Krvavá učebnice

1.0 Nalezení těla

Nemohu uvěřit, že se to stalo před dvěma dny. Já na to pořád nemohu přestat myslet. Když zavřu oči tak to pořád vidím. Zapomenout tento hrůzný okamžik je zcela nemožné, jistě to nikdy z hlavy nedostanu. Jak tam, tak nevinně ležela... Z rukou pořád cítím ten pach, pach krve, dezinfekce ani mýdlo to nesmylo.
Jednou nastala přestávka, ale byla jiná než všechny ostatní. Vždy máme ve třídě divoko, ještě když sedím uprostřed. Připadám si jak v srdci bitevního pole.
Ovšem tuto přestávku se odehrálo něco jiného. Házeli si lahví, jako vždy, tak moc s ní bouchli o zem že se vytvořila nepatrná prasklinka. Pak s tou děravou lahví zasáhli mě.
Šla jsem se umít na záchody.
Jedna kabinka se zdála zamčená, ale nikdo se neozýval, mně to přišlo divné a tak (i když je to neslušné) jsem se sklonila k zemi. Nastal šok. Na zem totiž kapala krev... Asi začínám být paranoidní z těch detektivek co pořád čtu. Vzala jsem za kliku Zaskřípalo to.
V hrudi měla zabodnutý nůž Můj pocit byl jako by mě někdo začal dusit. Snažila jsem uklidnit svůj hlasitý tep. V mých uších znělo slabé a stálé stékání krve, a z dáli bylo slyšet zvonění. Cítila jsem krupěje potu na rukách a vtom mi najednou levačka uklouzla do její krve. Se zatměním v mé hlavě jsem vyskočila a odešla do třídy. Chytla kliku a proklouzla snad nejmenší možnou škvírou.
Paní učitelka přestala psát a všechny oči spočinuly na mne, z ruky mi okapávala krev. "Že ti to tak dlouho" trvalo odsekla učitelka Kropáčková Ona je mrtvá já odpověděla zahleděna do prázdna. Od nervú mi ruka nepatrně ucukávala. Měla jsem pocit že omdlím.
Učitelka se zděsila a upustila fixu. Přikrčila se ke mně a tichým, trochu rozklepaným hlasem mi něco zašeptala. Přes slzy skoro nebylo nic vidět a tak jsem zaznamenala jen bouchnutí dveřmi. Nastal povyk. Já se podívala na ruku a automaticky si šla sednout. Vedle mě sedí Ema.
Roztřepaným hlasem mi řekla "Prosím nezabíjej mě" Já si začala mnout ruku, jak ve mně nervozita stoupala. Přiškrceně jsem ji pošeptala
"Ona byla mrtvá, krvácela" po tvářích se mi kouleli slzy. Snad pochopila že nejsem nějaký psychopatický maniak.