Who // vinnie hacker // payton moormeier// dokončeno

Dodatek

Ale nebojte, nejsme v pohádce a tak lehlé by to nebylo.

Ano dostala jsem polibek, a ano dostala jsem ho od vinnieho ale.
Jedno velké ALE.
Po polibku si celý sál všiml že to Joe není a je to vinnie, oba jsme se museli dát na úprch.
Moji rodiče, a hlavně Joeho rodiče se za námi rozeběhli, což po cestě se k nim přidal málo omráčený Joe.

Naštěstí mám ale i dobrou zprávu, Joe po cestě omdlel a jeho rodiče se obrátili a běželi za ním, já s vinniem máme lepší fyzičku a tak jsme setřásly moje rodiče, potom je tu další věc, právě se vinnie vydával za někoho jiného a jeho jménem si mě vzal. Naštěstí ale jméno změněné ještě nemám takže by se to dalo zahrnout jako omyl. I když popravdě nevím kdo by omylem omráčil snoubence a potom si vzal nevěstu. Tomu celému jsme se s vinniem smáli schovaný v parku. Po nějaké chvíli jsme z něj vyšly a mířili k vinniemu autu.

,,Myslím že by bylo na čase se odstěhovat, ale potřebuju navštívit pár lidí" S vinniem jsme dojeli k mojí tetě, strejdovi a sestře. Všichni byly doma a já jim ryche ve zkratce vysvětlila co se vlastě všechno stalo. Rozloučila jsem se s nimi opět, ale tentokrát o mě už nemuseli mít strach. Potom jsem vinnieho navedla k jednomu z domů, paytonovi. Vinnie semnou šel k domu i když jsem mu říkala ať počká v autě. Já jsem zazvonila a z domu vyšel payton, skoro jsem ho nepoznala, nechal si narůst vousy a přibyly mu tetování. ,, t/j??" ,, joo" obejmul mě a pak si všimnul vinnieho. ,, čau, hele nechcete mi to nějak vysvětlit?" šly jsme dovnitř a všechno mu řekly, vinnie s paytonem na sebe moc nehezky čuměli, ale nekonec se zase usmířili po tom co jsem vinniemu vysvětlila jak se o mě postaral na nějakou tu dobu. ,, hele počkej tu" odešel po schodech a za chvíli byl zpátky. ,, na to jsem ti nestihl dát k narozeninám"
Dal mi krabičku ve který byl stříbrnej řetízek s motýlkem. ,, tak někdy přijeď" rozloučili jsme se spolu a my s vinniem už chvátali někam kde by jsme to mohly nazvat klidnej domov.

V jednom z hoelů kde jsme zrovna prespávali jsem se samozřejmě musela vykoupat a převléct. Vinnie viděl kolik mám opět těch modřin ,, že jsem ho nezmlátil víc" ,, vinnie já to nechci řešit" Vzala jsem si na sebe noční přehoz s dlouhýma rukávama. ,, t/j já jsem ti už minule říkal že se nemáš za co stydět" lehla jsem si vedle něj do postele a natáčet si jeho vlasy na prst. ,, já vím". Další den jsme jeli spoustu tisíc kilometrů daleko, nakonec jsme si koupili letenky a odjeli do Británie. Bohužel tam se to vinniemu nezdálo a prý celej život snil o tom že jednou bude bydlet ve Francii, koupili jsme další letenky a zůstali ve Francii. Našli jsme si byt v jedný ulici naproti kavárně, pár kilometrů od centra Paříže. Po pár dnech jsme si začali hledat práci a vinnieho přijala modeligová agentura. A já jsem nakonec našla práci jako modní návrhářka v místím obchodě s oblečením. Po nějakém tom čase jsme šly s vinniem klasicky večer o výkendu na procházku k eiffelovce. Koukala jsem na lidi co se tam prochází ,, zavři oči" řekl. Po chvíli jsem ho slyšela znovu ,, můžeš otevřít. Podívala jsem se on klečel předemnou s krabičkou v níž byl prstýnek. Vyskočila jsem a objala ho okolo krku ,, ano" ,, Tak na naší opravdovou svatbu"

Tak tohle je už opravdu konec, snad se vám příběh líbil a všechny, co to čtete mám ráda.
Moc vám ještě jednou děkuju a uvidíme se snad u dalšího příběhu.