Když jsme seděli na lavičce, tak jsem měla opřenou hlavu o Kubovo rameno a stále koukala na ten překrásný prsten a usmívala jsem se, protože jsem byla nejšťastnější holka na světě, asi po 10 minutách jsme se rozhodli jet domů a oznámit ostatním tu velkou novinku, takže jsme nasedli do benza Kuba řídil Dominik byl vedle něho a já seděla vzadu a stále jsem sledovala ten úžasný prsten, protože jsem tomu nemohla uvěřit, že se to stalo, ale stalo se to a byla jsem nejšťastnější žena na světě, protože budu mít za muže toho nejúžasnějšího kluka, jakého jsem potkala " každopádně dneska si nedělej plány, jelikož strávíme den spolu" řekl a usmál se "dobře Kubí" usmála jsem se a zahleděla jsem se z okýnka auta na noční Pardubice.
Když jsme dojeli před byty, tak jsem vystoupila z auta šla za Kubou a chytla ho za ruku, bylo to tak roztomilé Domča šel za námi a celou dobu na nás koukal "vy jste hrdličky" řekl se smíchem "my víme" odpověděl mu s pyšným úsměvem Kuba.
Když jsme došli nahoru před byt, tak Domča odemkl a ihned se řítili ke dveřím kluci, kteří na nás koukali a zadívali se na můj prstýnek, který jsem na sobě měla "co nám zase uniklo?" zeptal se zvědavě Robin, aniž by spustil pohled z toho prstýnku "tato překrásná žena se brzy stane paní Vlčkovou" řekl Kuba a dal mi pusu na čelo "COŽE?" zařval Martin "je to tak" řekla jsem a ukázala jim můj prsten "kdy bude svatba?" zeptal se zvědavě Hasan "nevíme přesný termín, ale chceme to nějak během léta" řekl Kuba a já pouze kývla na souhlas "to se musí jít zapít, že slavný Yzomandias se bude ženit" řekl Hasan a ihned šel do kuchyně vytáhl skleničky na panáky becherovku a všem nalil panáka a my pouze čekali, až všichni dostanou panáka "tak na budoucí novomanžele" řekl Robin a připil si s námi a ostatní kluci též "děkujeme" řekla jsem a usmála se na ně a oni úsměv opětovali. Asi po 5 minutách když každý v sobě měl asi 5 panáků, tak se mi udělalo špatně a ihned sem běžela do koupelny, kde jsem se vyzvracela "jsi v pořádku?" zeptal se zděšeně Kuba "jo jsem" odpověděla jsem a ihned zase zvracela, vytáhla jsem telefon a ihned napsala Domčovi...
El: Domi? Přijď prosím do koupelny
Dominik: jo jasně už jdu za chvíli jsem tam
El: dobře děkuji
Dominik: nemáš zač
Na to jsem hodila pouze zobrazeno a do tří minut Domča přišel a já mu odemkla "jsi v pořádku El?" zeptal se se starostí v očích "j-jo jsem můžu tě o něco poprosit? Zajel by jsi do obchodu pro těhotenský test radši prosím?" zeptala jsem se ho se smutkem v očích a on kývl na souhlas a ihned vyrazil " kdyby se tě Kuba ptal kam jdeš, tak řekni, že mi jdeš koupit něco na nevolnost a pro jistotu něco kup, kdyby to chtěl vidět" řekla jsem a on kývl na souhlas a odešel, já mezitím seděla na podlaze úplně ve stresu a se slzami v očí..
Z pohledu Dominika:
Když jsem odešel z koupelny, tak jsem běžel po schodech a šel směr vchodové dveře " kam jdeš?" zeptal se Kuba "jdu do lékárny něco koupit El na nevolnost" řekl jsem a on jen kývl na souhlas a nechal mě jít. Když jsem jel po ulicích města, tak jsem zastavil u nejbližší lékárny a ihned tam běžel "dobrý den mohl bych poprosit jeden těhotenskej test a něco na nevolnost?" zeptal jsem se té milé prodavačky a ona mi ihned donesla test a prášky na nevolnost "dělá to 300 Kč" řekla, já kývl a vytáhl z peněženky peníze a zaplatil jsem " děkuji nashle" řekl jsem a ihned běžel k autu.
Když jsem dojel domů, tak jsem sundal boty test schoval pod mikinu a běžel do koupelny, kde jsem zaklepal a čekal než odemkne a ihned tam vešel "tu máš test a nějaké prášky" řekl jsem s úsměvem a ona mi úsměv oplatila, já jsem odešel a šel čekat na chodbu..
Z pohledu El:
Když mi Domča dal test a ty léky, tak jsem si ihned šla udělat test a čekala, co se tam objeví..
Asi po 5 minutách jsem se na test podívala a nemohla věřit vlastním očím...
*pozitivní*, jakmile jsem to uviděla, tak jsem se rozbrečela ne štěstím, ale smutkem, protože jsem se bála, co řekne Kuba, co když to nebude chtít, c-co když mě opustí odemkla jsem dveře na chodbu, kde stál ustaraný Dominik a když mě viděl, tak mě ihned obejmul a nic neřekl, já jsem vzala test a šla do obýváku, kde byl Kuba, bála jsem se mu to říct "Kubo?" řekla jsem se slzami v očích a s testem, který jsem držela za zády "ano kotě? Co se stalo?" zeptal se ustaraně "n-no víš.." nedořekla jsem to, protože jsem se rozbrečela "co se stalo? Notak babe neplakej" řekl se smutkem v očích "budeš otec" vykoktala jsem ze sebe a ukázala mu test "c-cože? Já budu táta?" zeptal se nechápavě a koukl se na test, nic neřekl jen ke mě šel a silně mě obejmul a dlouze mě políbil "budu se o vás starat, jako o poklad budu vás bránit, budu vás rozmazlovat" řekl Kuba a jenom se mi podíval do očí "všechno nejlepší zlato" řekla jsem a dala mu pusu "VLČEK BUDE FOTR" zařval Robin a hned nás šel obejmout "ja vám říkám, že budeme nejlepší strejdové, jako nikdo jiný" řekl egoisticky Dominik "a naučíme to dítě hulit a chlastat" řekl JS "tak na to zapomeňte" řekla sem "no to fakt ne" řekl Kuba a já se jenom usmála "a když to bude kluk, tak to bude Jakub Vlček junior" řekl pyšně Kuba " a co když to bude holka?" zeptala jsem se s nadzvednutým obočím "tak to bude Elen Vlčková po její nejkrásnější mamince" řekl Kuba a dal mi pusu do vlasů "to ještě nevíme Kubíčku uvidíme" řekla jsem "El? Oblékej se dneska strávíme den spolu" řekl Kuba a já jsem ho poslechla a začala se oblékat...
