Lost hearts

1.kapitola

Je pátek odpoledne a já stále sedím ve třídě v zadní lavici a snažím se poslouchat výklad o první světové válce,kterou vypráví pan učitel Svoboda,ale moc mi to nejde musím pořád myslet na můj vztah s Nicholasem. Abych to upřesnila s Nicholasem spolu chodíme už necelý rok,ale v poslední době náš vztah jde z kopce, nikam se  neposunul a přijde mi jako by jsme se odcizovali. Dřív jsme byly kamarádi ale v osmé třídě jsme spolu začali chodit teď jsme v deváté třídě a chodíme spolu  pořád,ale bojím se že už to tak dlouho nezůstane. Nick je poslední dva měsíce hrozně odtažitý a nepříjemný, nemá na mě vůbec čas ani o víkendech ani na jedno odpoledne.

                                 ------------->

Čekám na autobusové zastávce jako jediná a sleduju projíždějící auta.Jsem celá promoklá, protože začalo pršet a tato zastávka jako jediná ve městě ještě nemá přístřešek kam by jsem se mohla schovat před deštěm. Když jsem se trošku vyklonila abych viděla do zatáčky zda-li už jede autobus,ale místo autobusu k  zastávce zajel nějaký idiot a ohodil mě vodou z louže. Fakt úžasný den. Zkoušela jsem psát a volat Nickovi jestli bych nemohla jít k němu,ale jako vždy za poslední dva měsíce mi to nezvedal.

K mému štěstí už přijel autobus a já do něj nastoupila, všimla jsem si že jsem rozhodně nebyla jediná která byla promočená od deště. Našla jsem si místo úplně vzadu a četla si.

Po asi čtvrt hodině jsem knížku odložila a dívala se na zamračené nebe a mokré silnice. Kapky na stěnách autobusu a oknech závodila jako o závod a já se na chvíli vrátila do svých dětských let a snažila se je zastavit. Z mého hlubokého zapálení pro závody kapek na oknech mě vyrušil zvuk z repráku, který říkal jméno zastávky kde jsem měla vystoupit. Vzala jsem si batoh a hodila ho na záda. Stihla jsem to jen tak tak,ale nakonec jsem vystoupila, nevšimla jsem si ale pána přede mnou a vrazila do něj.

„ Dávej bacha kam jdeš děvče " zanadával si stařík já jsem jen omluvně kývla a vydala se domů.

                                    ----------->

Ležím ve své posteli a čtu pýchu a předsudek od Jane Austenové vedle mě leží má kočka Pomme a spokojeně spí.
Najednou do mého pokoje dorazí můj mladší bratr Jacob a směje se od ucha k uchu. A drží novou hračku." Co to máš?" Zeptala jsem se ho a odložila knížku vedle Pomme a šla jsem k němu blíž. Než se však všimnu podívat na hračku ozve se hlas, který bych poznala ihned, byla to moje nejlepší kamarádka Michelle.

„ čau Leah dnes jdeme na tu oslavu." Řekla Michelle a mě bylo hned jasné proč má můj bratříček novou hračkou ta blbka ho podplatila tím že mu jí koupila.
„ jdi si hrát do svého pokoje Jacobe." Vyzvala jsem ho a on odešel. „ ty jsi ho podplatila hračkou už zase?" Koukala jsem nevěřícně na Michelle která se jen pousmála a sedla si do sedacího pytle.„ neříkej tomu podplatila já jsem nám jen pomohla aby nás nepráskl když dnes půjdeme na ten večírek." Odpověděla a zamířila k mé skříní.
Ježiš ten večírek já na něj úplně zapomněla.

„Už mi nějaké šaty vyber." Postěžovala jsem si, protože to Michelle trvalo už hodinu.„ To jsou ty pravé." Vykřikla a vytáhla se skříně modré krátké šaty s kulatým výstřihem. Na můj vkus byly až moc krátké,ale mojí kamarádku ne přemluvím.

Stojíme před velkým domem a všude kolem se rozléhá hlasitá hudba. A za domem se časem mihnou barvená světla. Vůbec se mi tam nechtělo,ale už nemám na výběr sice bych ještě mohla vycouvat,ale to by Michelle nebyla moc ráda.

Vstoupili jsme dovnitř a malém jsem ohluchla, protože ta hudba byla ještě hlasitější než jak se zdála z venku.

Michelle mě zatáhla k baru a poprosila  o dva mojito drinky. Převzala jsem si tedy od barmana drink a vydala se za Michelle.

Vedla mě ke stolu kde sedělo hodně našich přátel a i Nick. Sedla jsem si k němu a pozdravila ho.„ Ahoj." Řekla jsem nahlas aby mě slyšel přes hlasitou hudbu. „ čau." Odsekl a dal mi kolem ramen ruku. Jeho ruka,ale na mém rameni moc dlouho nezůstala, protože se zvedl a odešel.

Už je to alespoň dvacet minut od té doby co Noah odešel od stolu a tak jsem se ho vydala hledat. Nebyl u baru a tak jsem se šla podívat k záchodům,ale ani tam nebyl. Už jsem chtěla odejít,ale v tu chvíli jsem uslyšela lehké zasténáni nějaké holky. Nevím proč jsem se zarazila,ale měla jsem divný pocit. Šla jsem se tedy podívat za roh a stál tam on . Líbal nějakou holku a ta si jeho přítomnost velice užívala.

Chtělo se mi nadávat, brečet nebo alespoň křičet,ale zmohla jsem se jen na tři slova. „ Jak si mohl?" Řekla jsem sklesle a začala vidět rozmazaně, protože se mi do očí začaly hromadit slzy a pár jich už stékalo po mém obličeji. Utekla jsem odtamtud. Potřebovala jsem nutně čerstvý vzduch. Rozrazila jsem dveře a vyběhla na zahradu. Sedla jsem si na okraj shodu a nechala volně stékat slzy po mém obličeji. Vůbec nechápu jak mi to mohl udělat. Ale víš proč nebuď blbá, proč myslíš že se tak choval poslední dva měsíce.
Řekl hlas v mé hlavě a já se rozbrečela ještě víc než předtím. Těch plno  zážitků co jsme spolu zažili se najednou vytratili a já jen viděla jak líbá tu holku.
Uslyšela jsem jak se otevřeli dveře a někdo ke mě přišel. Byl to Nicholas, ano ten Nicholas. Postavila jsem se že už půjdu,ale Noah mě chytil za zápěstí a zabránil mi v odchodu. „ co chceš?" Řekla jsem mezi tím co jsem vzlykala. Koukala jsem do těch jeho zelených oči a čekala jestli něco udělá jestli se mi omluví a nebo neudělá nic.„ Leah myslím si že-" Nenechala jsem ho nechat domluvit a řekla to narovinu já sama.„ Končíme Nicku já končím už to nezvládám jak mě ignorujes, tvoříli jsme  pár,ale ty jsi se tak nechoval a už chápu proč takže se měj ." Řekla jsem vytrhla se z jeho stisku a odešla.

AHOJ JSEM TU S PRVNÍ KAPITOLOU. BUDU MOC RÁDA ZA KOMENTÁŘ A NEBO NĚJAKÉ TYPY JAK VYLEPŠIT ME PSANÍ.