O ROK POZDĚJI
Myšlenka na to, že tady budu ještě další dva roky mě ničila.
Jediné dobré co mě potkalo byla Emma a tím to končilo, vlastně ještě jedna věc a to, že jsem se s Emmou přihlásila do roztleskávaček, byl to velmi spontánní nápad a neuvědomili jsme si co všechno to obnáší, jenže z toho už nemůžeme vycouvat.
Nejhorší na tom je, že tréninky máme ve stejnou dobu jako fotbalisti, takže se potkáváme.
S Emmou jsme vždy první, nebo poslední co opouští šatny, snažíme se jim vyhýbat jak je to jen možné.
Díky nim Emma není jediná co prý spí s učiteli, teď jsem to i já.
,,Hele není to ptákožroutka a žhářka?" zasmála se Monica a její poskoci, když jsme vešli na nádvoří.
Říkají mi žhářka od té doby co jsem málem podpálila školu při hodině chemie. Bylo to omylem a nic jsem z toho neměla, jenže některým lidem to přijde stále vtipné. Zatím mi žádnou jinou přezdívku nedali, ale pořád lituju Emmu, že jí říkají právě "ptákožroutka".
,,Nebudeme si jich všímat a přejde je to," snažila se mě uklidnit Emma, ale ani Emma mi nepomáhá zachovat chladnou hlavu.
Cestou do třídy jsem si s Emmou povídala o tom jaké jsme měli prázdniny a podobně, jenže když jsme vešli do třídy oběma nám spadla brada až na zem.
Alex, Lucas, Andrew a Dylan seděli v té třídě a povídali si.
To nemůže být pravda! Já s nimi budu mít spojené hodiny? Prosím, ať na mě spadne světlo a rozdrtí mě, protože tohle nepřežiju.
Emma mě instinktivně chytila za ruku a vedla mě okolo nich do zadní lavice, cestou mě Dylan propaloval pohledem, nemůžu uvěřit, že s nimi budu muset dýchat stejný vzduch, obzvlášť s Dylanem, jeho nesnáším ze všech nejvíc.
,,To je snad noční můra," povzdechla si Emma.
,,Povídej mi," řekla jsem stejným tónem.
Podívala jsem se směrem, kde seděli a opět jsem se střetla s těmi zelenými oči, vždy když jsem se mu dívala do očí zaplavila mě nenávist k němu, ale zároveň i něco, co jsem nedokázala rozpoznat. Náš oční kontakt vyrušila až učitelka Thompsnová která prošla dveřmi.
,,Dobrý den třído, dnes si probereme..." od toho momentu jsem přestala vnímat. Přemýšlela jsem jak vůbec tenhle rok přežiju.
Dnes máme schůzku roztleskávaček, doufám že to nebude na dlouho, nikdy mě to nebavilo. Asi Rose řeknu, že končím s roztleskáváním. Rose je naše kapitánka, je to vysoká brunetka s vysportovanou postavou, na holku má hodně svalů.Když byla přestávka na oběd, tak jsme se s Emmou vydali na naše zapadlé místo za školou, kde je lavička, tam vždy obědváme.
Sedli jsme si a při pozorování stromů jsme každá jedli svůj oběd. Já měla dva šunkové sendviče, Emma měla tři zapečené tousty.
Byli jsme uprostřed konverzace, když se k nám začal blížit Alex s Dylanem, obě jsme zamrzli a uvědomili si, že útěk je marný.
Asi pět metrů před námi na sebe kývli a pak se s pokřiveným úsměvem dívali na nás, nevím jak Emmě, ale mě přeběhl mráz po zádech.
,,Ptákožroutko, půjdeš se mnou," řekl a surově chytil Emmu za předloktí a odtáhl jí pryč ode mě a Dylana.
,,Co chceš Dylane?" vyhrkla jsem na něj bez přemýšlení. Jeho svalnatá ruka se ocitla na mém hrdle, automaticky jsem chytila jeho ruko do svých. Byl ke mě nakloněný, pár centimetrů od mého obličeje.
,,Chci aby jsi škemrala," jeho odpověď mě ani tolik nezaskočila, chce mě poslat ke dnu, řekl to sám.
,,Jsi zkurvenej sadista Dylane, měl by jsi se s tím jít léčit," řekla jsem přiškrceně. Zacukalo mu v pravém oku, ale jinak měl ten svůj kamenný výraz, nic neříkal, jen tak stál a díval se na mě.
,,To je pravděpodobné," řekl jen a sadisticky se usmál.
,,Pust mě!" vyštěkla jsem na něj.
,,Co když nechci?" zeptal se ironicky a obličejem se více přiblížil ke mě, téměř jsme se dotýkali rty a mě se zastavil dech. Čekala jsem co udělá.
,,Co když se mi líbí když se vztekáš." říkal, když mi položil ruku na stehno a hladil mě prsty na vnitřní straně stehna, probudilo to ve mě ten nerozpoznatelný pocit.
,,Nech toho.." zavrčela jsem mu do obličeje.
,,Nebo co?" odpověděl s úšklebkem.
V tuhle chvíli mi opravdu došli slova, jsem bezmocná když dojde na Dylana. Nemám v záloze žádné další tahy, tak jen mlčím.
,,Řekni mi žhářko... Vzrušuje tě, když se tě dotýkám?" šeptal mi naproti rtům, cítila jsem jeho horký dech.
,,Nenávidím tě." řekla jsem přesvědčeně.
,,Já bych se vsadil, že kdybych ti teď sáhl do kalhotek, tak budeš vlhká." řekl a posunul svou ruku výš po mém stehně, zalapala jsem po dechu, protože měl pravdu. Z nějakého důvodu ve mě Dylan vyvolává část mě, o které jsem doposud nevěděla.
Nepravidelně jsem dýchala, srdce mi asi každou chvíli vyskočí z hrudi, čekala jsem co udělá.
Snažila jsem se vyprostit z jeho sevření, ale držel mě pevně. Z jeho obličeje nešla vyčíst jediná emoce.
Byla jsem v koncích.
,,Ani nevíš jak moc tě chci ošukat žhářko, jak dlouho jsem čekal až se tě budu moct dotknout.." posunul ruku výš, chytil mě přes kalhotky do dlaně, elektrický proud mi projel celým tělem. Vydechla jsem přebytečný vzduch z plic, ale pořád se mu dívala do očí.
,,Budu do tebe zajíždět, dokud nebudeš křičet moje jméno, jednou se budeš pode mnou svíjet v agonii, dokud neomdlíš." jeho slova mi způsobovali mravenčení po celém těle. Každá buňka mi říkala, že tohle by se nemělo dít, jenže ve svém nitru jsem chtěla přesně to, co říkal.
,,Dylane.." mělo to znít jako výhružka, ale spíše to znělo jako sten.
Začal jezdit palcem po mém klitorisu, zaryla jsem mu nehty do ruky, která spočívala na mém krku.
,,Tohle tě už vzrušilo žhářko?" usmál se, když se mi podíval do tváře, musela jsem vypadat k popukání.
To že jsem mlčela mu akorát hrálo do karet.
Naklonil se k mému uchu ,,Cítím jak jsi vlhká." poté mi ucho zkousl a mě se z hrdla vydral vzdych.
To nejspíš nečekal, protože jsem cítila jak se mu napnuly svaly.
,,Vzdychej pro mě Charlotte." zašeptal chraplavým hlasem a zajel do mě prstem. Nechtěla jsem, aby jsem první sexuální zkušenosti měla zrovna s ním, tak jsem potlačila zvuky co se mi drali z hrdla. Když neslyšel žádnou reakci, přidal další prst, a to jsem vzdych už nepotlačila.
Díval se mi do očí, viděla jsem ten chtíč a sadismus.
Málem jsem zapomněla, že jsme na školním pozemku.
Slova "přestaň" se mi zasekli v hrdle, když roztáhl prsty.
Nemůžu uvěřit, že ho nechávám dělat si se mnou co chce.
,,To je sexuální obtěžování Dylane." jeho jméno jsem spíše vydechla.
,,A ty si myslíš, že ti někdo uvěří, že jsem tě obtěžoval? Obrátí se to proti tobě zlato." řekl, jako by to nic neznamenalo.
Měl pravdu, jeho otec řídí celou školu, nedovolí, aby jeho syn byl takto obviněn.
,,Co po mě chceš?" zeptala jsem se ho.
,,hmm... Chci aby jsi křičela moje jméno." řekl prostě a zajížděl do mě prsty čím dál tím víc. Cítila jsem, že jsem na pokraji vyvrcholení, což on samozřejmě věděl.
Stehny jsem sevřela jeho ruku a kousla se do spodního rtu.
Už jen kousek, poslední pohyb, jenže Dylan z ničeho nic přestal a jen se na mě díval tím jeho provokativním pohledem. Chtěla jsem se ho zeptat proč přestal, ale moje hrdost mi to nedovolila.
Zhluboka jsem oddechovala a nemohla uvěřit, co se to právě teď stalo.
Posranej Dylan King mě prstil!
Teprve až teď jsem si všimla boule na jeho rozkroku. Zkousla jsem si ret při pomyšlení na jeho kamaráda.
On si toho všiml a zvedl mi hlavu tak, aby jsem se mu dívala zpříma do očí, palcem mi přejel po rtech a olízl si ty své.
Pane bože, proč musí být tak sexy při všem co dělá?!
Pustil můj krk a odtáhl se na dálku paže, v rozkroku mi pořád pulzovalo. Sledovala jsem každý jeho pohyb, mokrý ukazováček a prostředníček zdvihl ke svým rtům a začal je olizovat svým jazykem.
V hlavě jsem měla zmatek, nemohla jsem z toho spustit oči, byla jsem zažraná do toho, jak se na mě díval.
,,Ani nevíš, jak dlouho jsem snil o tom, jak chutnáš." řekl a mě se zastavilo srdce.
Potom se ke mě opět sklonil a pošeptal: ,,Chutnáš božsky, zlato."
Když mi položil ruku na tvář a palcem mě pohladil po rtech, tak mu začal zvonit telefon, a právě to mě vytrhlo z transu.
On telefon bez zaváhání zvedl a přiložil si ho k uchu.
,,Hned tam budu," řekl jen a položil hovor.
,,Byl bych tady s tebou ještě chvíli, ale už musím jít. Uvidíme se potom, zlato." řekl jen a odešel. Nechal mě tak sedět úplně zmatenou.
Tohle se nestalo.
ČTEŠ
Golden High
Teen FictionZ nějakého důvodu se na mě zaměřil samotný král školy Dylan King, člen fotbalového týmu. Rozhodl se, že mi ze života udělá peklo a zatím mu to jde dobře. Už jsem ve druhém ročníku a jediné co chci je dodělat školu, nechtěla jsem aby se ke mě Dylan...