My FREEDOM |cz|

|2| Rozruch

Pořádně se protáhnu a promnu si oči, když mě oslní sluneční svit. Opatrně se posadim a kouknu na svůj mobil.

,,Kurva" zanadávam si. Zaspal jsem. Ughh, zrovna když mam službu místo Hyemina.

Svižným krokem jsem zamířil do koupelny a spáchal ranní hygienu. Hlavou se mi ještě proháněly myšlenky o tom, jak jsem nemohl slyšet svůj budík.

Začíná mi to krásně teda. Pomyslel jsem si. Po doladění svého outfitu, jsem popadl klíče a hodil si je do tašky přez rameno.

----

V práci jsem měl cca 20 minutové spoždění. No skvělé.

S povzdechnutím zatlačím na kliku a otevřu dveře. Hned, jakmile jsem je za sebou zavřel, padl můj zrak na šéfá.

Stál opodál naproti mně, akorát vyšel z kanceláře jak se zdá.

,,Kde seš?! Myslíš si že je tu málo práce nebo co?" začal se přibližovat blíž a blíž.

Očividně neměl moc dobrou náladu a já  mu akorát nalil víc vína do jeho poháru trpělivosti.

Stoupl si přede mě a zaťukal svým ukazováčkem na mou hruď. ,,Máš štěstí, že Hyemin nechodí mezi prvníma" dodal s odfrknutím a pak odešel zpět do kanceláře.

,,Omlouvám se" řekl jsem už do prázdna a zamířil do místnosti pro personál.

Sundal jsem si lehkou mikinu a vzal si zástěru. Porovnal jsem svůj vzhled v zrcadle a trochu zpozornil, když se rozeznělo vyzvánění mého telefonu.

Zpozornil jsem ještě víc když se na obrazovce ukázala: 엄마 (máma) promnul jsem si čelo, protože jsem úplně zapoměl...

,,Tae, tak co? Už jsi na cestě?" vyzvídala.

,,No, umm jak to říct.." odmlčel jsem se.

Uslyšel jsem z druhé strany povzdechnutí.

,,Co se zas stalo?"

,,No ... já- musel jsem vzít směnu a tak asi nepřijedu" přiznal jsem.

,,Tak dobře, příště si ale čas uděláš že?" zeptala se, trochu posmutněle.

,,Ano ano, neboj" nervózně se pousměju.

Od hovoru mě vyrušil Woo co akorát vešel do dveří. ,,Tak tady jsi, pojď. Máme toho docela dost" řekl kapku udýchaně.

,,Hned jdu!" kývl jsem na něj a pousmál se. Svůj pohled jsem přesměroval ke svým botám.

,,Mami už budu muset. Pak ti zavolám"

,,Jasně, ahoj" řekla kapku naštvaně i smutně.

Položil jsem hovor a následně i telefon a šel za Woosungem.

Mamka zněla kapku naštvaně, ale to protože jsme se neviděli tak přez měsíc. Chápu jí, ale na druhou stranu ... nemám čas vždy.

----

Už je okolo jedné a já mam fakt plno práce, stíham jen tak tak. Akorát jdu do druhého patra přinést ramen a jablečný džus.

,,Děkuji" řekla slečna a já se na ní usmál. Přešel jsem k dalšímu stolu a sebral pár špinavých talířů.

Hned na to, jsem uslyšel jakýsi rozruch dole. Scházel jsem schody a zahlédl manažera a.k.a šéfa, jak tam s někým argumentuje.

Achjo, ať se někdo zkusí hádat s člověkem, kterej i když tu pravdu nemá, tak jí prostě bude mít a tečka.