(Chci se omluvit za slovo - jsem - jelikož mě nenapadá čím bych to nahradila, ale snad to nijak nevadí)
Normálně ráno vstávám o půl šesté nebo nejpozději v šest. A dneska zrovna, když už se máme učit vstávám ve čtvrt na osm! Rychle jsem vyletěla z postele a běžela do koupelny. Umyla jsem se a v mžiku i namalovala, bylo půl osmé. ,,To nemůžu nikdy stihnout'' pomyslela jsem si. Začal mi zvonit telefon - Daniel. ,,Čau, nechceš...,'' přerušila jsem ho: ,,prosím tě, já teďka nemám vůbec čas, zaspala jsem. Teď se teprve oblíkám!'' ,,Aha, no můj táta má kousek od tebe schůzku na devátou. Mohl bych mu říct, aby tě do školy odvezl'' mile řekl. ,,Ježiš, to by mi spadl kámen ze srdce, fakt moc díky, a jak ho poznám?'' zeptala jsem se a skákala radostí do stropu. ,,No má černý auto, nový BMW a řeknu mu, ať na tebe zavolá. Neboj se poznáš ho'' v klidu mi vysvětlovat jak poznám jeho tátu. ,,Jo tak já jdu ven před barák, díky Dany!'' a típla jsem to, jelikož jsem neměla na sobě ani tričko. Rychle jsem si pak rozčesala vlasy a vyletěla před dům. Stálo tam nablýskané BMW a u něj nějaký chapík. Zavolal na mě: ,,Ahoj! pojď tady!'' tak jsem šla. ,, Dobrý den, jsem Denisa a Dan...'' přerušil mě a začal: ,, jojo já vím, Danielova přítelkyně, tak pojď hodím tě do té školy.'' Trošku jsem nechápala, ale radši jsem nic neříkala. V autě se mě na nic neptal (díky bohu), protože mu někdo volal. Přivezl mě ke škole a bylo třičtvrtě na osm , čekal tam Dany. Když jsem vylezla z auta Daniel mě objal a políbil na líčko. Já jsem nechápala a rozloučila se s Danovým otcem: ,,moc Vám děkuji za odvoz, jinak bych to nestihla. Díky moc. Nashledanou'' ,,To nestojí za řeč,'' pronesl a ,,Ahoj Dane, tady máš (a podal mu dvoutisícovku)'' strčil mu ji do ruky, nasedl do auta a odjel. Dan ani nestihl říct jediného slova. Já jsem se hned rozčileně zeptala: ,,tvoje holka? od kdy jsem tvoje holka?'' ,,No, já jsem mu to tak musel říct, jinak by tě nevzal. Proč by bral úplně cizí lidi.'' smutně koukal. A na nás taky půlka školy. ,,Díky, že mě tvůj táta odvezl'' a odešla jsem.
Když jsem vešla do třídy, každý si myslel, že mám něco s Danym a kdyby jen to. Přišla za mnou Kristy a zeptala se mě, jestli s ním něco mám. Já jsem odpověděla, že ne a proč si to každý myslí. ,,Teď tě má každý za nějakou šlapku, co spí s Danovým tátou a zároveň chodí s Danem'' upozornila mě. ,,To je docela blbost ne?'' začala jsem se smát, ale pak mi došlo, že to k smíchu není. Cítila jsem se strašně. Aspoň každého ze třídy zklidnila matika, kterou nechápou, za to já ano. Ach jo, proč? Co jsem komu udělala, že se to vždycky po**re mně?
YOU ARE READING
Ahoj, jsem Denisa.
RandomNová škola, nové lidé. Denisa se s tím musí srovnat. Popíše Vám svůj život jak školní tak milostný. Potká kluka Daniela, který je moc pěkný a moc se jí líbí. Chodit s ním, nechodit? To se dočtete v této sérii příběhů!