Drak (pozastaveno)

Iris lagria dragon ica

Kapka se rotříštila o šupinu tvrdší než diamant.
Černý drak se otřásl, až na zelenou, která ležela vedle něj, dopadla sprška kapiček. Zelená se zachvěla a zavrčela na černého. Ten se na ni nevinně zadíval.
V noci, za vytrvalého deště se choulilo šest mladých draků na mýtině v Terkunském lese.
Ach jo.
"Proč pořád prší?" Povzdechla si zelená.
"Protože prší." Zabručel modrý.
Usmál jsem se.
"Ááá tady má zas někdo dobrou náladu, co Moki?" Řekl jsem tlumeným hlasem.
Pomalu se na nás začala snášet hustá, bílá mlha.
Zpozorněl jsem.
Každou chvíli na nás mohli zaútočit.
"Mim, slyšelas to?" Zeptal jsem se zelené dračice.
"Co?"
"Pořád mám pocit, že okolo nás někdo chodí, nebo že nás někdo pozoruje."
"Že by krysáci?" Ozval se Moki
"Hmm nemyslím si. Ti se teď zdržují víc na východě."
"Tak by to mohli být Liškové." Zvážil to Moki.
"Jo, to jo." Řekl jsem.
(Mlha by se dala krájet.)

**********
Kdesi na východě se Slunce rozhodlo, že si dá malou procházku přes oblohu. (I když výraz "krátká procházka" není příliš pravdivý, protože se ta procházka většinou protáhla na 20 až 25 hodin. Pozn. autora)

**********
"Konečně začíná svítat!" Zavrtěla se Mim.
Vstal jsem a protáhl si křídla, až jsem rozvířil mlhu.
(Mlha by se už dala krájet jen velmi ostrým nožem.)
"Ner, kde jsi?"
"U tvého ocasu" Odpověděl jsem.
"Není vidět na krok." Poznamenal hnědý drak Kero.
"Ano, tohle počasí se mi nelíbí, hodně nelíbí. Znepokojuje mě." Řekla Ria, fialová dračice.
"Máš pravdu." Přisvědčil jsem. "Taky se mi to nelíbí! Už aby bylo světlo."
Ram, černý drak se najednou nastražil.
"Co se děje Rame?" Zeptal jsem se.
"Jsou tu Liškové!"
"A jsou všude!"