I Need You boy ✔️

5. Jen ty

"Máte to tu dobře zařízené.. vidím, že všechny místnosti, jsou pořád na stejném místě, když jsem tu bydlel já" Řekl Namjoon a sedl si na sedačku. Já si sedl vedle něj do tureckého sedu.

"Jsem rád že se ti to tu líbí.." Řekl jsem a usmál se na něj.

"Pracuje vůbec někde nebo něco? Jak si vyděláváš, když nemáš tátu ani mámu?.." Zeptal se mě Namjoon. Opřel jsem se o opěradlo sedačky.

"Ještě chodím na střední školu, takže nemám práci. Ale třikrát týdně mám brigádu v supermarketu. A když nutně potřebuji peníze, tak mám ještě babičku, která mi každý měsíc něco pošle na účet." Odpověděl jsem Joonovi a oddechl si.

"Každopádně, každou chvíli by mohl přijít Jungkook domů.. doufám že se tě nelekne nebo něco." Uvědomil jsem si a zrovna když jsem to dořekl, někdo věděl do bytu.

"Ahoj Kookie, byl jsi u Taehyunga?" Zeptal jsem se, když jsem zjistil že to je Jungkook. Vstal jsem ze sedačky a šel ke dveřím, kde si Kookie sundával boty.

"Jo byl." Odpověděl mi krátce a hned chtěl jít do svého pokoje. Chytl jsem ho za rukáv a on se na mě otočil.

"Příště mi to můžeš aspoň říct, než odejdeš." Řekl jsem mu a usmál se na něj. Jungkook už chtěl jít, ale já ho ještě jednou zastavil.

"Kookie, tohle je Namjoon" Řekl jsem a ukázal na Joona. Namjoon Jungkookovi zamával a usmál se na něj.

"Vždyť tu nikdo není" Podíval se na mě tázavě. Já sedačce ale Namjoon byl, tak jsem to trochu nechápal.

"Však tam sedí.." Byl jsem zmatený.

"Hele vím že to máš těžký, ale mohl by jsi přestat pít.. vždyť už vidíš i něco, co tu není!" Řekl Jungkook naštvaně a odešel do svého pokoje.

"Co to...?" Byl jsem pořád mimo. Šel jsem si sednout zpět na sedačku k Joonovi.

"Teď mě napadlo, co když mě vidíš třeba jen ty?.." Napadlo Joona a koukl se na mě. Já se mu koukl do očí.

"Myslíš? Ale proč?.." Zeptal jsem se.

"Nevím.. třeba mě vrátili na zem tak, že mě muže vidět jen jeden člověk.. Ale nevím proč zrovna ty.." Řekl Namjoon a já si oddechl.

"Ty dva měsíce budou těžší než jsem si myslel.." opřel jsem se a koukl do stropu.