Refe Holmes 2

4. Zatknutí

Pomalu jsem popíjela víno a pohledem hledala Enolu dokud jsem ji konečně nenašla jak mluví s.. panem lyonem? Nevypadal zrovna nadšeně, vím že jsem říkala že do toho nebudu zasahovat, ale bez gardedámy s ním mluvit nemůže. ,, Omluv mne prosím"
Přikráčela jsem k nim a milé se usmála ,, omluvte ji, je mladá a je na plese poprvé. Znáte to první ples, stres a tak" pan Lyon se na mě nuceně ze slušnosti usmál a já jsem odvedla Enolu na balkónek.
,, Enolo nemáš gardedámu bez ní s nikým mluvit nemůžeš pokud s ním netančíš a proč jsi vůbec k sakru mluvila s panem Lyonem!?"
Nepochopila jsem že jde na ples a neví tyto základní věci ale nechtěla jsem být jako má matka takže jsem se jí to snažila normálně vysvětlit.
,, William Lyon je mák!"vykřikla Enola a já na ni jen zírala než jsem to stihla vstřebat ,, Jsi si jistá? Enolo k tomuhle potřebuješ důkazy a je to vážně obvinění" Zatřepala jsem hlavou když jsem slyšela vyhlášení dalšího tance
,, Budu muset na další tanec, dávej na sebe pozor, neupoutávej pozornost a sežeň si gardedámu pokud s někým chceš mluvit, nebo se nauč tančit, ale za noc se to nenaučíš" uhladila jsem jí vlasy ona pouze přikývla a já rychlou chůzí šla na pódium a začala tančit, zas.

Uběhlo pár tanců a Enola stále nikde.
Během tanců jsem poznala různé může, jeden velmi přívětivý, druhý citlivý, další zkoumavý az moc se vyptával, ale musím uznat každý z nich mi moji lásku k Sherlockovi ještě zvýšil. Konečně jsem videla Enolu, bavila se s nějakou blondýnkou.
Když blondýnka odešla vydala jsem se k Enole.

,, Vím že nedodržuji to že tě nechám ale nejsem tu že bych tě poučovala jen to tu začíná být poněkud, jak to říci a kdo vůbec byla ta dívka"
Začal jsem konverzaci
,, Nudné?" S úsměvem doplnila moji větu a já jen přikývla.
,,Sicily"
,, Á, koukám že se tu ukázal i Tewksbury, už jste se bavili? A proč na něj tak civíš. Vypadá to špatně tak nekoukej tak žárlivě"zamávala jsem ji před obličejem aby mě vnímala.
,, Viděla jsi sebe když jsi koukala na Sherlocka?" Pozvedla obočí a já se začala velmi, velmi stydět, tak jsem raději změnila téma.
,, Máš někoho na poslední valčík?"
Enola překvapivě přikývla a ukázala mi její lístek ,, proč zrovna Will Lyon?" Nechápala jsem co furt s nimi má. Vím že to souvisí s případem ale netuším jak ,, Potom ti to vysvětlím, ale měli by jsme na pódium"
Vyhlásili poslední valčík
Stoupla jsem si k Sherlockovi. Tento tanec byl nekonečně napjatý, Enola se dívala sebevědomě na Tewksburyho a William Lyon vypadal nesvůj. Tewksbury oplácel Enolin pohled a ta dívka co s ním tančí byla ke mně otočená takže jsem ji neviděla do tváře.

Konečně v tom nejistém tichu začala hudba
S Sherlockem jsme tančili a já byla připravena říct něco skvělého..
,, Musím ti něco říct..." Začala jsem se tvářit vážně abych ho trochu postrašila.
On je svraštil obočí a naznačil mi abych pokračovala
,, Čekám další dítě" zářivé jsme se oba usmáli, z části jsme věděla že bude šťastný, ale druhá část nevím proč se bála, asi je to normální. Doufám.
,, Nevím co říct, mám velkou radost"
Po tom co to dořekl náš tanec byl ještě víc vášnivý, ladný a neskutečně uklidňující.
Hudba utichla

Udělala jsem pokrle a odešli jsme z pódia, semtam jsme se bavili s různými páry. Ale zase jsem nemohla najít Enolu a tentokrát ani Tewksburyho. Hledala jsem než mě vyrušil dav co se scházel na jednom místě. Podívala jsem se na Sherlocka, kývla jsem a pomáčkli jsme se dopředu. V hlavě mi znělo jen ,,prosím ať to není kvůli Enole, prosím ať to není kvůli Enole...".
Konečně jsme se promáčkli dopředu viděla jsem Enolu jak ji vede policie.
Vykročila jsem dopředu ,, Není to nějaký omyl Lestrade? Je nevinná"
Lestrad jen zakýval do stran hlavou v záporném smyslu a obešel mě.
Sherlock mě chytil za ruku a šel se mnou do šatny pro kabát.
,, Jdem za Grailem, počkáš venku"
Sherlock rozhodl i za mě, vadí mi to ale moc na výběr jsem neměla.
Šli jsme po tmavě ulici osvícenou pár lampami. ,, Chudák Enola, měla jsem si ji všímat dřív asi byl špatný nápad když jsem odjela, měla jsem s ní trávit víc č-" vyčítala jsem si, ale naštěstí mě z toho Sherlock dostal ,, Není to tvoje chyba" dále už jsme šli jen tiše, ale rychle.

Konečně jsme došli před nějakou velkou budovu, já jsem tedy zůstala stát před barákem a jen tak se rozhlížela po okolí, nevěděla jsem co mám dělat.

Sherlock

Vešel jsem dovnitř po vyleštěné podlaze chtěli mě zastavit, ale já jen jako vždy odpověděl ,, nebuďte směš-" než jsem to stihl doříct tak předemne bouchla do stolu mně dobře známá hůl ,, Inspektor Grail" jen jsem mu koukl do očí když vyšel z temné strany sloupu.
,, Pan Holmes, kdepak máte svou ženušku"- Grail
,, Má žena zde není. Jdu kvůli sestře. Pokud ji propustíte.. velmi to ocením.
Je to pořád má schovanka"-já
,, A vražedkyně"-grail
Jakoby si myslel že mě přemůže
,, Vaše důkazy proti ní můžu vyvr-"-já
,, Mám jich spoustu! Viděli ji jak se s obětí hádá, sleduje ji, pere se s ní a konečně stojí nad jejím mrtvým tělem a když jsme ji tam našli s krví na rukou tak zdrhla!"-Grail
,, Já jsem tam byl. Stopy na dveřích ukazují násilí, nedávné. Známky potyčky, stopy bot od tří nezvaných hostů, jeden z nich byl tlustý"-já
Usmál jsem se na obézního strážního.
,, Soudě podle výšky a rozsahu poškození místa, vlákna látky a skvrny krve naznačují že tam byla další osoba, nejspíš žena která se bránila pomocí ostré improvizované zbraně"-já
Všiml jsem si jak si obézní strážný zakrývá bodnou ránu.
,, Než utekla oknem. Řekl bych, že šlo o cílené pátrání a o výslech, potom přišla má sestra a vy jste dorazil překvapivě rychle po ní..
Tak pustíte ji vy, nebo mám já:)"-já
Rád vidím výraz poražených.
,, Seržante Biestne prosím"grail
Přisunuli na mou stranu stolu papíry
,, Porovnání otisků prstů, nový vynález. Švýcarský, slyšel jste o tom"-Grail
,, Slyšel"-já
,, Chcete se podívat?"-Grail
Pomalu ale jistě jsem přistoupil ke stolu, byl tam Enolin otisk prstu byl zřetelně stejný jako na noži.
,,Velmi nám usnadňuje práci zejména v případě vraždy"grail
,,Sestra se té zbraně vůbec nedotkla"-já
,, Tak proč ty její otisky?"-Grail
Ten jeho úsměv.. neskutečně provokativní, diplomaticky jsem dokráčel ven. Když ještě zařval ,,Pozdravujte svou ženu!"
Otočil jsem se a přikráčel zpátky
,, Už nikdy, nikdy nemluvte o mé ženě"
Vyšel jsem ven plný vzteku!

Refe

,, Tak co?" Nedokázala jsem z jeho obličeje vyčíst co se stalo, jen tak stal a najednou odkopl nějakou ceduli která odlétla na druhou stranu silnice.
Vyvalila jsem oci a raději se už neptala.