1.

41 0 0
                                    

Občas se život zkomplikuje a vede nás jinou cestou. Mě taky a nejen tak ledajakou. Za půl hodiny má m být na nádraží a nasedat do vlaku. Obvykle nikoho jen tak v půlce roku nepříjmají ale ono kdyže se vaše rodina zná se všemi z Bradavic a chodila jsem tam již. Rebeko, pojď už, křičela na mě mamka ze zdola. Rychle jsem si dobalila poslední věci a vydala jsem se dolů. Tady se někdo vymódil, mrknul na mě táta. ''Ale víš, že si budeš muset vzít hábit zlato''. Ano tati nebo vím mám ho připravený hned po příchodu se převleču neboj. Odpověděla jsem mu. Popravdě se mi moc do převlékání nechtěla, protože fit, který jsem si dneska našla se mi moc líbil ale co se dá dělat. Měla jsem na sobě pletený béžový svetr a černé kalhoty.

Spolu s rodiči jsem stála před vlakem a loučila jsem se s nimi. Jenže už moc času nezbývalo, bylo čas nastoupit. Čím blíž jsme se přibližovali k Bradavicím tím víc mě to všechno znervózňovalo. Cesta utíkala rychle a já netušila či je to dobře nebo špatně. Když vlak zastavil už na mě čekal Hagrid. Ahoj Hagride . Ahoj Reb jak dlouho už to je co jsme se neviděli? Toho mistrovství ve famfrpálu je mi líto. Pokývala jsem hlavou jako že mi to je taky líto a ještě jsem dodala, že jsme se neviděli od toho mistrovství a byla bych ráda, kdyby si to nechal pro sebe. Hagrid jen pokýval hlavou a vydali jsme se směr ke škole. Cestou mi stihl povyprávět co je nového, no od té doby co jsem tu byla naposled se toho změnilo docela dost. Nastoupila jsem sem do prváku ale díky tomu, že jsem byla opravdu dobrá ve famfrpálu tak jsem přestoupila do školy zaměřenou přímo na famfrpál. Bohužel o rok  později se sem vracím do třeťáku. Na druhou stranu jsem ráda, že konečně po dvou letech uvidím kamarády a Olivera, s kterým jsem se musela rozejít, protože vztah na dálku nám nefungoval. Hagrid říkal, že teď se hodně kamarádí s nějakou holkou na P, ale už si nepamatuji na její jméno. A já ji jim to neberu, odjela jsem a nechala jsem ho tady teď máme každý svůj život a tak to je.



PRVNÍ DÍL BYL VELICE KRÁTKÝ ALE TEN PŘÍŠTÍ UŽ BUDE DELŠÍ

don't leave meKde žijí příběhy. Začni objevovat