Jedině tvá /Pierre Gasly/

2.kapitola

Během dne se Florence domluvila na všem potřebném s Franzem. A tím hlavním bylo, že se měla příští víkend přidat k týmu na zkoušku. Poté se rozhodne, zda je pro tu práci perfektní.

Během celého týdne měla dost práce, aby se zaměstnala a nemyslela na nadcházející víkend. Těšila se, to ano ale zároveň v ní dřímal strach, aby byla pro tuhle práci dost dobrá.
Brala posledních pár klientů, aby stihla ještě doupravit jejich fotky a na víkend měla klid.
V úterý jí domů kurýr přivezl balíček, obsahující kartičky na klíčence, které ji zajistily bezpečný vstup do paddocku a zároveň i do budovy AlphaTauri. A zároveň i dopis s rozpisem celého závodního víkendu, počínaje už čtvrtkem. Měla se hlásit v devět ráno u Franze.

Ve středu ráno už měla sbalený kufr s věcmi, aby se odpoledne mohla vydat na cestu. Tím, že tahle Grand Prix se jela ve Francii na okruhu Paul Riccard, mohla jet svým autem.
Odpoledne ještě zkontrolovala celý byt, aby se náhodou něco nestalo a v duchu se pobaveně pomodlila za své kytky, aby to těch pár dní tady přežily.

Cesta ji nezabrala dlouho, udělala si dvě malé přestávky a navečer parkovala u hotelu, kde měla být ubytovaná.
Všude kolem hotelu bylo spoustu fanoušků, kteří doufali, že uvidí svého oblíbeného pilota nebo alespoň člena některého z týmů. Pousmála se, bylo to hezké, kolikrát tihle fanoušci čekali před hotelem, ať už bylo jakékoliv počasí.

Na recepci se nahlásila, dostala kartičku od pokoje a mohla si jít odpočinout. Od zítra ji začínala práce, kterou chce udělat sakra pečlivě, aby jí dostala.
Pokoj byl nádherný, tým nešetřil na svých zaměstnancích, mezi které se asi počítala už i ona.
Po krátké sprše zalezla do postele a ještě naposledy si prošla papír, ve kterém byli instrukce na následující den.
S příjemným pocitem usnula a nic by jí v tu chvíli nevzbudilo.

*Pierre*

,,Tak jak kámo? Něco nového?" drkl pobaveně do Pierra Charles, jeho dlouholetý kamarád.
,,Ani ne. Ale v týmu budeme mít novou posilu. Náš fotograf skončil, což už víš a tým hledá někoho nového. Našli nějakou ženu, od zítra se k nám přidá na zkoušku." sám byl zvědavý, kdo to bude a jestli vůbec s nimi bude pokračovat ve zbytku sezony.
,,No vidíš, třeba bude mladá a pěkná a rovnou tvůj typ." zasmál se mladý Monačan, jdoucí po boku jeho kamaráda z parkoviště směrem k hotelu, samozřejmě zadním vchodem kvůli fanouškům.
,,Dej pokoj. S mým štěstím bude ve věku, kdy by to mohla být moje máma. Tým hledá někoho zkušeného, asi těžko přijmou mladou ženu, která teď vylezla ze školy." zakroutil pobaveně hlavou, když vešli do hotelu a rozešli se k výtahu.
,,Nikdy neříkej nikdy. Spousta mladých dokáže překvapit." nad jeho slovy jen mávl rukou a ve výtahu zmáčkl číslo jejich poschodí. Oba byli v jedenáctém patře.
,,Jak vůbec vidíš tenhle víkend?" zeptal se Charles, když se dveře výtahu zavřeli a ten se pomalu rozjel nahoru.
,,Snad dobře. Máme nějaký vylepšení na autě tak snad nám to pomůže. Doufám v to, letos je to s těmi novými auty těžší než loni." prohrábl si prsty vlasy a opřel se o stěnu výtahu.
,,Jo to máš pravdu. Celkem dlouho mi trvalo si zvyknout ale nakonec to není tak špatný." přikývl Charles, než výtah cinkl a oznámil jim, že jsou na jejich patře.
,,No, uvidíme se ráno na snídani?" zeptal se ještě, než vytáhl kartičku od pokoje.
,,Jasná věc, drž mi místo." zakýval pobaveně hlavou Pierre, kartičku přikládajíc ke čtečce.
Charles na něj pobaveně mávl, že rozumí a oba dva zalezli do svých pokojů, kde je čekala postel.
Oni, stejně jako zbytek pilotů i členů týmů, se na zítřek museli dobře vyspat.

*Florence*

Časně ráno jí začal zvonit telefon, spíš budík, který si nastavila večer, než šla spát. Byla čas vstávat, čekal jí rušný a náročný den.