Clay seděl za stolem a zíral na svůj domácí úkol,který měl na zítra.
Se svraštělým obočím poklepaval perem na list papíru. ,,Jak tosakra děláš?"podivil se a snažil se vzpomenout si na to,co učitel vysvětloval během hodiny,na lekci,kterou překvapivě on a Nick celou hodinu probírali.
S lehkým žáknucenim poraženecké zaklínil hlavu o židli a neopatrně upustil Mero na stůl.
Jeho smaragdově zelené oči hleděli do stropu a přemýšleli co dělat. Možná poprosit Nicka o odpovědi?
Jako by je měl.
Jeho pohled putoval od stropu k oknu a venku zaslechl nějaký rezruch.
Clay že zvědavosti vztal ze židle a šel k oknu,trochu odbornou zelené závěsy,aby odhalili co se venku děje.
Odjelo malé modré auto k obrubníků u jeho domu hned vedle napíšu na prodej. Zmateně svraštil obočí. Byli to jeho nový sousedé.
Jeho podezření se potvrdilo,když brzy zastavila jedoucí dodávka a zaparkovala za modrým autem.
,,Sousedi jsou tady!" Clayova mamka šťastné zpívala,když vtrhla do Clayova pokoje se šťastným úsměvem na tváři l.
,,Mami! Klepej!" Clay napůl zakřičel,ale na tváři se mu objevil úsměv na matčino zapomnění.
Clay si na okamžik nebyl jistý,co když byli zlí?
S letním pohledem na svůj opuštěný domácí úkol na stole souhlasil: cokoliv bylo lepší než dělat domácí úkoly.
,,Nádhera si tak laskavý chlapec Calyi"
Zahubila se,když přikývl s hravým koulením oči a zamířil ze svého pokoje a sešel dolů k věšáku na boty.
,,Kam jdeš?'' zeptal se jeho otec ze své pozice ucl okna a díval se na sousedy.Byli všichni v jeho rodině tak zoufalí?
,,Abych pomohl novým sousedům"
Odpověděl Clay jasně,natáhl se pro boty,obul se a vyšel ven.
,,Haha,ty musíš pomoct sousedům" smála se jeho sestra,když kolem procházela směrem domů od kamarádky.
Clay se při vycházení z domu se zasmál a nechal otevřené dveře sestře aby nemusela odemikad když bílá jen kousek od něj.
Váhavými kroku se přiblížil k autu,kde stali dna lidé středního věku, kteří se hádali.
,,Ahoj,jsem tvůj soused Clay"
představil se,ruce nervózně sevřené vedle sebe,nejistý,jestly je nepřerušil.
Paní se otočila s krabici v rukou. Clay si všimnul její krásy,velkých hnědých očí,dolíčku,dokonale strukturovaného obličeje,vypadá jako něco přes dvacet,pokud to baprozrazovaly mírné vrásky.
,,Ahoj! Ráda tě poznávám,, řekla se sladkým úsměvem a se silným anglický přízvukem.
,,Taky tě rád poznávám,zajímalo vy mě,jestly nepotřebuješ pomoct se svými krabicemi?" Zeptál se Clay zdvořile a usmál se. ,,To by bylo skvělé!"
,, Nepotřebujeme žádnou pomoc díky" řekl hlubokým hlasem a zabouchal kufr auta,když k nim šel.
Clay se šokovaně podívá mezi může a ženu,vzali si toho chlapa?
Ten muž byl dost ošklivý,vysoký s nepořádným strništěm a Hustým obočím. Měl nějaké svaly,ale jeho písně břicho bylo zjeným důkazem toho,že nechodil do posilovny.
Paní se otrávené podívala na může ,,Myslím,že nějaká pomoc by byla skvělá"
,,No řekl jsem Ne"
Dáma si zhluboka povzdechla,než dala krabici,kterou držela,Clayovy,který ji váhavě vzal ,,Tady máš drahoušku,kdybys to mohl vzít mému synovi,bylo by to úžasné."
Clay váhavě přikývl,otočil se s krabici v ruce a zamířil do domu a snažil se ignorovat křik za sebou.
Špinavý blonďák vešel do domu a zvědavě se rozhlížel kolem. Stěny měly krásnou křenovou barvou,kterou nový majitele pravděpodobně přimaloval i, podlahy dřevěné a staré, i když stále vypadaly dobře.
Nějaký nábytek byl už rozmýstenýy i když si myslel, že další přijede.Putoval po mírně vrhajících schodech a vzpomněl si,co paní tekla o svém synovi.
Byl starší nebo mladší? Co když byl ve stejném věku, možná by si mohl najít něčeho přítele? Není to tak, že by potřeboval nové přátele nebo tak něco,byl to jeden z nejoblíbenější kluk ve škole. Přesto,nový přítel který bydlí hned vedle tebou? To by bylo zatraceně úžasné.
,,Ahoj?" Jakmile jsem vyšel po schodech,zavolal jsem do chodby,ale odpovědi se nedostal. Kousl se do rtu a šel dále nahoru ,zatím co šel kolem nahlížel do každé místnosti
Jakmile se dostal do posledního pokoje, vešel dovnitř a uviděl batoh pobořený na podlaze spolu s mikinu položenou na posteli. Tohle musí být jeho pokoj.
Clay položil krabici na podlahu a zmateně se rozhlédl,kde byl?
Z koupelny se ozval výkřik,když se ohlédl,uviděl chlapce, který se schovával za dveřmi s mírně nakloněnou hlavou,aby se na něj podíval.
,,Ahoj?"řekl Clay a zmateně se na něj podíval.
,,Kdo si??" Zeptál se,jeho hlas zněl nejistě a měl stejně sladký anglický přízvukem jako jeho rodiče.
Clayovy oči se rozšířily,když si uvědomil že je nějaký cizinec, stal v chlapecké ložnici a zvedl ruce na znamení kapitulace.
Chlapec se na něj skeptický podíval,vystoupil zpoza dveří a pomalu vstoupil do ložnice.
Clay se na něj šokovaně podíval. Napůl čekal,že bude ošklivý jako jeho rodiče, ale chlapec byl pravý opak, rozhodně se ujal matky. Chlapec měl většinu jejich rysů,hnědé nadýchané vlasy,dokonalou strukturu obličeje s porcelánovou pleti, krátkou štíhlou postavu, dokonale tvarované obočí.
Jeho nejvydařenější a nejzajímavější vlastností byly oči. Clay cítil,že by do nich mohl zírat celý den. Jedno bylo krásné,jako hnědá laň, hodně podobná matčině, zatím co druhé bylo modré,hodně podobné tatínkovy,ale úplně jiné. Oči jeho otce byli tmavě modré, mu připomínaly rozbouřený oceán, ale chlapcovy oči byli světle skoro jako nebo
Chlapec se zamračil a zkřížil ruce. ,,Budeš jen zírat nebo?"
Clay se probral ze svého tranzu, vnitřně na sebe křičel byl tak hloupý.
,,Ach jo ,promiň, tvoje oči jsou obřadu nádherné" řekl Clay s úsměvem,když odvrátil pohled a mírně se zčervenal. Clay si všiml lehkého červeného zbarvení na tváři a potlačil smích. Byl tak snadno červený?
,,Hmm,děkuji,myslím"
,,Jak se jmenuješ?" Zeptál se Clay šťastně a přistoupil o něco blíž k chlapci,když se ninibv přítomnosti toho druheho cítili pohodlněji. Clay musel potlačit další smích nad výškovým rozdílem,zdyz si všimnul,jak musel sklonit hlavu dolů,aby se podíval na bruneta.
Chlapec se na nej nejistě podíval a pak si tise povzdechl. ,,Jmenuji se George,ty?"
,,Clay" Florydan se usmál,když George prikivl,než se posadil na postel,ruce si dal na klín vzhledu ke Clayovy.
,,Pravděpodobně bys měl jít, než sem vejde můj táta" řekl George a díval se ke dveřím, jakoby se měl někdo objevit.
,,Proč?" Zeptál se Clay zmateně,právě spolu vycházeli,proč už musel jít?
George se podíval zpátky na Claye a mírně pokročil rmeny.
Floridské srdce se lehce sevřelo při malé akci.,,No jo, žádný problém,myslím,že se uvidíme později?"
,, Nashledanou"odpověděl George a Clay se na něj lehce usmál,když vyšel z ložnice a zamířil po schodech dolů,kde slyšel stejné hašteření z obývacího pokoje.
Clay se podíval co je to za hluk,než si uvědomil,že to není jeho věc a rychle opustil dům a vrátil se do svého.
1127slov good na první kapitolu
