...8

404 47 4
                                    

Hello! It's friday again :D a s ním i další díl :D těšíte se? :D Já doufám, že ano, protože jsem si s tím lámala hlavu od středy.

Všechny vaše komentíky mě opraaavdu hodně potěšili :D ale proti krupáči a lopatě mám velmi účinou zbraň :D A tou je jedno ohromné tajemství, které potřebuje vychytat mouchy :D ale slitovala jsem se nad vámi :D Tenhle díl bude kecací... takže s dějem moc nehnem, vlastně vám jen vysvětlím několik věcí z minulosti... :D and I Know.


Louis ležel na posteli vedle té mojí a já si připadal, jako bych ležel na jednom pokoji s andělem. Louis vypadal jako roztomilý andílek. Chtělo se mi říct MŮJ malý roztomilý andílek, ale on nebyl MŮJ... Brzy se dozví, co se přesně stalo a já budu tam, co před týdnem. Totálně v **deli a tentokráte to nebude tak hezké, jako posledně... Stále ve mě byl malililinkatý kousíček naděje, že to Louis nebude chtít rozebírat, že prostě nebude chtít znát všechny podrobnosti... To by bylo fajn.

Začínal jsem se cítit jako stalker... Louis se stal mojí hlavní sledovací stanicí. Jeho hrudník se pravidelně nadzvedával v rytmu jeho dýchání, jeho tvář vypadala tak uvolněně ve spánku. Kam se na tohle hrabou sitcomy? Louis je jako HIMYM, Simpsonovi, Přátelé, Futrama a mnoho dalších dohromady... jen o dost záživnější...

Je to oficální, stal se ze mě Stalker! teď dovnitř vlítne armáda USA a odvezou mě někam do tajný laboratoře, aby mě toho zbavili! Když se asi pět minut nic nedělo, došel jsem k závěru, že armáda na mě asi nevlítne... ale jistý to není...

Kolem druhé hodiny odpoledne se Louis konečně probudil. Neměl jsem mu to ani v nejmenším za zlé, probděl polovinu noci! Měl by spát mnohem více.

Můj tok myšlenek přerušil příchod Louisova otce.

Mark měl v očích slzy a okamžitě běžel obejmout svého syna, jako, kdyby se měl každou chvilku vypařit. Něco Louisovi šeptal do ucha a jemně ho hladil po vlasech. Musel jsem potlačit bodnutí žárlivosti. Skara, je to Louího otec! Měl bych se začít ovládat!

Ani ne o deset minut později do pokoje přiběhli i ostatní. Liam, Zayn i Niall dostali možnost Louise obejmout, tak proč já ne?! Já bych ho chtěl taky obejmout.

" Nemohl by jsi tu zůstat se mnou?" Nemůžu, protože jsem to sám odmítl. Už jsem si ani nemohl nadávat

Tři hodiny jsem je poslouchal, jak spolu mluví, sledoval jsem Louího rty. Hypnotizoval jsem je pohledem skoro hodinu, pak jsem přemístil na jinou část Louisova úchvatného těla. Jeho nos vypadal z profilu přímo božsky...

Když to vezmu kolem a kolem vydržel jsem tři hodiny zkoumat pohledem Louisovo tělo, převážně tvář.

" Harry..." ze zamyšlení mě vytrhl Niallův hlas. Vzhlédl jsem a podíval se mu do očí s němou otázkou, co mi chce.

" Drž se kamaráde..." řekl nakonec a pevně mě objal.Bylo to... příjemné. Tak zvláštně jiné, než když vás objímá mamka, nebo ségra. tohel bylo přesně to povzdbuzující objetí, které jsem celou dobu potřeboval. Ale kydyby se kdokoli ptal, pak se to nikdy nestalo a už vůbec se mi to nelíbilo...

" Ještě jsem ti ani nepoděkoval, že?" zeptal se mě Louis, když už jsme na pokoji byli opět pouze my dva.

" Za co?"

" Víš... když jsem se v noci probudil v nemocnici a ještě jsem necítil většinu svého těla... začal jsem panikařit... a ty jsi tu byl a pomohl mi." díval se na mě neuvěřitelně oddaně. A já ho nemohl zklamat.

" Neudělal jsi nic špatného, každý by asi zpanikařil... " snažil jsem se znízt povzbudivě.

"Měl jsi celou dobu pravdu, bylo to jen díky mnoha lékům v mé krvi. Budu sice muset na rehabilitace, ale budu v pořádku..." ujišťoval mě " Víš... nemohl bych tě poprosit... je mi to vážně trapný, ale já tu nechci být sám... nemohl bys... no, spát se mnou v jedné posteli?" vymáčkl ze sebe konečně.

" Dobře ale pod jednou podmínkou..."

" J-jakou?" viděl jsem jak se mu strachem rozšiřili oči.

" Budeš mi muset říct, čeho se tak moc bojíš..." tohle jsem prostě potřeboval vědět.

"Víš... Byl jsem malý, hodně malý..." hrál o čas, to bylo vidět " Stalo se mi něco, co by nikdo v nemocnici nečekal. Nehce se mi o tom moc mluvit... ale byl jsem na tom dlouho špatně a já se stále bojím, že se ten doktor někde objeví a udělá to znovu..."

The end... :D next Chapture will be, maybe in wednesday. Moc se omlouvám, jestli to není nic, moc ale jsem vyšťavěná a momantálně myslím jen na postel... have a nice day! :D

Jsi jen můj!Kde žijí příběhy. Začni objevovat