Sedím v menší kavárně na okraji Sydney a čekám na svojí nejlepší kamarádku Tyn. Jsme kamarádky tak dlouho že už si ani nepamatuji, kdy jsme se poznaly.
Předemnou stálo moje milované karamelové latte. Lžičkou jsem si hrála s pěnou na něm. Přemýšlela jsem. Popravdě ani nevím o čem. Mé myšlenky běhaly jedna ke druhé. Občas se tam objevil i Ash. Už to, ale naštěstí nebylo tak často. Škoda jen že ho stále miluju. Rukou jsem si odhrnula vlasy z čela. Porozhlédla jsem se po kavárně. Kousek odemě seděl mladý pár. Myslím si že byli oba v mém věku. Vypadali oba strašně zamilovaně. Něco si šeptali a uculovali se. Byli strašně roztomilý.
Uplně v rohu kavárny seděl mladý manželský pár s malou holčičkou. Měla dva culíčky a zvědavě se rozhlížela kolem sebe. Vypadala tak nevině v tomhletom zlém světě. Rodiče o něčem horlivě diskutovali a holčičky si nevšímali. Když si všimla že jí pozoruji usmála se na mě a zamávala mi. Taky jsem jí zamávala a můj pohled putoval dál.
Můj pohled padl na starší dámu sedíc v druhém rohu kavárny. Popíjela svojí kávu a četla si u toho nějakou knihu.
Můj pohled padl na dveře které se s cinkotem otevřeli. Zahlédla jsem dlouhé vlasy mojí kamarádky končící blonďatým ombre. Moje kamarádka se obléká velice jednoduše. Dneska na sobě měla tílko přes něj přehozenou červenou flanelku, kraťasy a černé vansky. Byla decentně nalíčená, ale každého zaujmul svými dlouhými vlasy. Rozešla se ke stolu u kterého jsem seděla a přisedla si.
„Ade oni se vrací." řekla Tyn. „Cože?" vyprskla jsem. Je to přesně rok a dva měsíce co odjeli. Co Ash odjel bez rozloučení. Za tu dobu jsem se hodně změnila. Celkově jsem zhubla a má vlasy zdobí fialové ombre. Pomalu už jsem začínala zapomínat a oni se vrátí. Sakra to je hodně špatné. „Kdy?" bylo jediné co jsem ze sebe dokázala vypravit. „Zítra." řekla a po tváři jí stekla první slza. „Uvidíš Luka." usmála jsem se na ní a objala jí. „Já vím." řekla a popotáhla. „Strašně se změnili." řekla jsem nešťasně. „Nebyla jsem jediná co jim pod každy tweet odpovídala co?" zeptala se. „Ne to si opravdu nebyla." řekla jsem. „Sakra Ade já chci zpátky ty časy než odjeli." řekla Tyn zoufala. „To jsme dvě." řekla jsem. „Nevím jak se k němu chovat." dodala jsem zoufale. „Nějak to zvládneme uvidíš." usmála se na mě. Zavibroval mi mobil a já ho rozsvítila.
Sydney vracíme se domů. Napsal Ash na twiter a mně se po tváři začaly kutálet slzy. „Ade to bude dobrý" zašeptala Tyn.
Tyn cvaknul mobil a ona ho odemkla. Chvíli nechápavě koukala na obrazovku. Z jejího výrazu byla vidět bolest. „Tyn?" zeptala jsem se. Mobil jí padnul k zemi. Já ho zvedla a rychle jsem se podívala. My Love♥ Přidal Luke na twitter. Byla tam fotka na které byl on a drobná blondýnka. „Nic nebude v pořádku." zašeptala Tyn. „Bude musíme věřit." řekla jsem. „Ne Ade tohle není v pohodě." štěkla Tyn. „Tyn klid." zašeptala jsem. „Ade my už nepatříme do jejich života." křikla Tyn a pár lidí se otočilo. „Tyn pšš." řekla jsem. Tyn se zvedla, ale následně se sesunula k zemi. Rychle jsem si k ní klekla a objala jí. „Tyn notak to bude dobré." konejšila jsem jí v náručí. „Ade čekám na něj už rok a dva měsíce a v den kdy se vrací dá Luke na twitter fotku s nějakou blondýnou a napíše k ní My Love ne Ade to není v pohodě." řekla a u toho jí tekly slzy. „Vypadneme odsud" řekla jsem. Zaplatila jsem kafe a společně s Tyn vyšla před kavárnu.
Nasedli jsme do mého auta a Tyn stale brečela. Chápu jaký to pro ní musí být. Miluje ho a čeká na něj takovou dobu a pak když se vrací tak udělá toto. Tak strašně moc se ty kluci změnila. Není to ani možné. Když odjíždě nikdo je skoro neznal a teď jsou strašně mic slavní. Luke už se nechová jako můj nejlepší kámoš. Připadá mi nad všechny povýšený. Calovi se vytratil z tváře jeho krásný upřímný úsměv. Nahradil ho ten umělý. Mikey se začal se vším prát tím že si barví hlavu a o Ashovi ani nemluvím. Ash už není ten můj Ash. Můj Ash, který tu pro mě byl v těch nejhorších chvílích.
Zastavila jsem před barákem a obě jsme s Tyn vylezly. Šly jsem ke dveřím a já odemkla. Na proti nám rychle šla moje máma. Když uviděla mě i Tyn soucitně se na nás podívala. „Už to víte." řekla tiše. „Ano víme." řekla jsem. „Zvládnete to holky." usmála se máma a obě nás objala. „Pochybuju." zašeptala Tyn. Já jí popadla za ruku a odtáhla k sobě do pokoje. „Pořád je Hood volnej, vím že tě to vždy táhlou k oboum." řekla jsem. „Ade, ono to, ale bolí." řekla. „Sakra Kristen já vím jak to bolí, já s ním chodila a on odjel, teď se vrací a já nevím jak se chovat." křikla jsem. „Promiň." zašeptala Tyn. „Ne já promiň." řekla jsem. Slzy nam už tekly oboum a nešly zastavit. Ash hodil na twitter další tweet. Něco vs smyslu že už jsou blízko. Všechno to bylo tak strašně bolestivě. Teď půjdu ven a co když ho potkám. Bojím se teď uplně všeho.Ahoj Lidičky.
Strašně dlouho nebyl díl:/
Doufám že jsou tu ještě nějaký lidi co na story nezapoměli:)
Teď by mohly být díly častěj.:) Snad bude čas..
Prostě mě opustily nápady a teď se zase vrátily ale odešly od MLWFF :/ Tak mě omluvte:/
ČTEŠ
Love Never Dies
FanfictionMilovali jsme se. Já milovala jeho. On miloval mě..snad. Měla jsem ráda jeho kamarády. Oni měli rádi mě. Měli jsme život jak z pohádky. Myslela jsem že to bude navždy..ale..možná jo..snad nezapoměl. Nikomu nevěřím..nevěřte lidé..nikomu..já mu totiž...