popularita (tokyo Ghoul X Bnha)

I.

„Tak jak se teda rozhodnete? Půjdete na UA a zúčastníte se výuky, nebo vás necháme poslat do věznice, kde na vás budou dělat 'pokusy'?" zeptal se nás ten muž. Nechtělo se mi popravdě ani jedno. Ale do té věznice se mi rozhodně nechce. Je tam pár lidí, které znám a nechci se s nimi vidět.
Koukla jsem se na Suzuyu a Kanekiho, ale ti ještě byli v bezvědomí.
Chtěla jsem sebou pohnout, ale bránili mi v tom řetězy kolem ruk, noh a vlastně celého těla.
Podívala jsem se na toho muže. Hnusil se mi. „Půjdeme na UA" řekla jsem s jistotou v hlase.
„Nu dobře, hned jdu informovat vedení o tvé odpovědi."

*O pár hodin dříve* °>°

„tady máte to kafe. Bude te si chtít ještě něco objednat, nebo už chcete zaplatit?"
„Ne, to je vše, už zaplatíme"
Řekl Eki a my si usrkli kávy. Miluju kávu.
Byli jsme zrovna v kavárně Anteiku. Eki říkal, že to tu zná a dřív tu i pracoval, tak nás chtěl sem vzít. Už dlouho jsem nebyla v Japonsku.
„Hey, Aki, půjdeme dnes na Karaoke? Už jsme dlouho nebyli a co vím, tak to i vylepšili! Co jsem zjistil, tak to zaznamenává jak zpíváš a jestli to zpíváš falešně nebo moc rychle a tak. Pokoříme rekord?" mrkl na mě Suzu a já mu na to přikývla. „Navíc už jsme dlouho nebyli v Japonsku a chci se tu trochu porozhlédnout" opět jsem mu na to kývla.
„Hey Eki! S Aki jsme se domluvili, jestli by sme nezašli na karaoke a pokořili rekord ve zpívání. Co na to říkáš?"
„A nebyl by to podvod? Však víš. Nebylo by to fér"

Takhle se tam ti dva dohadovali už 5 minut, než Eki nakonec ustoupil, protože hádání se Suzuyou nemělo smysl.

Už začínalo zapadat slunce, když jsme tam došli.
Objednali jsme si místnost a vybrali písničku Killer Queen, za kterou bys dostal 300 bodů, pokud bys ji zaspíval bez chyby.
Toho se ujal Suzu, ikdyž Eki si furt myslel, že to byl podvod.
Suzuya si trochu odkašlal, aby si byl jistý, že bude mít ten správný hlas a začal zpívat

„Ještě si to pamatuju" dospíval Suzu a s radostí mi předal mikrofon. „teď ty, ale vyber si nějakou starší"
Heh, si fakt myslel, že zapomenu text nějaké písničky, kterou jsem sama složila? Ani náhodou.

„Máš krásný hlas jako vždycky, jen se mi nelíbí váš způsob podvádění"
„ALE KUŠUJ KANEKI! Přece můžeme zpívat aj kdy chceme a ne jen když nás napadne text nebo melodie na nějakou novou písničku!" řekl Suzuya naštvaněji.
„hele, oba dva máte pravdu, ale není to o tom, aby jsme si to užili? Máme fanoušky na celém světě a jediné místo, kde zpíváme, je většinou naše studio." bylo mi toho trochu líto.
„To jo Aki, ale to není, že by sme byli nějací začátečníci,” máchl rukama do vzduchu „však máme přes 500 milionů odběratelů na YouTubu a přes 500 písniček. Jsme jedna z nejpopulárnějších skupin na světě."
V tom měl ale Eki pravdu. Nebyli jsme nějaká nezkušená skupina.

Keikorei. Tak se jmenuje naše skupina.
Naše písničky znají lidé po celém světě a naše klipy jsou pro lidi záhadou. Máme i vlastní přezdívky, když děláme streamy nebo tak.
Já jsem Kei, Kaneki je Ko a Suzu je Rei, odtud i naše jméno skupiny.