Moth [vkook]

12. Yuki u nás doma. Byl průser?

Po asi hodince přišel Yuki s mekáčem a džusem. Sedíme spolu na gauči a povídáme si.
,,A Moth, co ho vlastně vyprovokovalo natolik, že tě zmlátil? Kvůli sexu to opravdu bejt nemohlo" dá si do pusy hranolky. Povzdechnu si..,,Přišel trochu vynervovaný, klepali se mu ruce trochu. To je fakt"
Kouknu na své ruce.

,,Myslíš, že něco bere?"
,,Ta možnost tu je, ale podle mého. Jen si prožívá psychickýma problémama. Víš..má to různé fáze a každý to prožívá jinak. Ale pak nakonci končí stejně. Sebevraždou. Pokud jim není poskytnutá pomoc. Opravdu bych si s ním rád promluvil"

Kývnu hlavou. ,,Chci aby se cítil dobře, tak jako já v jeho přítomnosti. Nechápu ale co ho vedlo mě uhodit. Ale mrzelo ho to pak." Yuki mě pohladí po vlasech a povzbudivě se usmál. Cinkne mi telefon a rychle se podívám! Moth!?^^

Moth: Kdo je to.
Moth: Neumíš poslouchat!?
Moth: ZABIJU HO

Já zapomněl na kamery..sakra. ,,Yuki..kdyby přišel, neboj se ho. Nic ti neudělá" zamumlám. Zmateně se na mě podívá. ,,Děje se něco?"
Kouknu se k oknu a uvidím ho tam stát. Byla to rychlost..nejspíš mi napsal schválně pozdějc.
,,Je tady..hlavně klid" zamumlám.

Zvednu se ,,Počkej tady. Jo? " odejdu rychle ven.
Čapl mě pod krkem. ,,CO JSEM TI SAKRA ŘÍKAL!? Hm!?" Není zahalený..chci ho vidět taky tak jako oni v práci..proč jsem unešený jeho krásou teď!? ,,Zlato, on ti pomůže. Nám pomůže. Něco se ti děje. Jemu můžeš věřit"

,,JÁ SE PTÁM. NEROZUMĚL SI MI!?"
,,Rozuměl.."
,,Tak co tu dělá!!"
Chytnu ho za tváře. ,,Lásko klid.." obejmu ho kolem krku. ,,Záleží mi na tobě..sehnal jsem pomoc. Nechci aby si mi umřel" fňuknu. Jeho dech se lehce uklidnil a obejmul mě.

,,Promiň..bolí tě krk?" Odtáhl se a čekuje mi ho.
,,Ne, dobrý" chytnu ho za ruku a dovedu ho tam!!
Yuki se zvedl a lehce se uklonil. ,,Ahoj, jsem Yu-"
,,Ja vím. Kamery nahrávaj i zvuk" řekl nasraně.
Hladím mu záda. Bobek můj. Jsem asi blázen, ale nevadí mi ty kamery. Sám jsem trochu blázen...DO NĚJ!" Haha.

Yuki se na něj nejistě kouká. Možná se ho bojí.
Posadím Moth na druhou stranu gauče a pořádně ho chytím za ruku. Moth se ale zvedl a usmál se. ,,Víš..když já něco řeknu.." vytáhl zbraň. ,,Tak to dodržím." Než jsem stačil něco udělat tak Moth zmáčkl spoušť a Yuki už byl mrtvej.

Rozpláču se- no to snad ne- než jsem na něho stihl nadávat zavřel mě v ložnici. To je moje chyba...

💀VEČER💀

Uslyším odemknutí dveří, následně vešel moth. Zahalenej. PROČ. K čemu!? Viděl jsem ho už přece!
Zakryju se dekou. Mám na sobě boxerky a jeho tričko. A nezatopil tu, tak je to trochu chladno.
Sedl si na postel a pozoruje mě.

,,Sundej mi to" zamumlá. Chvilku na něho koukám, nakonec jsem si k němu sedl blíže. Sundal roušku, kšiltovku, ofc napřed dal dolu kapuci. Upravil jsem mu vlasy tak, aby mu to nepadalo do očí. ,,Proč..byl to hodný člověk, chtěl ti pomo-"
,,NEPOTŘEBUJI. Drž hubu s tímhle už"
,,Nebuď na mě takový. Jo? Jsem tvůj partner, nemůžeš se takhle ke mně chovat. Jasný?"
Chytl mě za ruce. Nahl se k mému uchu~

,,Já můžu co chci~" zavrní
Po těle mi prospeedi husí kůže. ,,Mluv taky se mnou" dívám se na něho. ,,Cítím, že se ti klepou ruce. Ničí tě to lásko! Mluv! Ty víš, že tobě odpustím i smrt Yukiho. Tak sakra mluv!" Pozoruje mě. Lehce se pousmál a políbí mě..

,,Jsem nemocný" sklopil hlavu. ,,Ne jen psychicky. Potřebuju léky. Ale nemůžu si je dovolit, nebo je nedokážu sehnat" dá si moji ruku na hruď. ,,Nesnáším se, ublížil jsem ti tolikrát a zabil ti přátelé..ale ty hlasy..musím je umlčet tím, že je poslechnu"

,,U-umřeš mi?" Stékají mi slzy po tváři.
,,pokud nezačnu brát ty léky tak můžu dopadnout špatně, ale asi neumřu" utírá mi slzy.

,,Neplač..miluju tě. MOC.." položil si svoje čelo na to mé.

,,Já tebe.." špitnu a začnu ho líbat..