(Ne)Obyčejná Barmanka ★Bucky Barnes★

Kapitola 2.

Ráno jsem se probudila s divným pocitem. Na nočním stolku jsem nahmatala telefon a zapla ho. Zděsila jsem se když obrazovka ukazovala 9:35.
Lili: „ sakra zaspala jsem!" Rychle jsem se postavila na nohy a vyběhla z pokoje. V půlce cesty jsem se zastavila a vešla do Emetova pokoje.
Lili: „ zlatíčko vztávej zaspali jsme. Rychlé vztávej a pojď se najíst" vzbudila jsem ho a šla rychlým krokem do kuchyně. Udělala jsem mu toust a on mezitím došel do jídelny.
Emet: „ děkuju" řekl a začal jíst. Dala jsem mu pusu do vlasů a šla se rychle převléknout. Jindy jím s ním ale teď na to nebyl čas. Ze skříně jsem vytáhla modré džíny, bílou košili a šla s tým do koupelny. Oblékla jsem se, upravila vlasy a vydala se do obýváku kde na mě už čekal Emet s jeho batůžekem.
Lili: „ tak jo můžeme jít" kývl hlavou, chytl mě za ruku a šli jsme. Zavřela jsem za sebou dveře a rozešla se. Podívala jsem se na Emeta a chtěla něco říct ale narazila jsem do něčeho tvrdého. Kdyby mě nechytili dvě paže tak bych asi spadla na zem.
Bucky: „ promiň. Omlouvám se ti nedával jsem pozor" začal se omlouvat, postavil mě na zem a odtáhl se.
Lili: „ ne nemusíš se omlouvat to já nedávala pozor. Zaspala jsem a musím odvést Emeta do školky a potom jít do práce" přitáhla jsem si Emeta k sobě a usmála se.
Bucky: „ dobře nebudu vás zdržovat" usmál se a poodstoupi tak abychom mohli projít i když to nemuselo být protože chodba byla dost velká. Úsměv jsem mu vrátila, kývla hlavou a rozešla se ke schodišti. Otočila jsem se na Emeta a viděla že mává Buckymu na rozloučenou. Koukla jsem se na něho a on mu mával zpět. Nad tím jsem se usmála a šli jsme dolů. Měla jsem štěstí že školka nebyla daleko. Rozloučila jsem se s Emetem, počkala až zajde do vnitř a pádila jsem do práce. Došla jsem před bar a zjistila že Kate je už za pultem. Vešla jsem do vnitř a hned se na mě podívala tázavým výrazem.
Lili: „ promiň zaspala jsem" obešla jsem pult a šla do zadu.
Kate: „ nemusíš se omlouvat zvládám to tu" usmála se na mě a já jí úsměv oplatila. Uvázala jsem si zástěru a šla k pultu a Kate mi byla v patách.
Lili: „ hele víš co jako mojí omluvu tu zůstanu o ty dvě hodiny dýl" chtěla něco říct ale já jsem zavrtěla hlavou že ne. Se svraštěným obočím se na mě podívala a pootevřela pusu.
Kate: „ co to máš na tom rtu?" Ukázala na svůj ret a já si povzdechla.
Lili: „ Bob mě našel a takhle to dopadlo" zašeptala jsem a nad vzpomínkou na včerejšek se mi chtělo brečet.
Lili: „ počkej TEN Bob. Ten co tě vyhodil když jsi byla těhotná?!" Vyjeli jí oči a já jen kývla na souhlas.
Kate: „ já ho zabiju" řekla hned a já se nad tím jenom pousmála. Kupodivu tu dnes bylo méně zákazníků než včera ale to nevadilo. Nad dveřmi cinkl zvonek a já se tím směrem podívala. Byla tam Nat ale Emeta jsem neviděla.
Lili: „ ahoj kde je Emet?" Zeptala jsem se když si sedla naproti mě.
Nat: „ ahoj. No chtěl dneska přespat u kamaráda. Nevadí že jsem mu to povolila?" Jen jsem se pousmála a zavrtěla hlavou.
Lili: „ dáš si něco?" Zeptala jsem se a nachystala se sklenici.
Nat: „ ne ne to je dobrý. Hele dneska večer pořádá můj šéf párty. Tak mě napadlo že když budeš dnes večer sama jestli by jsi tam nechtěla jít se mnou?" Uklidila jsem zpět sklenici a otočila se k ní zpět. Nad tou nabídkou jsem se musela zamyslet ale odpověď jsem už znala a ona taky.
Lili: „ ne to je dobrý výš že na něco takového nejsem" udělala psí oči ale ty na mě nezabíraly kromě Emeta.
Nat: „ ale no tak bude zábava" škemrala ale já se nad tím jenom bavila.
Lili: „ promiň ale vážně ne a na víc musím tady být o dvě hodiny dýl" podívala se na mě nechápavým výrazem.
Lili: „ zaspala jsem a došla o dvě hodiny posléď takže si to naddělám" jen kývla s nadzdviženým obočím. Chtěla jsem si s ní podívat ale došel zákazník.
Lili: „ omluv ně na chvíli" kývla a já odešla ke stolu kam si sedl.
Lili: „ dobré odpoledne. Budete si přát?" Zeptala jsem se s úsměvem a on se jenom zamyslel.
Z: „ whisky bez ledu prosím" odešla jsem zpátky za bar a nachystala to.
Lili: „ tady to máte" podala jsem mu to a odešla zpátky za Nat. Znovu jsme si začali povídat když si Nat něčeho na mě všimla.
Nat: „ co se ti stalo?" Udělala stejné gesto jako Kate a já si jenom povzdechla.
Lili: „ Bob" stačilo jen abych tohle řekla a viděla jsem na ní že začíná být naštvaná a tohodně.
Nat: „ já toho šmejda zabiju" procedila mezi zuby a já se nad tím jenom zasmála.
Lili: „ věř mi tohle řekla i Kate" pousmála se nad tím ale zabzučel jí telefon takže se na něj podívala.
Nat: „ promiň ale budu muset jít" řekla zklamaně a koukla na mě.
Lili: „ nemusíš se omlouvat. Měj se a užíj si večer" zavolala jsem na ní a ona jen protočila očima. Do večera přišlo ještě hodně zákazníků ale né tak moc aby to tu bylo narvané. Bylo 21:08 a Kate s Joshuou se chystali na odchod.
Joshua: „ hele víš že tady nemusíš zůstávat že jo?" Oznámil mi když mě i s Kate obcházeli.
Lili: „ vím ale i tak tu zůstanu" řekla jsem s úšklebkem a opřela se o pult. Jen se tomu oba dva zasmáli a Kate do něj strčila.
Kate: „ radši pojď nebo tu nakonec s ní zůstaneme" zasmála se a žďuchla do dveří aby je otevřela. Skrz sklo mi ještě zamávali a já jim. Moc lidí tu nebylo takže jsem to tu začala připravovat na zavíračku. Bylo 22:53 šla jsem otočit cedulí ale ještě jsem nezamykala kdyby náhodou. Dala jsem si na pult nějaké papíry a začala je vyplňovat když se u dveří ozval zvonek a oslovil mě známí hlas.
Bucky: „ Lili?" Otočila jsem hlavu a zůstala ne něho hledět.
Lili: „ ahoj co tady děláš?" Obešla jsem pult a šla k němu.
Bucky: „ no byl jsem na cestě domů a když jsem se podíval sem skrz okno tak jsem tě zahlédl. Nevěděl jsem jestli jsi to ty tak jsem se musel přesvědčit a vida jsi to ty" usmál se a posadil se k baru. Obešla jsem pult a vytáhla jednu sklenici z dřezu.
Lili: „ dobře. Dáš si něco?" Zeptala jsem se s úsměvem a opřela se o pult.
Bucky: „ whisky s ledem prosím" kývla jsem a původní sklenici vrátila na místo. Ze skříňky jsem vzala jinou, dala do ní led a naléla whisky.
Lili: „ tady" podala jsem mu ji a on se z ní hned napil.
Bucky: „ kde máš Emeta?" Zeptal se a já si jen povzdechla.
Lili: „ dnes bude spát u kamaráda" odešla jsem ke stolům a začala dávat židle na horu.
Bucky: „ aha dobře. Doufám že nejsi kvůli tomu smutná? A ukaž pomůžu ti" řekl a šel ke mě.
Lili: „ ne nejsem smutná jsem ráda že má kamarády a nemusíš mi pomáhat" to bylo ale už pozdě protože začal dávat židle taky na horu. Měli jsme to hotové a on se vrátil na své místo a já za pult.
Lili: „ chtěla jsem ti ještě jednou poděkovat za ten včerejšek a zároveň omluvit za dnešek. Díky a promiň" jen se tomu pousmál a zavrtěl hlavou.
Bucky: „ nemusíš děkovat ani se omlouvat to byla maličkost a jak vidím tak se ti to začíná hojit" řekl a ukázal na mě. Pousmála jsem se nad tím a koukla jsem na hodinky. Bylo 23:20 takže jsem už měla mít dávno zavřené.
Lili: „ promiň nechci tě vyhazovat ale je už po zavíračce" řekla jsem a jen na sucho polkla.
Bucky: „ nemusíš se omlouvat. Takže kolik jsem dlužný?" Stoupl si a začal vytahovat peněženku když jsem ho zastavila.
Lili: „ nic je to na účet podniku" vzala jsem sklenici a ještě ji rychle umyla.
Bucky: „ ne to by nešlo takže kolik?" Jen jsem zavrtěla hlavou že ne a odešla do zadu.
Lili: „ jak jsem řekla nic takže to dál nezkoušej" zavolala jsem na něho když jsem si oblékala kabát. Vyšla jsem a on tam stál se skříženýma rukama na hrudi a měl trochu přivřené oči.
Bucky: „ jsi neodbytná víš to?" Řekl když jsem procházela kolem něho.
Lili: „ jo vím a pojď musím zamknout" pokynula jsem hlavou ven ale nechal mě jít jako první. Když jsem zamykala tak se za mími zády uchychtl.
Lili: „ co?" Otočila jsem se k němu s povytaženým obočím a úsměvem od ucha k uchu.
Bucky: „ Šarlatová Hvězda. Kdo ten název vymýšlel?" Řekl když jsme se dali do chúze.
Lili: „ no... ammm... já" přiznala jsem po chvilce a jen sklopila hlavu.
Bucky: „ pěkný název jen proč?" Řekl a koukal na mě.
Lili: „ díky. Před šesti lety se to tam předělávalo a mě napadlo že když se bude předělávat interiér tak proč né i název. Tak mě napadlo tohle. Ani vlastně nevím proč" řekla jsem úsměvem a on jen kývl.
Bucky: „ vždy jsi chtěla pracovat jako barmanka?"
Lili: „ no vlastně ani ne chtěla jsem být umělkyně ale nějak to nevyšlo" ke konci jsem trochu posmutněla ale byla jsem připravená na další otázky.
Bucky: „ co se stalo?" Zeptal se a trochu zpomalil a já se přizpůsobila jeho tempu.
Lili: „ tak fajn řeknu ti vše o sobě. Narodila jsem se v Minneshote ve městě Crosby. Jednoho zimního dne to my tehdy bylo 18 jsem jela s tátou domů. Bylo pozdě a já začala být unavená. Najednou jsme dostali smyk a narazili jsme do svodidel. Táta byl na místě mrtvý a mě převezli do nemocnice. Když se to máma dozvěděla začala mě obviňovat že to byla moje vina. Že kdybych si nic nevymýšlela byl by táta ještě tady. Po dvou letech jsme se přestěhovali sem do New Yorku a já jsem dokončila školu. Když mi bylo 25 začala jsem pracovat jako barmanka a ve 28 jsem přerušila kontakty s matkou a ten samý rok se ze mě stála máma. No a to je vše" chtělo se mi z těch vzpomínek brečet ale nechtěla jsem se před Buckym ztrapnit. Ani jsem si neuvědomila že už stojím před dveřmi svého bytu a otočila jsem se k němu.
Bucky: „ promiň" řekl a sklopil hlavu k zemi.
Lili: „ nemáš se za co omlouvat nevěděl jsi to" párkrát pokýval hlavou a podíval se zase na mě.
Bucky: „ můžu mít ještě otázku?" Zeptal se a já mu kývla že jo.
Bucky: „ proč si přerušila s matkou kontakt? A máš nějaké sourozence?" Podívala jsem se mimo a snažila se na tu první otázku vymyslet nějakou lež ale nic.
Lili: „ mám bratra" pokývala jsem a on se jenom zamračil.
Bucky: „ neodpověděla si mi na tu první otázku" řekl a já na hlas polkla.
Lili: „ hele už je pozdě a já nechci znovu zaslat takže dobrou" řekla jsem a rychle zmizela za dveřmi svého bytu. Až teď mi došlo co jsem vlastně udělala a začala se cítit provinile. Otevřela jsem dveře ale on už tam nebyl. Zašla jsem znovu do vnitř, vyzula se a sundala kabát a šla si sednout do obýváku. Opřela jsem si hlavu o opěrku a videchla všechen vzduch z plic. Pět minut jsem tam ještě seděla, potom jsem se jenom sebrala a šla si dát horkou sprchu a následně jsem šla spát abych zase nezapsala.

★ dnes trochu kratší kapitola ale snad nevadí★