Když jsme zamkli dveře, tak jsme k výtahu a ano konečně bydlím v bytě, co má výtah přivolali jsme výtah a čekali, až dojede do našeho patra bydleli jsme v 10 patře, takže kdyby tu nebyl výtah, tak asi zdechnu, když výtah dojel a otevřeli jsme dveře, tak jsme nastoupili do výtahu zmáčkli tlačítko přízemí a jeli jsme dolů, když jsme byli v přízemí, tak jsme vystoupili a šli směr vchodové dveře, když jsme vyšli, tak jsem se nadýchala čerstvého vzduchu a Kuba mě chytl za ruku "mám strach" řekla jsem "copak se děje kotě?" zeptal se Kuba "mám strach, že něco nebude v pořádku s naším dítětem Kubí" řekla jsem se smutkem "jediné, co nebude v pořádku, tak bude ta jeho krása po jeho/jejím otcovi" řekl Kuba pyšně a usmál se "a taky krása po mamince" koukl se na mě, já se jenom usmála a chytila ho pevně za ruku "všechno bude v pořádku kotě neboj" řekl na uklidněnou Kuba a usmál se, když jsme procházeli ulicemi Pardubic, tak se najednou Kuba zeptal "kotě? On už je květen že? A ty máš narozeniny 22 června, že?" "ano Kubíčku dobře si to pamatuješ" řekla jsem a usmála se "a jsi ve 4 měsíci, takže to odpovídá" řekl Kuba "co odpovídá?" zeptala jsem se nechápavě "no že jsi těhotná od té první noci, co jsme se poznali, protože tu noc jsi neměla antikoncepci a já neměl gumu, takže to tomu odpovídá a navíc ti pak bylo špatně, co si tak pamatuju, jak jsi si dala ještě ten Xan, kterej byl naštěstí slabej no jo Dominik má špatný zdroje, takže dítě je v pohodě a v té nemocnici to podle mě ještě nevěděli" řekl Kuba a já jsem se jen zarazila "to dává smysl" řekla jsem z ničeho nic "vidíš, jak máš chytrého může?" řekl egoisticky a já se jen usmála "ano toho nejchytřejšího" řekla jsem a dala jsem mu pusu "každopádně kotě mám termín na svatbu, ještě než by se děcko narodilo, je květen, takže v srpnu bych naplánoval svatbu, stejně jsi dostudovala, takže pokud souhlasíte paní Vlčková?" zeptal se a já jen kývla na souhlas" každopádně v červnu naplánujeme přesný termín, místo atd prostě ty všechny sračky" řekl a já se jen usmála, když jsem se podívala před sebe, tak jsem zjistila, že jsme před nemocnicí, jen jsem se zhluboka nadechla a vešla společně s Kubou do nemocnice, když jsme došli před ordinaci, tak jsme si sedli a čekali, asi po 7 minutách přišla sestra "Elen Kováčová" zavolala moje jméno a já se zvedala a Kuba též "a vy jste kdo?" zeptala se Kuby a projela ho pohledem "já jsem otec dítěte a budoucí manžel této dámy" řekl Kuba pyšně a já se jen usmála "pojďte dál" řekla doktorka "dobrý den" řekla jsem a usmála se a ona mi úsměv oplatila "dobrý den" řekl Kuba "tak, jak se cítíte?" zeptala se mě lékařka "no poslední dobou mám nevolnosti a cítím se vyčerpaná" řekla jsem "ano teď se budete cítit hodně vyčerpaná, ale časem to všechno bude v pořádku, teď si vás pouze prohlédnu, abych věděla, že vaše miminko opravdu v pořádku" řekla mile a já si lehla na lehátko, dala mi nějaký gel na břicho a provedla ultrazvuk a já pouze sledovala obrazovku, kde jsem viděla miminko, Kuba se pouze díval a držel mě za ruku "je to děvče nebo chlapec?" zeptala jsem se "vypadá to na chlapečka" řekla doktorka "předpokládám, že budete chtít snímek z ultrazvuku paní Kováčová" zeptala se doktorka a já kývla na souhlas, jakmile provedla ultrazvuk, tak mi dala papírové utěrky, abych si setřela ten gel a ona šla pro snímek ultrazvuku, Kuba nic neříkal a pouze se na mě díval" nemůžu uvěřit tomu, že budu otec a budu mít syna" řekl a podíval se na snímek, který přinesla lékařka "hlavně se vyhýbejte cigeretám, alkoholu, drogám, dlouhé chůzi a těžkým pracím" řekla lékařka "a ještě menší dotaz, vy jste měla, asi zhruba ty 3-4 měsíce zpět Xanax?" odpověděla a já kývla na souhlas "ano, ale bylo to omylem nechtěla jsem" řekla jsem a sklopila pohled do země "nic se neděje miminko je v pořádku, jen si na to dávejte pozor prosím" řekla s obavou lékařka a já kývla na souhlas "můžu se na něco zeptat já?" spustil Kuba "ano zajisté můžete" otočila se na Kubu lékařka "může mít pohlavní styk, i když je těhotná? Dořekl a já se jen plácla na čele a nic neříkala radši" no, dle mého ano, ale musíte být opatrný, takže nejlépe s ochranou, ale hlavně ne každý den, to by mohlo ovlivnit miminko" řekla lékařka a Kubovi se rozzářily oči, jako malému děcku "každopádně slečno Kováčová termín určíme, při další kontrole za měsíc, ale nějak ke konci léta určitě možná v září" řekla a usmála se a já jsem úsměv opětovala "dobře děkujeme na shledanou" řekla jsem, když jsem vstala a byla na odchodu "na shledanou" řekla a usmála se "nashle" řekl Kuba a šel hned za mnou, když jsme vyšli z nemocnice, tak jsme šli směr benzo a jeli domů...
