Kapitola druhá

22 2 0
                                    

Další den ráno se Sarah probudila celá nesvá a nejraději by zůstala celý den u sebe v pokoji. Jenomže i tak musela jít dolů aspoň do kuchyně. Seběhla dolů a udělala si snídani, když v tom najednou přišla do kuchyně matka, smutně koukala na Sarah.
„Zlatíčko, copak se děje?" zeptala se.
„Nic se neděje, to jenom ta blbá vejška." odfrkla si Sarah.
„Holčičko moje, já vím že je to pro tebe těžké, ale když máme tu možnost tak proč ji nevyužít." snažila se jí uklidnit mamka.
„Jenže vy to nechápete. Je jedno jaká je možnost a je mi jedno co si myslíte ale já Gingera a ostatní neopustím!" rozzuřila se Sarah.
„Podívej se na Joshe..." začala mamka.
„Jenže já nejsem on a nikdy nebudu!!" Sarah zvýšila hlas a se svou snídaní odešla do pokoje.
Když dosnídala, šla si udělat ranní hygienu, převlékla se do koňského oblečení a vydala se ke koním.
Postupně všem vyklidila boxy a šla všechny nakrmit. Tentokrát si vyvedla Princess a rozhodla se s ní jet na krátkou vyjížďku. Princess je 10ti letá kobylka se sněhovou barvou.
Ovšem se ale něco přihodilo.. Princess se splašila a vyděsila se, a proto teď utíká jako o život. Sarah se jí snaží uklidnit, ale marně. Potom co se podařilo Princess doatat pod kontrolu, tak si Sarah řekla že se radši vrátí
Když se vrátila, odsedlala, vyčistila a nakrmila Princess, rozhodla se že se vrátí domů, když uviděla otce, naštvanost v ní stoupala, a proto se rozhodla že si vezme knihu a půjde na louku si odpočinout.
Jak si tak ležela, uslyšela nějaké kroky.
Jenže téměř na tu louku nikdo nechodil. Rozhlédla se a nikoho neviděla, sedla si a pozorně sledovala ale nikdo nikde. Až pak v dálce uviděla nějakýho muže. Přimhouřila oči a snažila se zjistit kdo to je. Když se přibližoval, začala si být nejistá, jestli má utéct, ale najednou ji tělo neposlouchalo a zůstala strnutá.
Ale nakonec zjistila, že je to Nick.
Nick je mladý, vysoký kluk z vedlejší vesnice a občas spolu pracujou na poli. Spadl ji kámen ze srdce že to není nějaký úchyl.

„Ahoj Sar" pozdravil
„Nazdárek, už jsem se lekla že si nějaký úchyl" řekla Sarah.
„Proč bych měl být úchyl?" vyptává se Nick.
„Tak ja nevím, když tu skoro nikdo nikdy nechodí" odfrkne si Sarah.
„Můžu si přisednout?" ptá se Nick.
„Jasně"
„Něco jsem zaslechl. Tak co ty a ta vysoká?" vyzvýdá Nick
„No co nic" odfrkne Sarah
dál pokračují v koncerzaci...
„Tak fajn, hele asi začne pršet nepůjdeme už?" ptá se Nick.
„Radši asi jo" Sarah popadne batoh a deku a rozejdou se.

Sarah a dobrodružství Kde žijí příběhy. Začni objevovat