Dissapear

119 3 0
                                    

Ace's Pov

Uplynulo několik minut.

Seděli jsme v autě a vzduch naplnilo ticho. Mohl jsem říct, že byla naštvaná. nejsem dobrý s emocemi, ale poznám, když jsou lidé zraněni, hlavně proto, že já jsem ten, kdo jim obvykle ubližuje. Tolik se snažila být silná. Nesnáším, když vidím lidi plakat, hnusí se mi to skoro čistě
jak jsou slabí.

Ale když jsem viděl, jak jí z tváře stékala slza, nemyslel jsem si, že je slabá. já nevím proč, ale chtěl jsem, aby její bolest zmizela "Jsi v pořádku?" slova mi unikla ze rtů dřív, než jsem na to stačil pomyslet. Viděl jsem, jak se jí chvěly rty, když zavrtěla hlavou, při pohledu z okna jsem cítil tíhu v hrudi, když jsem pozoroval, jak se snaží neplakat. Nelíbilo se mi, že jsem se takhle cítil, Asigh mi unikla ze rtů, když jsem se na ni podívala. Sofia přikývla

"Tvoji bratři prostě ignorovali, že vás zneužíval?" zeptal jsem se nakonec.

On týrali jsme všichni nevěděli, že je to týrání až do střední školy, pomyslel jsem si

"Být bit za maličkosti bylo normální, takhle vychoval všechny"

odpověděla na sucho  a váhala, zda otevřít

„Jsou to kundičky, které se rozzlobeně utrhly a vysloužily si od Sofie špinavý pohled

„Nedívej se na mě tak" jsem na ni zavrčel a postavil ji na místo.

potřeboval jsem se uklidnit, byl jsem před pár minutami stále velmi rozrušený, může to být špatný člověk a může dělat hrozné věci, ale nikdy bych nedovolil, aby tě někdo udeřil, rozumíš? Požádal jsem ji o to

Odpovědět. Jsou to kundičky, všechny

Moje pozornost se obrátila na zlomenou kliku na autě, pak jsem slyšel vzlykání, ohlédl se, abych uviděl Sofii, nedokázala to udržet pohromadě

už částečně moje chyba

Bylo také velmi nepříjemné sledovat její pláč. Nevěděl jsem co dělat. "Chci jen spát," zakňučela, když si utírala slzy. je zvláštní, já nespím a ona ráda spí. Spí, aby se vyhnula problémy, zůstávám vzhůru, abych své vyřešil. Jsme úplné protiklady.

"Můžeš spát," navrhl jsem a pokrčil rameny. Sledoval jsem, jak se opírá o okno, když zavřela oči. Nakonec usnula.

listoval jsem v telefonu, odpovídal na e-maily, když se Sofie změnila polohu  a rozhodla se, že si lehne na klín. Okamžitě jsem se napjal.

jediný čas, kdy je mi někdo tak blízký, je. nevadí, myslím, že   může udělat  jednou výjimku.

Byl jsem vyrušen ze svých e-mailů, když jsem sledoval, jak Sofie spí. Její slzami potřísněné tváře konečně suché. Pomalu jsem přejížděl hřbetem prstů po slzných skvrnách na jejích tvářích a chtěl jsem dotekem zmizet veškerou její bolest. Ale věděl jsem, že to není tak jednoduché. Pohladil si volné prameny vlasů za uchem. Byla krásná, nerad to přiznávám. Raději bych měl ošklivou ženu, alespoň bych si ji nechtěl vzít Vytrhl jsem se z transu a vrátil se ke svému podnikání

Podíval jsem se zpátky na Sofii, abych viděl, jak se jí na tváři, když spala, nepohodlí. Musela mít noční můru. Zamračila se, když hledala něco, čeho by se mohla chytit. Z nějakého důvodu jsem k ní natáhl ruku, aby ji chytila, a ona to udělala, nepohodlí okamžitě zmizelo z její tváře Měla klidný výraz ve tváři Zíral jsem na naše ruce Padly spolu dokonale

Musím přestat myslet na tu holku, kterou si nemůžu nechat líbit. Zavolal jsem Fioně, jedné z mých děvek. Moje máma nenávidí, když jim říkám děvky. Musím jí platit pokaždé, když přijde A ona stále přijde, i když ví, že jsem zasnoubený?

"Budu doma za 10minut, buď u mě za 20, jinak tě zabiju." zavrčel do telefonu. "Samozřejmě, pane Hernandez" odpověděla a snažila se být výstřední. "Pokud ještě někdy budeš takhle šeptat, zlomím ti čelist" zavrčel jsem vztekle, když jsem zíral z okna.

Protočil jsem oči. Je těžké s ní jednat. Moji pozornost opět zlomila Sofie. Držela mě za ruku, když se hýbala na mém klíně "Do prdele" Ostře jsem se nadechl a zavřel oči. Jediné, na co jsem myslel, bylo pokusit se nedostat erekci. Těžce jsem vydechl, když se přestala hýbat. Jen aby pohnula rukou, přímo nad mou rostoucí erekcí zasyčela, když jsem se snažil uklidnit.

V žádném případě mě ta myšlenka neztíží.  Bylo to mučivých 10 minut jízdy domů a konečně jsem mohl vystoupit

Vystoupil jsem, když jsem se upravil: "Yooo Ace, chceš, abych ji  odnésl nahoru do jejího pokoje?" zeptal se Kaylo a objevil se z ničeho nic. "Ne, udělám to sam" zamračil jsem se na něj "Ale no tak, chlape, jen chci pomoct" Kaylo měl na tváři zlý úsměv. "Dostaň kurva dovnitř, než tě zastřelím" Vyhrožoval jsem "Pojď" vytáhl jsem svou zbraň a přidržel mu  ji na čele "Přísahám zkurvenému bohu, zastřelím tě, jestli teď neodejdeš" zakřičel jsem zuřivě na  Kayla lezl mi na poslední nervy příliš dlouho. Ten výraz v jeho očích mluvil za vše.

Kaylo zbledl a barva mu z tváře zmizela. "Ano, šéfe," málem zakopl, zakopl o sebe a utekl pryč Zasranej zbabělec, pomyslel jsem si, když jsem zvedl Sofii do náruče. Tahle dívka toho zažila dost, aniž by se s ní snažil spát

Šel jsem nahoru a jemně ji položil na postel. Nemohl jsem ji nechat v pokoji pro hosty, kdyby se Kaylo vrátil a zkusil něco podezřelého.

Navíc můžu zamknout tyhle dveře. Tiše jsem zavřel dveře. Fiona vyšla po schodech nahoru. "Hej šéfe" usmála se. "Ať to máme za sebou," protočil jsem očima. Bože, já tu holku nenáviděl.

Ace [cz]Kde žijí příběhy. Začni objevovat