Kapitola 1.

29 3 1
                                    

Lidé říkávají, že stačí málo aby se vám svět otočil vzhůru nohama.
Okamžik.
Vteřina.
Kdyby jsem to čekala, kdyby jsem se zachovala jinak.
Kdyby jsem jen odešla.
Můj příběh by byl možná jiný.
Ale všechna ta "kdyby" mají jeden háček. Jsou k ničemu.
Stojím na starém chodníku a mávám svému strýci, který mi hned zamával nazpět a k tomu se zářivě usmál.
Z ničeho nic najednou zatroubil a přes stáhnuté okénko na mě zakřičel: ,,Mám tě rád holčičko! A ukaž jim co v tobě je!" 
,,Strejdo!" zasyčela jsem na něj a ohlédla se na obě strany, aby jsem se ujistila, že ho nikdo neslyšel. Poté jsem mu už jen zamávala a vydala se skrz obří bránu na nádvoří své nové školy. Žasla jsem nad tím, jak je tato škola velká, ale co jsem taky mohla čekat, když jsem se přihlásila na Golden High.
Na nádvoří stálo několik studentů, co se zdravili a povídali si, většina studentů tady chodila na Golden junior, takže se tady většina studentů zná.
Hned od pohledu bylo znát, že lidé tady jsou zazobaní a namyšlení. Kdyby jsem neměla tak dobré známky a teta se strýčkem tolik  peněz, tak by jsem tady nikdy v životě nestála.
Ale byl to jejich nápad, aby jsem studovala tady.
Procházela jsem davem a hledala nějakou cestu pryč, nikdy jsem neměla ráda společnost.
Koutkem oka jsem zahlédla drobnou postavu, jak nenápadně odchází zapadlou cestičkou pryč, nezaváhala jsem a šla za danou osobou.
,,Ahoj," promluvila jsem něžně na dívku. S nadskočením se na mne otočila.
,,A-ahoj," odpověděla zaraženě.
,,Promiň nechtěla jsem tě vyděsit," pověděla jsem omluvně.
,,To nic, ale neměla by jsi se se mnou bavit," řekla bez zájmu se sklopenou hlavou.
,,Já se bavím s kým chci, proč by jsem se neměla bavit s tebou?" zeptala jsem se nechápavě.
,,Já jsem zdejší vyvrhel, na Golden junior o mě jedna zazobaná slepice rozhlásila, že šukám s učitelema a stala se ze mě kurva. Od té doby se se mnou nikdo nebaví a házejí na mě jen špínu," pověděla mi, jako by to nic nebylo.
Když jsem se na ní pořádně zahleděla, tak mi přišla krásná, má krásné vytvarované tělo a úžasný obličej, a to nezmiňuji její krásné modré oči. Ona je úplná bohyně, ale lidi tady jí nemají rádi? 
,,To od nich není hezké, lidé by se takhle k tobě neměli chovat," řekla jsem opruzeně, co jsem měla čekat od zazobanců, že?
,,Mimochodem, já jsem Emma," řekla přátelsky a podala mi ruku, kterou jsem hned přijala.
,,Charlotte," představila jsem se s úsměvem.
,,Chceš provést po škole Charlotte?" zeptala se mě se zářivým úsměvem.
,,To bych moc ráda," opáčila jsem se stejnou energií, i když mě tady provedl o prázdninách jeden profesor, tuhle školu znám nazpaměť.

Procházeli jsme chodbami, zatím co mi Emma povídala o všem, co ví o téhle škole.
,,...Za všech okolností se jim ale vyhýbej," říkala vážně, ale upřímně jsem jí do této chvíle neposlouchala.
Podívala jsem se směrem kterým se dívala a málem mi upadla brada při pohledu na partu kluků, co si kopali s míčem.
,,Kdo to je?" zeptala jsem se poněkud zasněně.
,,Copak jsi mě celou dobu neposlouchala?" podívala se na mě naštvaně, hned co spatřila můj výraz jí došlo, že ne. Jen si povzdechla.
,,To jsou kluci z fotbalového týmu, ten vysoký s kaštanovými vlasy je Lucas Davis, je to sukničkář, měl tady v posteli snad každou holku," dořekla a já se na něj zahleděla, na tváři mu pohrával úsměv, je pohledný to ano.
,,Ten hned vedle něj je Andrew Knight, neboli Andy, je to samotář a ani moc nemluví," pokrčila mírně rameny a pokračovala: ,,A támhle ten blonďák, to je Alex Black," řekla trochu zasněně, že by se jí líbil?
Podívala jsem se na blonďáka, jenže mě upoutal kluk hned za ním. Je vyšší než Alex a má o dost širší ramena než on, havraní vlasy mu padali do zelených očí, které upínal přímo na mě?
Na tváři měl mírný úšklebek, ale nespustil ze mě pohled.
,,A kdo je tamto?" zeptala jsem se Emmy.
,,To je sám ďábel Charlotte, král naší školy Dylan King, cokoli co se stane vymyslí on. Před rokem tady byla jeho sestřenice, Scarlett King byla velmi oblíbená roztleskávačka, ona nebyla královna, ona byla vládkyně a všichni se tak k ní chovali, nikdo na ní nezapomene." říkala s úctou ke Scarlett.
,,Pane bože!" vyjekla šeptem.
,,Co se děje?" optala jsem se nechápavě. Místo odpovědi chytila mojí ruku a táhla mě chodbou.
,,Jdou za námi," řekla vyděšeně. Ohlédla jsem se a spatřila ty zelené oči které mě propalovali. 
Najednou jsme zastavili, podívala jsem se na Emmu, ale ta jen nehnutě stála, před námi stál Alex.
,,Ale ale, není to ta holka co chrápe s učitelema?" zasmál se směrem ke zbytku party, co stála kousek od nás.
,,No tak ptákožroutko, řekni něco," natlačil ji na skřínku, jenže Emma se na něj ani nepodívala.
,,Nech jí na pokoji!" ozvala jsem se, všichni byli zticha a sledovali dění.
Alex se podíval někam za mě a pak se jen ušklíbl. Nechápala jsem, co tím chtěl říct, ale pochopila jsem to hned, když jsem byla silou opřená zády o skřínky a nemohla dýchat.
Posranej Dylan King mě škrtil. Na tváři mu pohrával úsměv a v očích mu byl vidět sadismus, je to psychopat.
,,Pusť mě!" vyhrkla jsem přidušeně.
,,Půjdeš ke dnu nováčku." uchechtl se.

Tím začala moje noční můra.

Golden HighKde žijí příběhy. Začni objevovat