Naše cesty se propojovaly každý den, jelikož jsme spolu chodily do školy.
Vyhýbala jsi se očnímu kontaktu a dávala mi nervózní úsměvy.
Proč...proč jsem si to zasloužila. Však jsi to chtěla taky, naše těla to potřebovala.
Často jsem se na to téma snažila napojit, navázat. Snažila jsem se ti naznačit, že ti není ukončené.
Musíme si o tom promluvit.
Ale bylo to jak mluvit do dubu.
,,Katie, počkej na mě..." spěchala jsi na autobus...beze mě. Znovu.
,,Promiň, neviděla jsem tě," nervózně jsi se usmála.
Vždy jsi byla špatná lhářka.
Minimálně já jsem to poznala.
ČTEŠ
Her kisses. My drugs
Teen Fiction,,Ale já tě potřebuju..." ,,Raven...pochop, že se to nemůže opakovat..." ,,Tvoje polibky...jsou jako moje droga...jsem závislá" Tenkrát jsem si tě přitáhla k sobě... ,,Ráda bych ti to dala, ale je to špatné, jsme kamarádky" ,,Co když tě neberu jako...