~2. Smutek

11 4 1
                                    

Tygří tlapka se probudila. Úplně zapomněla jak byla včera po boji unavená. Takže když si dolízala rány, usnula. Vstala a protáhla se. Vlezla z doupěte a rozhlédla se pod táboře. Uviděla Bílosrsta jak si před hromadou jídla čistí s Veverkotlapou srst.

Nechala je o samotě, aby je nerušila a vydala se za Jezerní Hlubinou - léčitelkou jejich klanu. Chtěla, aby se přece jen podívala, jestli nemá žádné větší zranění.
Uviděla tam ležet učedníka Deštíka a zástupkyni Denní mlhu, která jen slabě dýchala. Hlubina ji tiše hladila ocáskem, když uviděla Tlapku, zvedla se. „Máš nějaké velké zranění" zeptala se přívětivé, ale unaveně. „Jen jsem se chtěla nechat zkontrolovat, ale myslím že nic vážného podle mě nemám" odpověděla jsem. Hlubina po prohlídnutí řekla „Máš jen jeden velký škrábanec, ale jinak jsi v pořádku." „Dobře, děkuji. Bude Mlha v pořádku?" Zeptala jsem se. „Doufám že ano, ale moc dobře to pro ni nevypadá." Odpověděla a já se v tichosti vytratila, abych je nerušila.

Divoký měsíc stál na mítink a něco říkal několika válečníkům. Tygří se k vydala a slyšela jak Divoký říká „Musíte se podívat po vojácích kteří se zatím nevrátili. Hlídka Bílosrsta se vydá k Ohnivým skalám a hlídka Modré řeky k Bílému topolu. Vyberte si koho chcete." S těmi slovy se vytratil do svého doupěte. Řeka se vydala k Tlapce „Půjdeš s mojí hlídkou. Nevím jestli jsi to slyšela..." Zeptala se. „Ano, slyšela. Půjdu s tebou. Kdo ještě se k nám přidá?" Mňoukla jsem. „Přidá se k nám Čtyřlístka a Ševelka." odpověděla.

Vyrazili jsme k Bílému topolu s tím že hledáme válečníky Zrzovouse a Divotlapa , kteří se nevrátili do tábora. Šli jsme k ostružinovému křoví když Ševelka naléhavě mňoukla „Cítím Divotlapa!" Tlapka nasála pach a ano! Opravdu cítila Divotlapa pod křovím. Všechny začaly divoce hrabat aby ho z pod toho keře dostaly. Když se zdála díra dost velká na to aby ho vytáhly, vzala ho Modrá za zátylek, aby ho z pod toho keře dostala. Když byl venku myslely jsme si že je mrtvý, ale on poradce mělce dýchal a tak jsme ho opatrně odtáhly do tábora.

Když ho Jezerní hlubina viděla začala ihned s léčením a my se rozešly po táboře, protože se začínalo stmívat takže by hlídka ztratila smysl. Modrá řeka musela dát hlášení veliteli o tom jak hlídka dopadla. Tygří tlapka se vydala k hromadě s úlovky. Vzala si pěkného špačka a sedla si vedle Čtyřlístky která pojídala hraboše. Když dojedla, vydala se do školky protože koťata Žlutoočky měla už přes šest měsíců, takže z nich zanedlouho budou učenci a ona si oblíbila kočičku Šutřičku. Chtěla by, aby byla její učednice. Šutřička měla sestru Jahůdečku, která vypadala přesně jako jejich otec Zrzovous.

Najednou Divoký zavolal „Ať se všechny kočky, které jsou dost staré na to, aby si ulovili svou vlastí potravu dostaví na klanové shromáždění pod Žlutým kamenem!" Tlapka vycouvala ze školky a sešla ke Žlutému kameni. Divoký měsíc ji předtím řekl že jí dá za učednici Šutřičku, ale nevěděla že tak brzo. Když se všichni sešli pod kamenem Divoký řekl velmi známá slova „Žlutooččina koťata dosáhla šesti úplňků a jsou připravené stát se učedníky. Ode dneška" mňoukl s pohledem upřeným na Šutřičku. „Budeme až do chvíle, než dosáhne válečnického jména, říkat této učednici Šutřenka" Šutřenka se rozzářila nadšením. „Tygří tlapko, vím že jsi dobrou leč mladou válečnicí, ale myslím, že jsi více než schopna učit tuto učednici. Budeš učitelka Šutřenky" Tygří klapka se vydala k Šutřence, a dotkla se jejího čumáčku.

Divoký měsíc se otočil k Jahůdce „A tobě budeme, než dosáhneš válečnického jména říkat Jahůdka" mňoukl, když se otočil na Jahůdku. „Modrá řeko, ty ještě nemáš vlastního učedníka a musím, že této učednici předáš vše potřebné k tomu, aby se mohla stát válečnicí" zamňoukal slavnostně a Modrá se dotkla Jahůdčina čumáčku té se rozzářili oči, nad tím, že se doopravdy stala učednicí, stejně jako před chvílí Šutřenka. Všichni začali provolávat jejich nová jména a sestry se dmuly pýchou.

Najednou se z léčitelčina doupěte ozvalo žalostné kvílení a Jezerní hlubina s Hnědomostem vyběhli ven „Už-ž je na-a cest-tě ke..."zakoktala Hlubina, když se Divoký zeptal „Kdo Hlubino kdo?!"zeptal se a jeho oči prozrazovaly že se bojí co léčitelka odpoví, ale byl postavený stát tam pro svůj klan i kdyby se stalo cokoliv „Jde o Denní mlhu, už je na cestě ke Hvězdnému klanu." Odpověděl smutně Hnědomost.

Kdo si musíte že bude další zástupce? To se dozvíte v další kapitole XD

Doufám že se vám to alespoň trochu líbí
  

Zatím ahooj X)

Kočičí válečnice Kde žijí příběhy. Začni objevovat