Chladnokrevný zrádce

Smysl života

Budík. Budík mě vzbudil okolo 5:00 ráno. Vždy jsem si dávala budík tak brzo, abych měla dost času na to se připravit. Divná pachuť v puse a pocit rozcuchaných vlasů mě donutil vstát. Nebyla jsem ranní ptáče, celou noc jsem většinou probrečela, nebo jsem přemýšlela o smyslu života....nikdy jsem ho nenašla....

Posadila jsem se, ale nohy jsem nechala v teple pod peřinou. Protáhla jsem se a celá záda mi zakřupala. Podívala jsem se do skromného zrcadla na ještě skromnějším nočním stolku. Uviděla jsem mé tmavé vlasy, byly tak dlouhé že jsem je měla všude. Koukala jsem na sebe svýma tyrkysovýma očima. Měla jsem pohled který bodal, nebo mi to tak každý alespoň říkal.

S Luisem jsem si byli podobní, měl krátké též hnědé vlasy. Jeho oči byly limetkově zelené, kůži měl krásně opálenou, nebyla spálená, byla krásně béžová. Vždy byl odlišný, měl špičaté uši, skoro jako elf. Taky měl u nosu malé nevýrazné znamínko . Byl okouzlující.

6:00. Už jsem za sebou měla ranní hygienu, a šla si vybrat oblečení. Moje outfity byli celodenní, nosila jsem je všude. Dnes jsem si vybrala svoje oblíbené tmavě zelené kraťase, nosila jsem je nejraději, protože jsme měli s Marii stejné. K tomu jsem si vzala můj též oblíbený černý crop-top. Crop-topy jsem nosila ráda, měla jsem na to postavu, moje křivky byli tak akorát, holky ze školy mi je záviděli. Ovšem takový "dar" na sebe občas připoutá nechtěnou pozornost starších pánů, bohužel nemůžu vyloučit již zmiňovaného otce.

Než jsem se vymotala, sedmá už odbila "no do prdele". Rychle jsem popadla tašku a zamířila jsem do skoro kilometr vzdálené školy. Do školy jsem došla za deset osm, ze skříňky jsem si vzala učebnice a sešity, které jsem zbytečně netahala domů. Sedla jsem si do mé lavice, ve které se na mě radostně usmívala Marii. "no to je dost, už jsem se lekla, že nepřijdeš !"

Marii byla zvláštní člověk, život brala s humorem a na každého se usmívala. Nikdo ale nevěděl o jejím pravém životě. Životě plném drog a sebepoškozování. Marii byla minulý rok znásilněna, řekla, že ten kdo to byl vypadal jako mužská syréna, mořské stvoření. Lákající lidi na svůj okouzlující vzhled. Když jsem si znovu vzpomněla na její slova, přeběhla mi husí kůže po celém těle. Řekla, že vypadal děsivě, jako kdyby vstal z mrtvých....

Po první hodině jsme šli s Marii na chodbu, kde na nás už čekala celá naše parta Diego, Antonio, Roberto, Ana, Rita i s Luisem. Nadšeně jsem se rozběhla k Luisovi, byla jsem tak nízká, že mě musel nadzvednout, aby se naše rty setkaly. Moje nohy objaly jeho pas a dopřála jsem mu vášnivý polibek. "To nebylo špatný" udiveně řekl. Usmála jsem se a zamířili jsme k ostatním.

Všichni jsme se pozdravili a začali jsme rozebírat SMYSL ŽIVOTA....