Tati, kup nám maminku [wixie]

19. Buď svůj

„Pokud se chcete i nadále těšit dobrému zdraví, doporučuji vám rozmyslet si příště podobné akce," řekl místo pozdravu Severus manželům Lupinovým, jakmile mu otevřeli dveře. Vzhledem k tomu, že Lupinovi lehce zčervenaly tváře a manželka na něj hodila výraz 'já ti to říkala', věděl, že pochopili, o čem mluví.

Ostatně na jejich dohazovací akci nešlo zapomenout. Už proto, že mu ji připomínala Hermiona a její intenzivní pohledy, které cítil na bedrech pokaždé, když se k ní otočil zády. Ne že by mu to vadilo, ale na plese si něco slíbil a měl v plánu to dodržet. Zbývaly sotva dva měsíce do chvíle, kdy se jako konzultant a posluchačka rozejdou.

„Severusi, mysleli jsme to dobře," vzala si slovo Tonks, když se usadil na pohovku a přijal nabízený šálek čaje. Lupin mezitím zmizel kdesi ve sklepě, aby mu přinesl uschované tašky s vánočními dárky, pro které si v předvečer Božího Hodu přišel.

„Příště radši nemyslete vůbec," odtušil trpce a smočil rty v lahodné tekutině.

*****

Tiše zaklapla pohádkovou knížku a s lehkým úsměvem na rtech spočinula pohledem na dvou andělsky nevinných tvářičkách, které za tlumeného světla lampičky klidně oddychovaly. Byla ráda, že děti, ačkoliv byly nedočkavé na zítřejší dárky od Santy, usnuly poměrně klidně a brzy. Severus ji požádal o krátké večerní hlídání, protože si potřeboval během jejich snění skočit k Lupinům pro nakoupené dárky. Trochu se obávala, že s dvojčaty bude stejně jako několik minulých dní k nevydržení, jak neustále brebentila o tom, co jim Santa určitě přinese, ale pletla se. Do říše zasněžených snů se propadla krátce po tom, co přečetla druhý pohádkový příběh. Zavrtala se do pohodlného ušáku, knížku odložila na noční stolek a vydala se na pouť skrze vlastní myšlenky...

Uvažovala nad tím, co se za posledních několik týdnů stalo. Stihla se nechat oblbnout ženáčem, seznámit Snapea se svým mizerným sexuálním životem, pozvracet mu trepky, zamilovat si dvojčata jako by byla její vlastní, vyhodit Severusovu soukromou laboratoř do vzduchu, zmrzačit ho, ztrapnit se před ním na plese a... zamilovat se do něj? Rychle si přitiskla prsty na rty, ze kterých se téměř vydral překvapený povzdech.

Horečně přemýšlela nad myšlenkou, která jí nekontrolovatelně prolétla myslí. Bylo to vůbec možné? Ano, byl inteligentní, měl neodmyslitelné charisma, břitký smysl pro humor. Ovšem také disponoval nevrlostí, místy bodavým sarkasmem prosyceným ironií, železnou maskou, již nesundával příliš často a nedával tak průchod jakýmkoliv emocím. Až teď si uvědomila, že to všechno z něj dělalo neskutečně sexy chlapa. Už na plese ji přitahoval jako nikdy předtím a ve chvíli, kdy ukončil jejich tanec na opuštěné chodbě, toužila po jeho dotecích, jako by to snad byla droga. Ale už nechtěla udělat chybu. Těm už ve svém krátkém životě přenechala až příliš místa a bylo na čase uvědomit si, že závislost na jakémkoliv muži by ji mohla nebezpečně oslabit.

Povzdychla si. Lehko se to řeklo, ale fakt, že k němu cítila zvláštní přitažlivost a náklonnost, zcela odlišnou od prudkého a naivního vzplanutí k Marku Deverovi, jí situaci příliš neusnadňoval.

*****

Zmenšil si tašky s dárky do praktičtějších rozměrů a nastrkal je do kapes.

„A nezapomeň se s dvojčaty zastavit," připomněl mu Lupin jejich pravidelné povánoční setkání.

Spěšně kývl a natáhl se pro odložené rukavice.

„A mohl bys vzít Hermionu s sebou, co ty na to?" zeptala se Nymphadora bezelstně. Vrhl na ni jeden ze svých pohledů.