Clay si sundal boty,položil je zpátky na stojan na boty, než zamířil nahoru, jen se dostal do poloviny,než za sebou zaslechl volání.
S rukou položenou na zábradlí se rozhlédl a uviděl,jak na něj matka veselé vzhlíží. ,,Jaké to bylo? Jsem milí?" Zeptala se
Clay chvíli přemýšlel:,,Asi? Máma byla hodná,ale hodně se hádali. Jejich syn-"
Matka zalapala po dechu:,, Oni mají syna? A jak starého?"
,, Vypadal v mém věku"pomyslel si Clay a vzpomněl si na bruneta, motýli mu při myšlence naplnili žaludek, než ji rychle setřásl, co se s ním dneska stalo?
,, Proč ho nepozved na večeři?"
Zahubila se matka a zatleskala rukama, než její vzrušené taneční zastavilo chrochtání mého otce.
,,Lásko,nech je nejdřív se usadit, nechceme na ně udělat špatný dojem." řekl jeho otec. Clay se na ně usmál a vplizil se zpátky nahoru do svého pokoje. Když spolu mluvili,v hlavě se mu hemžilo příliš mnoho myšlenek,než Abby se právě teď zapojil do konverzace.
Špinavý blonda se vrátil do svého pokoje,zavřel dveře a s tichým povzdechem zpadl na postel a znovu zíral do stropu.
Proč ho ten chlapec přiměl cítit tydle věci? Byl ve fodpalovem týmu mu dalo mnoho výhod,vl včetně nekonečného množství dívek,které mu padly k nohám. Clay nemelrad,když byl známý jako hráč a obvykle tyto dívky odmítal, i když po dobrém večírku je někdy všechno jinak. I když přes všechny ty chvíle,kdy byl s dívkou,nikdy předtím se takhle necítil.
Lehce zasténala,přehodili paží přes čelo a zavřel oči. Možná s něčím přišel? To musí být důvod. Že jo? Jeho čelo bylo trochu horké.
Když odkryl tvář otevřel oči a podíval se na svůj počítač, z myšlenek ho vyděsil prsten. Vstal z pohodlné postele a přišel k němu, posadil se na svoje herní křeslo,klikl na discord a přijal hovor.
,,Clayi! Jak se máš bro" řekl SAP šťastně,když se jeho ikona rezsvitila
,,Jo jsem v poho, díky, hádě co!?
Přijely nový sousedé!"
,,Ooo,mluvil sis nimi?"
,,Jo" odpověděl Clay a podíval se z okna a vyšel,jak jedoucí náklaďák odjíždí příč. ,,Myslím, že byli v poho, ale dobrá zpráva, mají syna v mém věku" zahubila se Clay na sapa.
,,Ty vole super! Ty mě nahradíš,že?"
Clay se zasmál a mírně zavrtěl hlavou,ačkoliv to sapnap neviděl.
,,Sape, jsi pro mě jako bratr.
Samozřejmě,že tě nenahradil,idiote" usmál se Clay.
,,Dobře! Tak jaký vlastně je?"
,,Je milý, myslím, že je trochu plachý,i když si myslím že jsem ho vyděsil" zasmál jsem se a začal Sapovi vysvětlovat všechno o tom hezkém brunetovy kterého potkal.
Mezitím se George s povzdechem posadil na postel a přemýšlel,proč je na něj ten špinavě blonďatý kluk tak milý. Lehl si l, mírně se schoulila a zavřel oči, tváře se mu zbalvily do červena,když si vzpomněl na chlapce ve svém pokoji.
Byl vysoký,to bylo zřejmé, se spínacím blond vlasy, které byli trochu přerostlé, ale slušelo mu to.
Tváře měl poseté pihami, sahaly až ke krku, kde mírně vybledly. Bruneta si všímal, jak mu také pohazují ruce jeho silné,svalnaté paže - STOP! George si zabořil obličej do dlaní,zahanbený svými myšlenkami.
Bruneta už nějakou dobu věděl, že je gay, nikdy s tím nic nenadělali, jako kdyby se vzdal svých mnoha předchozích zamilovaných nebo řekl rodičům například o hot floridském chlapci stojící v jeho pokoji s tím rozkošným pokřiveným úsměvem.
S hlubokým povzdechem vstal z postele a začal si vybavovat ve snaze odvrátit pozornost od předchozí události, které se právě staly.
Už byl skoro dole, když se nahoru vydaly hlasité kroky, George se podíval na dveře, které se otevřely, a jeho otec na něj shlížel s otraveným výrazem ve tváři.
,,Synů,kam se ten chlapec podél?”
,, Řekl jsem mu, že by měl jít...”
odpověděl George a podíval se zpátky dolů na něco, co dával do šuplíku.
,, Podívej se na mě, když s tebou mluvím!” řekl hrubě, když se k němu George váhavě podival
, Řekl jsi mu něco?”
,,,Ne pane” řekl George s malým povzdechem a podíval se dolů, vyděšený, že se znova setká s ohnivima očima svého otce.
,, Dobře,chci aby ses od něj držel dal, ANO!” řekli hrubě
George k němu znovu zhlédl, rychle odvrátil pohled a zamračil se.
,, Proč?"
,,Neptej se, prostě je to rozkaz. Drž se od něj dál!”
George se koune do rtu a pomalu přikývl
,,Slova!”
,,Ano pane, budu se od něj držel dal.” řekl George s lehkým povzdechem, když na něj jeho otec zíral.
Bruneta obrátil oči v sloup a mumlal si pro sebe: “Co si myslíš, že dělám?”
Poté, co dokončil vybavování,lehl si zpátky na postel, popadl svůj telefon a pustil si hudbu, přičemž se ujistil, že si zapnul sluchátka, aby to rodiče neslyšeli.
Jeho matka byla úžasná dáma, ale s tak zlým manželem, který ji způsoboval stres ve všech hodinách dne, také zahořklá, ale stále měla v srdci trochu laskavosti. Snažila se to zastavit, ale jeho otec odmítl a mluvil o tom, že George potřebuje dostat lekci,naučit se, jak být dobrým synem.
Jednoho dne někdo přišel na to co se děje doma. Byl to jeden z Georgeových spolužáků. Georgeovi rodiče museli rychle přemýšlet, snažili se vyhnout tomu, aby jeho otec nešel do vězení, a proto utíkali, utíkali do Ameriky pro nový začátek.
George se tím příliš netrápil, v Anglii neměl moc přátel, protože se nesměl s nikým příliš sblížit. Ani chladné, mizerné a deštivé počasí nebylo moc fajn.
Brunet usnul s lehkým úsměvem na rtech, možná by byl jeho život na Floridě lepší?
Moc se omlouvám, že nevyšla dlouho kapitola, ale nevedela jsem co psát.
1000 slov good
