne Dev jen se vrať v pořádku" řekne ze smutným úsměvem a tak se usměju taky rozloučím se a běžím do auta abych nebrečela před nikým jiným, vím že jsem mu ublížila ale rodina je na prvním místě.45 minut později
Vytáhnu si věci z auta a utíkám k letadlu kde na mě čeká můj doprovod "madam" ozvese a já si okamžitě vzpomenu na mého Jazzyho když vzletneme tak vidím z okna Jaspra jak se smutně dívá to mi ublíží ještě víc ani jsem si nevšimla že mě sledoval doufám že si nevšiml mého doprovodu. Když už jsme schovaní mraky tak si vezmu deku a zakryju se a čekám až začnu usínat, s poslední myšlenkou na to že se uvidím s mou rodinou na to že už jen pár hodin a budu ve Volteře...
___________________________________
Krátké ano já vím ale začíná se to komplikovat a brzo pochopíte i Dev minulost a spoustu dalších zádrhelu
(ano opravdu přeskakuji ale chtěla jsem aby se můj příběh lišil a chtěla jsem ať všichni pochopíte jak mocná Dev je ne jen magii a schopnostmi ale i tím jaké ma známosti)S láskou vaše Moon🌕
ČTEŠ
in love with a hybrid// Jasper Hale
FanfictionJe to mé vlastní a první dílo se vším všudy tak se omlouvám za chyby či pokud vás příběh nezaujme....