𝘋𝘢𝘳𝘬 𝘛𝘪𝘮𝘦𝘴/ 𝘕𝘪𝘬 𝘛𝘦𝘯𝘥𝘰

28

Pohled Dominika

Ráno se vzbudím na bolest ruky na kterou sem si lehl. Přesněji na levou. V momentu otevřu oči v kterých se divím že nemám slzy při bolesti kterou jsem v té chvíli zažil a podívám se na sádru ve které se má ruka nachází.

Coto?

Sednu si a pravou rukou se chytnu za hlavu která mi může prasknout. Nechci vědět jak by dopadla moje svatba když po svatbě mámy jsem dopadl takhle.

Jsem zvědav jak s tou rukou mám jako fungovat. Pamatuju si ze včera prd a na prd jsem i dopadl. Dojdu do koupelny kde si jednou rukou náročně ale dá se říct že i úspěšně udělám hygienu a odejdu do obýváku kde leží na gauči Julka a je na mobilu a volá s kým jiným než mou milovanou mámou.

"Ale už nám vstal náš rozlámaný tanečník?" uslyším a uvidím mámu v mobilu namířenej na mě. "Fakt to není vtipný, bolí to a to dost" protočím očima a sednu si vedle Julky. "Máš jediné štěstí že Adam nepil a zavezl tě" pouze na to kývnu.

Nebýt Adama bych tam očividně umřel na místě. "To je jedno už stejnak no, jak sis užila svadbu?" zeptám se a položím si hlavu na rameno Julky. "Bylo to skvělé, Petr tě rád spoznal no i když nejsem zrovna 2x pyšná na to jak ses opil" poví.

Nevím jestli se cítit provinile nebo ne i když uznávám že sem to nemusel pít jak vodu a mohl si pamatovat kdo je Petr. Podle všeho však uznávám že to je její muž kterého budu vídat pokaždé co budu u nich.

"Musím jít ráda jsem si s vámi popovídala, pa" rozloučí se s námi a típne to.

"Co ruka?" zeptá se Julča. Podívám se na ní pohledem štěněte a mohlo jí dojít že radši bych nebyl. Pouze mě obejme a dá mi pramínky vlasů za ucho. Obvykle dělají tohle ve vztahu kluci ale já se rád v mé situaci přirovnám k takové nevinné holce a k Julce se ještě víc přítulím.

Tulení mi však v momentě přeruší zvoníci mobil. Zaskučím a rukou ho vytáhnu z kapse. "No?" povím a poslouchám kdo mě otravuje..

"Dominiku čau, tak co svadba?"
Jasně kdo jinej než Jakub. Zapnu facetime a ukážu mu svou ruku. "Ou"
"No, bolí no" povím"Ale bylo fajn, co potřebuješ? "zeptám se narovinu. Jentak by mi ráno přece nevolal.

"Potřebuji abys došel do studia no ale když tě tak vidím nechám tě teď být jo" poví. "Díky, půjdu už já čau" povím a típnu mu to zas já.

Už mě vidíš jak se jebu do studia s rukou.
.

2 měsíce uběhli jako voda a sádru mi dneska sundali. S rukou můžu konečně hýbat a sem šťastný že se u v posteli můžu v klidu převalovat.

Jen to studio.. Úplně jsem si odvykl na všechnu práci. A vím že to je zlý jelikož teď bych tam došel Jakub by mě zničil a kým vše nedoběhnu se ani s Julkou neuvidím.

Hm.. Co tak si vzít ještě krátkou dovolenou? Usměju se a vezmu mobil kde už mě čeká zpráva od Jakuba.

:Čau brácho, dnes ti měli sundat sádru ne? Říkal jsi že bys došel už.

:No čau broski, mrzí mě to ale nedojdu bo mám zápal oka a ještě by jste to chytli, vždyť to je infekčný přece.

:Jotak no to buď doma radši, práce počká.

:Dík.

Vybaveno. S Julkou můžu být kolik jen chci až takový týden.

A z týdne se stali pak měsíce.