Vrah v srdci countryhumans (Dokončeno)

*4 kde to jsem *

Žeby možná už v této kapitole bylo Česko se Srbskem ???

*pohled Česka o týden později*

Sedím a jen tak koukám do misky plně krůpěj jak si plavou v mléku.
Když v tom se otevřou dveře a do kuchyně přijde máma s úsměvem na tváři.

M🇨🇿: Česko.

🇨🇿: Jo.

M🇨🇿: Budeš mít sourozence.

🇨🇿: C-co.

M🇨🇿: co na to říkáš.

🇨🇿: Jak jako sourozence ty ses pokusila s USSR o dítě.

M🇨🇿: ano a vyšlo to.

🇨🇿:......

Byl jsem naštvaný ale nechtěl jsme aby máma byla smutná takže sem nic neřekl a snědl si snídani.

*Pohled Česka 16let*

🇨🇿: Mami du dnes s kámoši na hřiště tak pa.

M🇨🇿: dobře ale do 12h ať si tu.

🇨🇿: Dobře paaaaa.

M🇨🇿: ahoj

Měl jsem už vše v batohu a mohl vyrazit měl jsem se dnes sejít s Polskem u něho u baráku. A po chvilce konečně přišel trvá to asi 5min pešky k hřišti takže sme se bavili.

Když sme prišli tak už tam byly všichni 🇷🇺🇷🇸🇵🇱🇨🇦🇺🇲🇩🇪 pozdravili nás a mi sme si k nim přisedly a bylo řečeno že budem hrát flašku. Dobře sme se bavili a pak to padlo na Srbsko a měl mu zadávat úkol Amerika.

🇺🇲: Takže Srbsko dej pusu Česku.

Všichni stichli když to řek Amerika a já se začal červenat byla pravda že se mi začal líbit Srbsko ale že si sním mám dát pusu před všemi já si myslel že tam asi umřu.

Srbsko se přiblížil ke mně ale v tu chvíli se mi svět zatočil před očima a já spadl. A potom už je a jen tma.

*Pohled Srbska*

Byl jsem úplne natešený že můžu konečně políbit Česko tak dlouho sem na to čekal a teď je ten den kdy to můžu udělat přiblížil jsem se k němu a v tu chvíli z ničeho nic spadl. Lekl jsem se ale stihl jsem ho chytit než spadl úplně na zem snažil jsem se ho probouzet ale nešlo to. Tak Kanada zavolal záchranku a Rusko zavolal svému otci aby to řekl jeho mámě. Když odjížděl tak mi bylo smutno měl jsem chuť teď všechny zabít ale ne.

*Pohled Česka o 3h později*

Probudil jsem se ale v nějaké místnosti která byla celá bílá. Rozkoukal jsem se a potom za mnou přišla sestřička a ta mi něco mlela ale ja nedával pozor takže vlastně nevím co mi řekla.

Už sem tu tak hodinu a furt nic. Po chvilce do pokoje vtrhla máma. A hned běžela ke mně.

M🇨🇿: co se stalo!

🇨🇿: Já nevím.

M🇨🇿: jak nemůžeš vědět.

🇨🇿: Jen se mi zatočil svět a potom sem ležel tady.

M🇨🇿: dobře doktor říkal že tě dnes propustí že to nebylo nic vážného.

🇨🇿: Dobře.

Odešel jsem z nemocnice a máma šla ještě nakoupit takže sem šel s ní a pak domů.

Doma sem zas byl na Pc nebo dělal něco do školy protože mě máma nechtěla pustit ven. Už bylo kolem 7 a za mnou přišla ségra se smutným výrazem.

🇨🇿: Co se stalo slovi.

🇸🇰: Sedmikráska umřela.

🇨🇿: Jak to.

🇸🇰: To já nevím ale už byla stará tak asi pro to.

Přišla ke mně a začala brečet a já sem ji utěšoval ale moc to nešlo. A tak po dlouhé době mi usnula v náručí a já ji odnesl do pokoje. Jo a asi se ptáte kde je to dítě jak má máma s USSR jo tak to je u USSR a žije si tam.

Přišel jsem dolů a šel do obýváku a když sem chtěl jít do kuchyně tak sem tam slyšel máma a USSR jak po sobě řvou. Nakoukl jsem a viděl jsem jak máma brečí a USSR na ní řve nevěděl jsem co mám dělat a tak sem tam nechal mamu. USSR se po chvilce hodně naštval a hodil po mamce talíř přímo do obličeje. A mě se z toho chtělo brečet. Pak jen USSR odešel a mama tam takhle ležela. Přiběhl jsem k ní a zavolal záchranku A ten večer ji odvezli plus přijela policie a ta to řešila s USSR.

Další den ráno sem zašel k Rusku a doufal že tam nebude USSR. Zazvonil jsem a po chvilce otevřel Rusko.

🇨🇿: Ahoj Rusko.

🇷🇺: Neser mě a vypadni!

🇨🇿: Ale proč?

🇷🇺: Ty se mě ptáš proč protože tvoje zasrana mama se pohádá s mim otcem a kvůli tomu musel jít na výslech kde bude jak dlouho to na nevím tímhle jsi mě fakt nasral už nebudem kámoši už NIKDY.

🇨🇿: A-ale.

Byl jsem v šoku a utekl příč do lesa. Tam sem se rozplakal já vím je mi 16 ale prostě to byl dlouholetý kámoš. Když sem tam seděl na zemi tak sem uslyšel křik. Lekl jsem se a chtěl utéct domů ale někdo mě chytil za ruku ale bouchl mě něčím. A potom sem spadl.
Probudil jsme se někde v nějaké posteli a nemohl jsme se pohnout měl jsem svázané nohy i ruce....

Tak nic třeba příští kapitola hmmm