Kočičí válečnice

~3. Zvrat

Tygří tlapka zesmutněla. Doufala, že Denní mlha přežije a to že bylo po ní, ji hluboce ranilo. I když žádné velké kamarádky nebyly, bylo jí líto, že zemřela tak mladá. Divoký měsíc celý zesmutněl když to Hnědomost oznámil. „Bude mi velmi chybět. Nebyla to jen zástupkyně, ale také má přítelkyně." mňoukl, když se to dozvěděl. „Dnes večer u ní budeme bdít" dopověděl smutně a odešel si do svého doupěte rozmyslet, kdo bude příští zástupce. Tygří se nabídla, že vynese Mlhu z léčitelského doupěte. Pomohl jí Hnědý vlk a tak jí vynesli na mýtinu. Tou dobou už se stmívalo, čas večeře a začátek bdění.

Tlapka si vzala malého holuba, protože neměla na jídlo chuť, ale rozhodla se, že přinese večeři sestře. Její sestra byla Jezerní hlubina. Jako malé si byly hodně blízké, ale povinnosti ke klanu je rozdělily. Vzala jídlo i Hnědomostovi. Když stála před doupětem zavolala „Hlubino!" „Ano?" odpověď zazněla tlumeně a unaveně „Něco jsem ti přinesla." mňoukla a položila před sestru myš. „Děkuju. To je od tebe hezké že na mě myslíš, ale já mám moc práce." odpověděla a já zesmutněla. Doufala, že mezi nimi vybuduje zase nějaké pouto, ale to už asi nebylo možné. Ale Hlubina uviděla, že je z toho Tlapka smutná a tak se dala do jídla. Tlapka na ni překvapeně pohlédla. „Někdy taky potřebuju jíst. Sice mám hodně práce, ale najíst se stihnu." mňoukla a Tlapka se zatetelila štěstím. Ano! Povedlo se mi navázat začátek jejich dlouho zatraceného vztahu.

Ten den spokojeně usínala s tím, že se jí povedlo navázat alespoň nějaký vztah se sestrou. Když už se chystala, že si lehne. Najednou někdo zaječel přes celý tábor. „Léčitelku!" A v hlase slyšela veliký vztek a žal. Jezerní hlubina jako na povel vystartovala z doupěte a Tlapka se rozhodla že se taky podívá co se stalo. Na malé mýtince, kde se klan scházel, ležel Zrzovous a nevypadal vůbec dobře. Hlubina se k němu sehnula a přičichla, jestli ještě dýchá a jestli má cenu mu dávat nějaké léky. Divoký už také vyběhl na mýtinu „Zachovejte klid! Jezerní hlubina se o něj dobře postará." Zavolal a věnoval Hlubině krátký pohled, ze kterého Tygří běhal mráz po zádech.

To, že se Zrzovous vrátil, se dostalo i ke Žlutoočce. Když přiběhla, prvně si Tlapka myslela, že začne všude vřeštět, ale ona jí překvapila „Jezerní hlubino? Bude v pořádku?" Zeptala se skoro neslyšně. „Nevím, udělám co budu moct Žlutoočko." mňoukla a Tlapka se zeptala „Můžu ti s něčím pomoct? Už tak máš dost práce a já bych ti ráda pomohla." Hlubina se na tlapku podívala prvně tupým pohledem, ale když vyděla můj vážný výraz, přikývla „Odnes prosím Zrzovouse zpátky do mého doupěte a vytvoř mu prosím pelíšek." Mňoukla a já jen, jako na rozkaz přikývla a odešla udělat, to co mi nařídila.

Když uložila Zrzovouse, šla se zeptat Jezerní hlubiny, jestli není potřeba s něčím pomoct, řekla jí, že se musí jít vyspat. Šla v celku bez přemlouvání, protože už se jí únavou klížit oči. Když ulehla, přemýšlela, jaký byl dnešní den, kde najednou jí pohltila únava a ona se ponořila do tmy. Když se probudila, zjistila, že není v táboře a tak se rozhlédla, kde vlastně je. Stála ve hvězdách nebo lépe řečeno na hvězdách. Najednou uviděla obrys nějaké kočky.

„Kdo jsi? Kde to jsem?" Zeptala se Tlapka. Najednou poznala, že to je Tygřoměsíc, její otec „Tygřoměsíci? Kde to jsem?" Zeptala se. „Blíží se těžké časy. Musíš naplnit Těžké proroctví." mňoukl „Jaké Těžké proroctví? Proč jsi přišel za mnou a ne za sestrou?"mňoukla tázavě „Těžké proroctví zní: Než se usmíří válka, klany se rozpojí do tří, ale jen spolu zastaví zkázu všech klanů." Zvolal a Tygřoměsíc začínal mizet „Nezapomeň: Než se usmíří válka...ale jen spolu zastaví zdá.." Volal z dáli a Tlapka už ho skoro neslyšela,. Musela přemýšlet o tom co jí řekl. „Než se usmíří válka, klany se rozpojí do tří..." Do tří klanů? Musela nepomenout na to co jí otec řekl. Zase usnula.

Ráno se probudila. Věděla, že se Těžké proroctví musí dozvědět celý klan, aby nepřišla zkáza. Tak se krátce umyla a rozběhla se na mýtinku. Věděla, že by proroctví měla říct prvně sestře a tak se rozběhla do léčitelského doupěte, ale před doupětem se zastavila, aby nikoho nevzbudila. Nakoukla dovnitř a uviděla sestru ležet na zemi. Myslela, že spí, ale jakmile uslyšela kroky tak se zvedla a podívala se kdo tam je. Když uviděla Tlapku ulevilo se jí. „Doufala jsem, že budeš spát déle." Mňoukla a unaveně se usmála. Pokynula jsem jí ocasem abychom šly dál od doupěte „Měla jsem sen o důležitém proroctví." mňoukla potichu a Hlubina nastražila uši zvědavostí „Přišel za mnou náš otec..." šeptala znovu tiše „Který mi říkal o Těžkém proroctví." pokračovala „Co je to Těžké proroctví." Zeptala se plná nedočkavostí „Než se usmíří válka, klany se rozpojí do tří, ale jen spolu zastaví zkázu všech klanů." mňoukla Tlapka „Nevíš, co to znamená?" Zeptala se Tygří sestry „Nemám tušení, ale budu o tom přemýšlet. Díky, že jsi mi to řekla." mňoukla

Najednou se ze Žlutého kamene ozvalo zavolání „Ať se všechny kočky, které jsou dost staré na to, aby si ulovili svou vlastní potravu dostaví na klanové shromáždění!"mňoukl Divoký měsíc a sestry se rozběhly, aby se schromáždily, spolu se svým klanem „Musím zvolit nového zástupce!" mňoukl a Tlapka přemýšlela, kdo by to mohl být „Novým zástupcem Hnědožlutého klanu bude Bílosrst!" Zaječel nahlas, aby ho všichni slyšeli. Všichni začali provolávat „Bílosrst! Bílosrst!" Nový zástupce se dmul pýchou a štěstím. Tygří mu to přála, ale stále přemýšlela nad Těžkým proroctvím: Než se usmíří válka, klany se rozpojí do tří, ale jen spolu zastaví zkázu všech klanů...

Doufám, že se Vám líbí další kapitola!XD

Pokud jste nečetly knihu Vlčí jiskra tak si ji koukejte přečíst!

Tak ahoj!X)