TOULKY MYŠLENEK

KRÁSA

Ano, krása v životě nabízí povrchní zalíbení. Ano, krása nabízí sebevědomí. A ano, krása občas usnadňuje každodenní ulehčení záležitostí. Díky tomu povrchnímu zalíbení samozřejmě. Existuje ale někdo příliš krásný na to, aby znal pravé milování?

Jak je to vlastně s citem a krásou. Fungují vůbec dohromady? Kdo krásný je, vlastně to chápe. Nikdy nebude vnímán jako dokonalý vnitřně, krása zastíní i nejjasnější hvězdu duše. Je velice mocná. Naše vnitřní krása nikdy nestihne předběhnout tu vnější. Člověka nejprve vidíme, později s ním mluvíme a nakonec, po nějaké době ho až poznáváme.

Pohled dopředu nám, ale umožní vidět věci reálněji. Jde o uvědomění sebe samotného za třicet, čtyřicet nebo padesát let. Představte si krásné, teplé posezení na terase s houpací lavicí, měkkou dekou, stoleček s dobrým pitím a nebe zalité pozdními slunečními paprsky, prostě idylku.

Posadíte se do lavice, uchopíte své oblíbené pití, a hledíte v klidu na scenérii před sebou. V tom vyjde z vašeho obydlí osoba, se kterou jste prožili celý život. Je jí o třicet, čtyřicet nebo o padesát víc, než když jste se poznali. Byla to tenkrát nádherná bytost na povrchu, tak hebká, jasná, pružná.

Dnes, po součtu dlouhých let, je úplně seschlá a vyprahlá jako vy sami. Ani jeden nemáte moc vlasů, stejně bídně to vypadá s pravými zuby, kůže visí, ňadra i ostatní genitálie už rozhodně nejsou takové jak dřív. Okoralost a přezrálost se ukáže na každém z nás, a samozřejmě na někom rychleji, na někom pomaleji. Výsledek ale bude stále stejný. Zvedneš svůj skvělý drink a vedle tebe usedne člověk který býval sice krásný a jeho vady na povaze se za pozlátkem skryly, nyní je však vnější krása pryč.

S kým ale dál chceme na této lavici sedět? Se starým člověkem nádherného charakteru, čisté a obětavé povahy? Nebo rozeřvaného, protivného a uštěkaného člověka, plného hořkých jedů. Oběma jim už povrchní krása nezbyla.

Ostatně, je to jen na nás. Jak si to rozmyslíme, tak to také bude. Kdo zvolí cestu povrchní krásy, bude jednoho dne na té klidné terase zaskočen, jak se mu tam vlastně moc nelíbí.