Dívala jsem se na něho ubrečená. Já jsem zemřela a on prožívá to co jsem prožívala já? Nebo co se děje? Otevřela jsem dveře od další místnosti. Při stole seděl kluk s tezováním na tváři a dlouhými vlasy. Přišla jsem blíž abych se podívala co dělá. Před sebou měl pytlík s bílým práškem. Váhal,to jsem viděla. Nakonec si vzal becherovku a začal pomalu upíjet. Přitom se koukal na zeď. Promiň že jsem nebyl nejlepší brácha. Slzy mu ztékali po tvářích. Koukal pořád na stejné místo. Já tam ale nic neviděla. Láhev se pomalu minula a on se s tíží zvednul. Šel pro svého kamaráda. Po chvilce se oba vrátili. Dominin si vzal lahev becherovky a pil taky. Oba koukali na stejné místo. Tom se znovu zvednul a sedl si za stůl. Vysypal prášek a udělal 4 čáry. On si dal 3 a Dominik jednu. Pak si lehl a usnul. Neřešila jsem to protože si dal asi jen šlofíka. Šla jsem tedy za Dominikem.
Byl v pokoji a ze šuplíku vytahoval lano. Uvázal ho,stoupl si na židli a pak ji shodil. Začala jsem brečet. Rychle jsem běžela ke klukovi do pokoje. Otevřela jsem dveře a kluk tam stáls e zbraní u hlavy. Najednou jsem slyšela výstřel. NE! Zařvala jsem. Po chvilce jsem sbadala 2 osoby které kráčí ke mně. Jeden byl jckpt a druhej nevim. Ale podobal se na Toma
"Ahoj holčičko moje" obejmul mě ten muž
"Tati? Zeptám se nejistě"
"Ano zlato "
"Kde to jsem a vo jsem to právě viděla" zeptám se
"Jsi někde medzi životem na zemi a nebem. Co jsi viděla byla budoucnost pokud se nevrátíš. Všechno je jen na tobě"
"Co? Jak se mám vrátit?"
"Musíš věřit" usměje se a znovu zmizí. Začnu opět cítit ten divnej pocit
Pohľad Dominika|realita|
Už 5 minut je mrtvá. Kluci jsou tady semnou. Všichni na ni koukáme jakoby jsme čekali že se probere. Já ji držín za ruku. Nebueřím že je mrtvá. Prostě někde cítím že žije.
Najednou mi stlačila ruku
"Kluci!" Vykřiknu. Všichni se na mě podívají pohledem který zabíjí
"Ona mi stalčial ruku chápete! Ona žije!"
"Dominiku i nám chybí ale nemůžeš dělat tohle, nemůžeš si vymýšlet" řekne Jakub a pořád brečí
"Vážně. Věřze mi prosím"
"D-dominiku?"ozve se tenkej hlásek. To donutí aby se vśichni koukli. Byla to Niki. Niki která otevírá oči.
"Dominiku jsi to ty? Je tohle realita?" Zašeptá
"Ano zlato,jsem to já" začnu brečet ale tentokrát radostí. Kluci doběhnou pro doktora který si ji přehlídne
"Dominiku jsem ráda že žiješ. I ty Tome. Už mě prosím neopouštějte" začne brečet
"Zalzo to ty jsi byla 5 minut mrtvá"
"Ne nebyla Dominiku. Nal jsem medzi zemí a nebem. Byl tam t-táta a Dan. Viděla jsem tě na koncertu. Viděla jsem tě s naším synem zfetovanýho. Viděla jsem jak jste se s Tomem opili,dali si koks a-a zabili se. Rychle jsem běžela k nikovi ale-ale kd-yž jsem přišla tak.. tak se zastřelil. Byla to budoucnost kdyby jsem se neprobrala Dominiku" brečí. Tohle je strašný.
"Neboj. Už tě nikdy nikdo neopustíme. Slibuju"
"Miluju tě Dominiku" políbí mě
"Já vás taky" podám ji Nika
Koniec
Taak. Ako som sľúbila,vyšli 2 a zároveň posledné časti tohto príbehu. Príben sa mi písal velmi dobre a som tada že to niektorých bavilo. Ďakujem za krásne ohlasy ❤️. Hovorila som že nová knoha určite víde,či už cigára kisses alebo niečo iné,len nie v najbližšej dobe.
Asi k tomu už nemám čo povedať takže love you all❤️🫶
