"Dominiku-taška!" Křiknu na něho přes bolesti v břiše. Ano docela velkej skok ale co se dělo vám řeknu příště
"Jaká taška!" Zařve zpátky a jde ke mě do ložnice. Jakmile uvidí vodu na zemi a mně v křečích,začne panikařit
"Panebože co mám dělat!!" Zařve
"Nestoj tam jak guma a jdi mi pro tašku ti říkám! Vole dokud se ty otočíš tak já tady porodím" on se hned otočí a běží po tašku. Do 5 sekund se objeví vedle mně,vezme mě na ruce a běží dolů po schodech. S jeho nohama si může dovolit je brát po 3.
"Dominiku kurva" zařvu když už sedíme v autě. Větší bolest jsem nezažila,a to jsem si prožila hodně
"Zalzo ja vim že to bolí ale musíš vydržet"
"Nevíš! Kurva nic nevíš" zařvu na něho až sebou cukne
"Promiň Domi"
"Lasko v pohodě,nemluv jen dýchej"
Po 2 minutach jsme byli v nemocnici. Hned mě vzali na pokoj,převlíkli do košile a počkali na doktorku. Domča mě celej čas držel za ruku
"Dobrý den doktorko Kováčová" přijde za mnou druhá sestra
"Ahoj Nikol" hned za ní vejde moje kolegyne
"Čau čau" řeknu udýchaně
"Dobře Niki,podíváme se jak si na tom" dá nahoru látku
"Dobře. Když ti řeknu budeš tlačit jo? A Dominik ti bude držet ruku" podívá se na něho. On přikývne.
"Dobře teď" nařídí a já zatlačím. Taky stisknu Dominikovu ruku kterou skoro rozdrtím. Je na něm vidět že by pomalu brečel
"Skvěle. 3...2...1... teď ještě jednou" po chvilce slyším dětskej pláč a pro mně neznámou kůži na té mé. Podívám se na něho. Je tak krásnej. Usměju se na Dominika kterej taky brečí. Nejkrásnější chvilka ze všech
"Jak se jmenuje?" Zeptá se sestra
"Nikolas Citta"
Pak personál odešel a my tam zůstali. Jako rodina.
"Domi chceš si ho vzít?"
"No jasně" usměje se a opatrně si ho vezme
"Ahoj Niku. To jsem já tvůj táta" pohladí ho
"Dominiku zavoláš pak klukům? Ať když tak přijdou"
"Jasně" políbí malého a vrátí mi ho. Já mu dám ještě papat.
"Prej tu budou do 2 minut"
"Ti jsou rychlí"
"Tak víš,jejich ségra porodila" usměje se a já taky. Kluci tady byli fakt do 3 minut asi.
"No kd eje ten chlapál?" Vejdou všichni do místnosti.
"Tady" otočí se Dominik
"Já první" přiběhne Vlček
"Jakubee já jsem její pokrvní bratr" hádánse s ním Tom
"A kdo se ptal?" Vezme si ho a otočí se mu zády
"Čau chlape, já jsem strejda Jakub. Jsem si jistej že budeš jak táta,co mě moc netěší ale budeš hezkej takže to je dobrý. Jen neměj to tatkovo ego,to bude špatný. Už teď vidim že okolo tebe budou běhat holky a když zjistí že jsi Citta...amen" začne se k němu přihovárat
"Teď teď já" vezme si ho na ruce Tom. Tem mu taky něco řekne a je na řadě JS,Radek až se vystřídají všichni.
Dominikov pohľad
Byl jsem šťastnej a kluci taky. Podíval jsem se na Nikču... zmrzl jsem
"Niki?" Přiběhnu k ní. Byla celá bledá a hrozně rychle dýchala. I kluci zpozorněli
"Doktora kurva!" Zařvu. Rej rychle vyběhne na chodbu a vrátí se i s domtorem. Ten mě odstrčí a začne ji oživovat.
"Ještě jednou" slyším tlumeně a při tom brečím. Nedokážu zpracovat co se právě děje.
"Notak!" Slyším znovu. Pak už jen dlouhé pípání a pláč mého syna.
"Je mi to líto" řekne doktor a na cuvíli odejde. Sestra vypne všechny přístroje a odejde taky . Ne!ne!ne!
"C-co se stalo? Proč nedýchá?!" Zařvu a pláču
"Niku" chytí mě za rameno Rej který drží mého syna. Všichni kolem brečí. To nemůže být pravda. Že ne?
Hayy! Túto časť nebolo až tak náročné napísať ako som si myslela. Teraz je na vás či chcete aby vyšla 1-2 časti alebo to definitívne ukončiť. Dokopy má príbeh cez 60 častí čo je podľa mňa celkom dosť. Mám niečo čo by som mojla použiť ale neviem či by s tým bol vôbec niekto spokojný.Možno ste niektorý postrehli že som zrušila publikovanie Cigára kisses. Je to z dôvodu že je v škole strašne vela učenia a nestíham. Niekedy to možno zverejním a budem pokračovať. Každopádne ak aj toto skončí,chcem vám poďakovať že to čítate a pills má už 6k. Naozaj som neverila že moje knihy bude niekto čítať.
❤️
