Budoucnost Beacon Hills

Kapitola 2. - Modrý Jeep co mě jednou zabije

Takže jsem se koukala nahoru, když z auta vystoupily 2 černovlasý kluci a zrovna měly docela vášnivou konverzaci. ???: Stilesi já ti říkal koukej na cestu vždyť si jí mohl srazit a ZABÍT! *On se jmenuje Stiles?* Řekla jsem si v hlavě. Stiles: Ona mi tam skočila já za to nemůžu. Liv: Já nikam neskáču jen jsem byla zamyšlená, ale to asi neznáš poněvadž ten problém mívají lidi jen s mozkem! Stiles: HEEJ mohl jsem tě zabít ale zabrzdil jsem takže jsem ti zachránil život! Liv: Protože jsi mi ten život taky ohrozil!!! ???: Dobře no... *Řekl ten druhý* A podal mi ruku abych se mohla konečně zvednout ze země ???: Já jsem Scott a tohle je můj kámoš Stiles moc se ti OBA omlouváme.. Liv: Né máte pravdu měla jsem se rozhlédnout než jsem vyrazila na přechod pro CHODCE. *Zdůraznila jsem Stilesovi* Scott: Tak my snad radši vyrážíme rádi jsme tě poznaly... Hhhh Liv: Liv prostě Liv. Stiles: Rádi no jasně rádi. Mrmlal když nastupovaly do auta. 

Konečně jsem přešla přes přechod a šla jsem okolo obchodu a knihovny na rohu oh bože vzpomínám jak jsem si sem chodila číst Harryho Pottera milovala jsem ho. Šla jsem a vzpomínala a vzpomínala až tu oh můj bože prohnalo se mi hlavou když jsem uviděla školu kam mám příští týden nastoupit... A došlo mi kde jsem o tom už četla bylo to všude na internetu. Samá zvířata a útok nějakého vlka či co? Tam mám nastoupit udiveně jsem koukala. Když tu mě najednou vytrhl z transu bráška. Liv: Huh *Trhla jsem sebou* Liam: Koukáš jako kdybys tu školu v životě neviděla. Liv: Ty přece víš o těch útocích že jo? Liam: Čeho? Liv: No přece těch útocích zvířat a tak. Liam: Aaa ty se bojíš? *Řekl s kulišáckým úšklebkem* Liv: Aby ses nebál ty puštíku. Řekla jsem a pomalu popocházela dál. Liv: Tak budeš tam stát jak solnej sloup nebo se projdeme... A promluvíme si. Liam: No to radši budu tady stát. Drkla jsem do něj loktem a zasmály jsme se. Po cestě mi vyprávěl vše o jeho přátelích a jeho ex Hayden. Vyjmenovával mi všechny až jsem uslyšela jména Scott a St... *Přerušila jsem ho* Liv: Počkej Scott a STILES? Liam: Jo počkej jak... Liv: Ty dva magoři s modrým Jeepem? Liam: No vidíš takže je znáš... *Pozastavil se* A zvednul ukazováček do vzduchu se slovy jak je znáš. Liv: Jak jako jak se známe NE NE TAKHLE NE MÁLEM MĚ SRAZILY NA PŘECHODU. Liam: JÁ JSEM NEVĚDĚL... SORRY JAK ŽE TĚ SRAZILY. Liv: MÁLEM. Řvaly jsme na sebe jako blbečci bez ohledu na lidi kolem. Když jsme se oba uklidnily namířily jsme si to domu a stále si povídaly.

 Doma jsem si vzala kufry do svého starého pokoje a uuu vzpomínky všude... Nějaké staré fotky, má nástěnka a díra v šatníku kterou jsem prohodila brášku. Pod postelí krabice s dopisy od mého ex... A krabička se šperky po mámě chybí mi. Procházela jsem staré věci a vybalovala jsem kufry až jsem nakonec usla vyčerpáním. Ráno jsem se zvedla dala si sprchu, nasnídala se a jelikož jsem byla zvyklá v New Yorku bydlet sama tak mi ani nepřišlo divné že tam nikde není bráška. Oh počkej fakt že ne. Liv: LIAMEEE KDE JSII. Musela jsem znít jako magor když jsem takhle řvala no jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá. Theo: ŠEL NAKOUPIT. *Přišel dolů a začal ke mě zase mluvit* Theo: A my si taky popovídáme.