Léto

16 1 0
                                    

Je léto ,moje oblíbená část roku .Už jsem přišla domů ze školy a tím započalo moje válení v posteli. Dnes jsem měla od 9:00-18:00 tím pádem na to mám nárok. Venku bylo šero ,proto jsem se nehnala do velkých akcí s přáteli. Jen jsem napsala svému příteli: „Ahoj Luisi, stále na tebe myslím a už teď mi chybíš .Zatím se měj". Vypnula jsem mobil a zírala do stropu. Užívala jsem si klid kdy táta nebyl doma, stejně mě ale vždy vzbudilo jeho opilecké motání, různé narážky a výkřiky. Nejčastěji byly sprosté, ale někdy byly i sexuální. Nejvíc bolelo, že tyto narážky byly na mě nebo na mámu, která nás už dávno opustila kvůli tátové závislosti na alkoholu. Někdy tátu podezřívám že se potýká i s jinými návykovými látkami než je alkohol nebo marihuana...myslím tím například: Pervitin, Heroin nebo Kokain. Jediné co mě tady v Portu drží jsou mojí přátelé. Můj otec Manuel mi samozřejmě zakázal se s nimi stýkat, jenomže oni jsou to jediné co mě drží při životě...a to myslím doslova.

V ten moment mi cinkl mobil. Byla to zpráva od nejlepší kamarádky Marii. Napsala mi, že potkala Diega, jednoho z naší party, z nás to byl největší introvert . Ovšem ne takový, aby s námi nechodil ven. Ještě k tomu přidala, že se podivně motal kolem rybníka, jako kdyby byl opilý. Poslední slova mě překvapila, proto jsem jí rychle odepsala:" on, a opilý já ani nevím kdy s námi naposled pil tak, že by se motal". Chvíli jsem vůbec čekala, než se zpráva odešle, protože, v naší malé "chatrči"(nedalo se to totiž nazvat domem) je slabé připojení k Wifi. Když se zpráva odeslala, hned mi cinkl mobil s odpovědí: "taky ,taky. Už musím končit promiň Sů".Nesnášela jsem když mi říkala "Sů" ,přišlo mi to tak "dětinské".

Uběhlo dalších pár minut a můj mobil opět cinkl. Byl to Luis! Měla jsem takovou radost, konečně někdo kdo mi zlepší den(ještě s Marii). Byl to někdo, na koho jsem se mohla spolehnout, někdo, kdo mě mohl alespoň na chvíli převést do příjemné euforie. Napsal, že se mi moc omlouvá, že mi neodepsal dřív, že na mě také myslí, že mu taky chybím a že mu chybí i mé doteky jeho těla včetně mých rtů. Po téhle větě jsem zčervenala a nevydržela jsem se nezahihňat. Liam byl první, s kým jsem se vyspala, zajímavé je, že si z toho nic nepamatuji, bylo mi sedmnáct a s Liamem jsem ještě ani nechodila. Nejvíce mě ale vždy rozesmál jeho "pozdrav": PAC A PUSU" Po jeho zprávě jsem se cítila uklidněná, jako kdybych  nic nemusela řešit, jako kdybych byla volná, svá. Tyhle chvíle jsem měla velmi ráda. Ještě radši jsem ale byla, když jsme byli všichni spolu, všichni jsme byli volní.

Z náhlé euforie mě vytrhl můj otec, který zrovna přišel domů. Byl jako vždy na mol, jen jsem slyšela jak bouchly dveře a vzápětí jako kdyby se rozbila sklenička. To nebylo nic neobvyklého, otec si vždy bral ještě jednoho lahváče na cestu domů. Slyšela jsem jeho klasickou urážku, dnes to bylo na matku: "Ty couro jedna! Děvko! Ojela jsi mě a nechala jsi mi tu zbytečného haranta! Byla bych radši, kdybych v tenhle moment už spala. Můj otec byl zedřený, vyčerpaný, opilý a možná i dokonce zfetovaný. To se podepsalo i na jeho pleti ,obličej plný pupínků, kruhy pod očima, skoro vypadané vlasy, tělo měl zdeformované alkoholem, břicho připomínalo spíše pivní soudek, tupý výraz....MŮJ OTEC.


Chladnokrevný zrádceKde žijí příběhy. Začni objevovat