,,Takže co teď?'' zeptal jsem se ho. ,,No nemáme uvařeno, takže já půjdu asi vařit a ty-'' ,,Já ti pomůžu.'' přerušil jsem ho. Tvářil se docela překvapeně, ale jen se usmál a přikývl. ,,Co by sis dal?'' stoupl si a šel do kuchyně. Jen jsem se usmál a cupkal za ním, konečně mě taky nechá udělat. ,,Těstoviny.'' odpověděl jsem mu. ,,Těstoviny.'' přikývl a otevřel skříňku plnou těstovin. Pane bože, to jich má tolik. ,,Mám rýžové nudle.'' otočil se na mne a položil balíček nudlí na linku. ,,Co s tím?'' podíval jsem se na něj. ,,Omáčka, arašídová omáčka, nejsi alergický na arašídy, že ne?'' Zakroutil jsem hlavou. To ho ty recepty napadají z hlavy? Nebo má v hlavě kuchařku? Na mojí nevyřčenou otázku mi bylo odpovězeno vzápětí, když vytáhl z šuplíku sešit plný receptů. Začal vytahovat všechny potřebné věci a přede mne položil maso. ,,Na nudličky.'' usmál se. Kývl jsem, vzal si věci na to potřebné a sedl si k lince.
Oba jsme něco málo udělali, spojili to dohromady a šli jíst. Bylo to raz dva hotové, nic moc náročného, příště bych to možná i zvládl sám.
Zbytek dne byl takový uvolněný, Nathan si dělal nějaké své věci, hlavně teda papíry, já jsem se trochu prospal a prostě jsem byli v klidu. Je to takové zvláštní, necítím skoro žádný strach, pokud pomineme to dnešní testování, jsem uvolnění a nemusím se bát, co přijde za hodinu, dvě nebo jestli vůbec budu schopnej ráno vstát, prostě klid. Další stres začne až bude škola, ale to je teď vedlejší, furt mám ještě prázdniny, ještě měsíc. ,,Půjdu si lehnout,'' podíval jsem se na Nathana, ,,budeš spát se mnou?'' on se na mne jen usmál a přikývl. ,,Jen to tady dopíšu, uklidím a přijdu, dej mi deset minut.'' ,,Budu čekat.'' usmál jsem se a šel do ložnice.
Jsem docela unavenej a to jsem spal, co budu dělat až bude škola? Zatřásl jsem hlavou a snažil se odvést myšlenky zase někam jinam než do školy. ,,Má nějakej prázdnej strop.'' vydechl jsem aniž by mi došlo, co jsem vůbec řekl. Prostě jsem tam jen koukal na ten prázdný strop, nemá tam hvězdičky, docela mi tam chybí.Natáhl jsem ruku nad sebe, co zase blbnu? ,,Co děláš?'' zeptal se mě. ,,Ehh.'' dostal jsem ze sebe trochu trapně a položil si ruku na postel. ,,Mám rád hvězdy,'' začal jsem, když si ke mně lehl, ,,miluju noc, je to jako útěk z reality, ten klid a to všechno, miluju to.'' usmál jsem se. ,,Hvězdy,'' přikývl, ,,ty jsi moje hvězda.'' podíval se na mne. Lehce jsem se pousmál a lehl si k němu blíž, Nathan mě začal hladit ve vlasec, spokojeně jsem se usmál a užíval si to. ,,Ještě párkrát mě takhle pohladíš ve vlasech a zvyknu si na to." zamumlal jsem spokojeně.
Cítím se s ním vážně bezpečně, takové krásné bezpečí a klid, doufám, že to jen tak neskončí.
---
Zdravíčko, dneska taková slabší kapitola, ale za to vyšel příběh Magic in the air, který je už teď na mém profilu, takže budu ráda, když se na něj půjdete kouknout. Mějte hezký den
Váš Kook
ČTEŠ
Cookies and stars
Teen Fiction!VYCHÁZÍ NEPRAVIDELNĚ VE ČTVRTEK! Chodil jsem k psychologovi tolik let v domnění, že v mém životě nastane nějaká změna, nejlépe k lepšímu, ale dlouho se nic nedělo a moje světlo na konci tunelu bylo k nedohlednu. S novým psychologem se objevila nová...
