Tajemná škola

Neviditelný démon

"Tome za to rozbité okno máš jít za panem ředitelem." říká rozčileně Tomova třídní učitelka.

"Nevim proč se kolem toho dělá takovej povyk, stejně to okno bylo prasklý" odsekl a zabouchl za sebou dveře od sborovny.

Jakmile vyšel ze staré školy do ještě starší a zničenější ulice, tak začalo pršet. Cestou domu se mu zdálo, že ho někdo sleduje, ale když se otočil, tak jen viděl dopadající kapky na popraskaný chodník.

Jakmile přišel domu, odhodil tašku, zul boty a vyběhl po schodech do svého pokoje. Poté co otevřel dveře, tak se na něj otočilo něco, co neuměl popsat, rychle se to rozběhlo k oknu a vyskočilo to. Tomáš se za tím rychle rozeběhl, ale už neviděl, kam to zmizelo.

Otočil se směrem do pokoje a viděl rozházené papíry, vyndané a vysypané šuplíky, vyházené oblečení a zapnutý počítač.

Najednou slyšel, jak někdo bouchá na dveře a tak sešel otevřít. Když otevřel, nikdo tam nebyl. Potom se otočil a chtěl jít zpátky do pokoje, tak někdo zase zabouchal, znovu otevřel, ale zase tam nikdo nebyl. Zavřel dveře a doufal, že už nikdo nezabouchá.

Chtěl jít zpátky do svého pokoje a uklidit ten nepořádek po... "Co to vlastně bylo?" říkal si pro sebe. Nic takového nikdy neviděl. Postava byla v černé kápi, a obličej... asi si ho nepamatuje, přece nemohl být celý černý.

Poté co došel zpátky do pokoje, nevěděl, co má dělat. Uprostřed pokoje mezi těmi věcmi ležel mrtvý orel a všude kolem byla spousta krve. Běžel rychle dolu, aby zavolal na policii.

Seběhl dolu k místu, kde si odložil tašku, ale taška tam nebyla. Rychle se běžel podívat do ostatních místností, jestli si ji nadal někam jinam. Když prohlédl všechny místnosti ještě dvakrát, tak se rozběhl do svého pokoje pro mobil, který měl dříve.

Jakmile přiběhl do svého pokoje, tak nevěděl jestli se zbláznil. Pokoj byl uklizený a čistý, orel tam také nebyl. Bylo mu to divné, protože nevěděl, jestli to byly halucinace nebo jestli to bylo doopravdy. Šel se podívat dolu jestli tam ta taška také není.

Jakmile přišel dolu, taška nebyla. Ještě ho napadlo jestli ji nenechal venku, otevřel dveře a taška tam byla, vzal ji a odešel do pokoje. Přitom jak vycházel schody, doufal, že ho tam už nic nepřekvapí. Vešel do pokoje, ale nic tam nebylo.

Odhodil tašku ke stolu, lehl si do postele a pochvíli usnul.