Ahoj jmenuju se Joselin Sparks ale říkají mi Lin, je mi 19 let a moje nejlepší kamarádka
se jmenuje Rose Courtney a je jí 18 let. Už nějakou dobu si šetříme s Rose na Anglii protože by jsme se tam rády podívaly. Našem mámám jsme to ještě neřekly ale já bych to té mojí chtěla říct dneska. "Lin, snídaně." Zavolala na mě máma. "Už jdu." Šla jsem se tedy najíst do kuchyně kde mi má máma přichystala palačinky. Dám ji pusu na líčko a sednu si. "Děkuju" usměju se na ní a pustím se do palačinek. "Víš mami tak jsme s Rose přemýšlely nad společnou dovolenou do Anglie." Kouknu na ní koutkem oka nejistě. Otočí se a nadzdvihne obočí. "Neboj, samozřejmě mám našetřené peníze z brigád a ještě několik kapesného." Polknu sousto a kouknu na ní. "No nevidím důvod proč tě nepustit, jsi už přeci velká holka." Zasměje se. "Ale zvládnete to?" Znejistí. "Jistě že jo." Usměju se. "A jak dlouho?" Zeptá se. "2 měsíce" řeknu. "Fajn" vydechne. "Jdi si teda zařídit všechny věci, ještě dnes ti dám nějaké peníze ať mi to tam ty 2 měsíce přežiješ." Pevně mě obejme a popostrkuje mě směrem k pokoji. Všechno jsem šla zavolat Rose a ta šíleně ječela. Hlavní je že i jí to máma dovolila. Ještě v ten den jsme měly všechno zařízené.
*další den*
"Ani nevíš jak jsem ráda že mě pouštíš mami." Usmívám se. "To já říct nemůžu protože mi budeš chybět Lin." Udělá smutný oči a pevně mě objímá. "Mamíí už musím, je tu paní Courtney." "Miluju tě." Řekne máma. "Miluju tě mami." Naposledy jí zamávám a pak nasedám k moji nejlepší kamarádce do auta. "Ahooj Lin" obejmě mě ze zadní sedačky Rose. "Ahooj" usměju se na ni. "Dobrý den paní Courtney" usměju se na její mamku. "Ahoj Joselin" jo její mamka mi tak říká už pár let ale nevadí mi to. Cestou si povídáme o Anglii a její mamka nám říká několik informací a upozornění jako každá máma. Poslušně všechno odsouhlasíme a pak už se jen na letišti rozloučíme a jdeme si vlastní cestou.
